Dosud se v legislativě naráželo na několik problémů. Jeden z největších problémů bylo to, že vozidlo, které roky nikdo nevyužil, s vyfouklými pneumatikami či s rozbitými okny a zarůstající trávou nebylo podle zákona vrakem. Podle pražských strážníků se tak dařilo odtáhnout přibližně jen 40 procent nahlášených nevyužívaných vozidel. Změna přišla až letos s novelou zákona.
„Novela pomohla hlavně v případě, kdy se vozidlo nedalo označit za vrak, ale zároveň bylo zjevně technicky nezpůsobilé k provozu na pozemní komunikaci. Díky novele zákona o pozemních komunikacích, bylo na základě výzvy vlastníkem pozemní komunikace – odborem správy veřejných statků odstraněno 115 vozidel a odtaženo 50 vozidel, tedy celkem z městských komunikací bylo odstraněno 165 vozidel s propadlou technickou kontrolou,“ uvedla Kristýna Radová z českobudějovického magistrátu.
Brněnské komunikace v letošním roce například obdržely a prověřily na 440 různých podmětů na vraky nebo na dlouhodobě odstavená vozidla. „Podněty dostáváme od občanů, městské policie, přes aplikaci Brňáci pro Brno. U některých vozidel je zjištěno, že občané podávají podněty pouze proto, že nemají kde parkovat a těmto žádostem na odstranění vozidel nelze při dodržování právních předpisů vyhovět,“ poznamenala mluvčí Vladimíra Navrátilová.
Zároveň připomněla, že díky vyhlášce EU se kvůli koronaviru posunula platnost technické kontroly o 7 měsíců u vozidel, kde končila platnost v období od 1.2. do 31.8. „Tuto informaci veřejnost nemá. U některých vozidel tak dochází k posunu zahájení procesu odstranění vozidla,“ dodala.
Celkem tak samy Brněnské komunikace v letošním roce odtáhly čtyři vraky a dvě vozidla bez technické kontroly. „Z větší části provozovatelům končí lhůta k odstranění na přelomu roku. Takže s hlavním odstraňováním začneme v lednu. Přibližně 30 vozidel si už provozovatelé sami odstranili,“ dodala Navrátilová.
Jak je to s novelou? Do platnosti novely bylo možné odtáhnout pouze vozidlo, které je „pro závady v technickém stavu zjevně technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích“. Zároveň by si jeho zprovoznění vyžádalo „výměnu, doplnění nebo opravu podstatných částí mechanismu nebo konstrukce“. Samosprávy tak neměly možnosti zbavit se auta, které je na pohled v pořádku, ale majitel ho nechal někde dlouhodobě stát. Bylo ho možné odtáhnout jenom za předpokladu, že blokovalo průjezd komunikací. Upravený zákon zároveň rozšířil definici vraku. Vrak je nyní také vozidlo, které není možné identifikovat prostřednictví identifikačního čísla vozidla umístěného na karoserii nebo rámu vozidla, za čelním sklem nebo na výrobním štítku. Podle novely, která začala platit v dubnu, vlastník komunikace nejprve vyzve provozovatele automobilu k tomu, aby vozidlo podrobil technické prohlídce, nebo je odstavil jinam. Pokud poté provozovatel dva měsíce nereaguje, je vůz na náklady města odstraněn. Provozovatel také dostane informaci, kde si může automobil vyzvednout. V případě, že by provozovatel o vozidlo nejevil zájem, vlastník komunikace je může vydražit nebo zlikvidovat. U vraků to funguje podobně. |
Správa služeb hlavního města Prahy letos odtáhla z pražských ulic 229 nepojízdných autovraků. Loni to bylo 132. S neplatnou technickou prohlídkou to bylo dalších 25 vozidel. SSHMP podle Petruše Stehlíkové z kanceláře ředitele organizace dostává výrazně více oznámení, než je schopna obratem zpracovat. Za letošní rok eviduje 1825 oznámení o nepojízdných vozidlech a 3439 o autech s propadlou technickou spadajících pod novelu zákona.
„Množství přijatých oznámení samozřejmě klade vysoké nároky na administrativu spojenou s uvedenou problematikou, což v současném přechodném období může způsobovat určité časové prodlevy ve vyřizování jednotlivých podnětů, nicméně stávající technické zabezpečení je dostačující,“ uvedla Stehlíková. Nejčastějšími oznamovateli jsou podle ní fyzické osoby a městská policie a nejvíce oznámení chodí z Prahy 10, 11, 13, 4 a 5.
V Jihlavě letos odstranili ze silnici téměř 80 vozidel. „Zaznamenali jsme 119 oznámení. Ve 36 případech se oznámení nepotvrdilo a odstavené vozidlo nebylo možno klasifikovat jako vrak, 27 vozidel bylo odstraněno na základě intervence strážníků MP a 56 vozidel bylo oznámeno odboru dopravy nebo odboru životního prostředí,“ uvedl mluvčí Radovan Daněk.
Strážníci v Olomouci během letošního roku řešili celkem 142 případů vozidel s propadlou státní technickou kontrolou. „Dříve neměli strážníci žádné legislativní prostředky, aby s vozidly s propadlou technickou mohli účinně „bojovat“, jelikož se řidiči nedopouštěli žádného protiprávního jednání, pokud bylo zaparkováno vozidlo v souladu se zákonem. Od platnosti novely řešili strážníci celkem 142 případů, kdy v 62 se podařilo kontaktovat provozovatele a ten vozidlo z komunikace odstranil, 2 případy jsou nyní v řešení, v 1 případě si provozovatel nechal udělat na vozidle novou STK a 77 případů bylo oznámeno správnímu orgánu k dalšímu řešení,“ popsala mluvčí města Radka Štědrá.
V Ústí nad Labem v letošním roce odtáhli 29 vozidel. „Dalších 61 vozidel si na základě výzvy odstranili provozovatelé. Všechna byla s propadlou technickou,“ uvedla mluvčí města Romana Macová.
Také z ulic Liberce od novelizované verze zákona zmizelo 10 nevyužívaných aut. „Těžko říct nakolik byly pojízdné, ale řekněme že tři byly úplné vraky a 7 mělo spíše vady jako neplatné STK a podobně,“ uvedl náměstek primátora pro technickou správu města a informační technologie a radní města Jiří Šolc. Za letošní rok eviduje město přibližně 130 oznámení. Lidé mohou auta hlásit městu skrze aplikaci.
Šolc si novelu chválí. „Pomohla naprosto zásadním způsobem. Už se nemusejí prokazovat „chybějící části vozu“, předtím nebylo jednoznačně dáno co je vrak a co ne,“ uvedl.
Se změnou přišlo i ale
Přestože si města legislativní změnu chválí, naráží také na určité problémy. A to zejména pokud jde o podmínku dražby daného auta, což je nutnou podmínkou před ekologickou likvidací. „Nutnost provádět veřejnou dražbu je u některých vozidel vzhledem k jejich technickému stavu absurdní. Místo aby se o své vozidlo staral provozovatel, stará se vlastník komunikace. Náklady má sice dle zákona nést provozovatel, ale je otázkou, jak dlouho se budou vymáhat a jestli se po provozovateli vymůžou,“ podotkla Navrátilová.
Neexistuje také jednotný způsob provádění veřejné dražby, ani žádný metodický pokyn, za jakých podmínek tuto dražbu provádět. Tento problém řeší většina obcí v republice. „Díky tomu se likvidace takového vozidla neúměrně prodlužuje. Zároveň nám roste počet vozů na odstavném parkovišti, jehož kapacitu budeme muset s největší pravděpodobností navýšit,“ popsal mluvčí ostravské městské části Poruba Martin Otipka.
Města si také stěžují na složitou administrativu a proces. „V registru vozidel nejsou aktuální údaje o provozovatelích, registr vozidel s registrem obyvatel není propojen,“ poznamenala Navrátilová s tím, že je pak problém doručit výzvu provozovateli do vlastních rukou, když jsou vlastníky například již zaniklé firmy nebo například zemřelí občané.
„Údaje o vozidlech a provozovatelích nám dává na základě právě příkazní smlouvy Odbor dopravy MMB. Dostaneme-li tedy informaci, že auto není v registru, tak s tím nemůžeme dělat vůbec nic. Když vozidlo nemá RZ, žádáme silniční správní úřad o dohledání. Pokud úřad v této věci nekoná, jsme opět na stejném bodě - nemůžeme nic dělat,“ dodala.
Obce také poukazují na lhůta šesti měsíců. „Častým problémem je nulová reakce vlastníků vozidel na zaslané výzvy, doba 6 měsíců od propadlé technické kontroly by možná mohla být zkrácena na dobu tří měsíců,“ popsal tiskový mluvčí Magistrátu města Karlovy Vary Jan Kopál.
