Kalifornský exodus. V nejlidnatějším státě USA se už téměř nedá žít

Stěhováci v San Francisku mají v posledních měsících napilno. Jejich služby jsou zamluvené měsíce dopředu, ceny vylétly do nebes a v širokém okolí města je kritický nedostatek náklaďáků. Jedna stěhovací společnost odhaduje, že letos v září měla třikrát víc zakázek než obvykle touto dobou.

Převis poptávky vytvořil ideální prostředí pro černý trh. Jako houby po dešti se v osmisettisícovém městě vyrojili stěhováci bez licence či podvodníci, kteří zákazníkům odvezou všechny věci neznámo kam a nevrátí je, dokud nedostanou zaplaceno daleko víc, než byla domluvená částka.  

„Je to hrůza. Někteří zákazníci nám pláčou do telefonu. Jsou vyděšení. Jsou případy, kdy se stěhováci nikdy neobjeví a nezvedají telefony. Lidé nemohou sehnat náklaďáky,“ řekl listu The Guardian Chris Mayer ze společnosti Macy’s Movers. „V životě jsem nezažil takovou paniku.“

Jeho slova potvrzují statistiky, podle nichž Kalifornie loni přišla o 650 000 obyvatel. „Na každé dvě rodiny, které se odstěhují, připadá jedna, která se zde usadí,“ shrnuje demografický vývoj ekonom Mark Perry z Michiganské univerzity, který studuje migraci v rámci Spojených států amerických.

Půda hoří pod nohama

Jak je možné, že slunná Kalifornie, bašta volnomyšlenkářů, sídlo největších technologických firem a kolébka hippie kultury se dnes tolika lidem oškliví? Příčin je více, dají se však shrnout do sloganu, který se poslední rok objevuje v amerických médiích: Nejlidnatější stát USA začíná být neobyvatelný.

Za prvé za to může klima. Kalifornie v poslední dekádě zažívá extrémní sucho. Miliony stromů uschly, guvernér nařizuje omezit spotřebu vody, lidé se zbavují bazénů a trávníků. Centrální údolí, nejproduktivnější zemědělská oblast v USA proslulá pěstováním mandlí a meruněk, se kvůli nadměrnému čerpání spodních vod propadá.

40 fotografií

Kde je sucho, tam hoří. Devět z deseti nejhorších požárů v historii Kalifornie bylo zaznamenáno po roce 2003. Předloni, při strašlivé ohnivé apokalypse, která vešla do dějin jako Camp Fire, zemřelo 85 lidí. Během letošní sezony požárů spolykaly plameny rekordních 1,7 milionu hektarů půdy, tedy asi čtyři procenta rozlohy státu.

Za část požárů jsou odpovědné energetické firmy, které neudržují infrastrukturu. Za Camp Fire u soudu přiznala vinu společnost PG&E, jež podle vyšetřovatelů neprořezávala stromy v okolí vysokého napětí, přestože si byla vědoma, že dráty křižují zalesněné kopce, kde fouká silný vítr.

Energetická společnost proto v rámci prevence začala v rizikových oblastech raději vypínat proud. Úmyslné blackouty ostatně zažívají obyvatelé Kalifornie čím dál častěji. Během letošní srpnové vlny veder spotřebovaly klimatizace tolik proudu, že energetici museli odpojit 3,3 milionu lidí.

Někteří kritici vidí příčinu v nezvládnutém přechodu na obnovitelné zdroje, jiní ve špatném plánování: poskytovatelé energií podcenili nárůst spotřeby během veder a dovolili elektrárnám, aby proud prodávaly do jiných států. Sami ho pak neměli dost proudu večer, kdy zašlo slunce a solární panely přestaly vyrábět.

Požáry navíc nadále zhoršují notoricky špatnou kvalitu ovzduší. Los Angeles se většinu roku dusí v neproniknutelném smogu, u dětí v Centrálním údolí je daleko vyšší výskyt astmatu než u jejich vrstevníků v ostatních koutech Ameriky.

Zlověstná spirála

Kalifornie je také velmi drahé místo k životu. Týká se to hlavně nákladů na bydlení, které neustále rostou. San Francisco či Fremont, kde se v roce 1983 začaly vyrábět první počítače Apple Macintosh, patří mezi nejdražší lokality v USA. Víc stojí nemovitosti jen na Manhattanu a na Havaji. 

Zatímco před dvaceti lety stál rodinný dům v Kalifornii asi 200 000 dolarů, dnes to je přes 700 000. Nájmy jsou o 65 procent vyšší než je celostátní průměr. 

„Lidi si myslí, že trh bude během pandemie trpět. Ale to se nestalo. Je to perfektní bouře vyvolaná levnými hypotékami, zvýšenou poptávkou a nedostatkem bytů. A pořád se to zhoršuje,“ řekl listu The New York Times makléř Ryan Lundquist. 

Nedostatek dostupného bydlení vede k nárůstu bezdomovectví. V Kalifornii loni žilo 151 000 lidí bez přístřeší, asi čtvrtina všech amerických bezdomovců. Na bulvárech Los Angeles jsou k vidění stanové tábory, které rychle vznikají i na oblíbených pláží a na okrajích golfových hřišť.  

Koronavirus situaci dále zhoršil. „Stačí se projet po městě a všude uvidíte nová stanová městečka, která tam před pandemií nebyla,“ řekla stanici NBC manažerka Estela Lopezová. Úřady se proto rozhodly desetitisíce bezdomovců ubytovat v prázdných hotelech, to je však jen dočasné řešení.

OBRAZEM: Jako nukleární zima. Požáry v Kalifornii obarvily nebe na oranžovo

Bytová krize má ještě jeden dopad: výstavba ve městech je tak zatížená regulacemi, že nové domy v posledních letech vyrůstají hlavně na periferii. V borovicových lesích a křovinaté buši, kde často hoří. Asi dva miliony obydlí podle údajů pojišťoven stojí v oblastech extrémního rizika požáru. 

Bytová krize a lesní požáry tak spolu přímo souvisí. „Po každém velkém požáru se bytová krize o trochu zhorší. Nájmy vyskočí. Další rodiny se ocitnou na ulici. Počet volných bytů spadne k nule. Náklady na novou výstavbu vzrostou... Je to zlověstná spirála, která se ne a ne zastavit,“ píše novinářka portálu The Atlantic Annie Lowreyová. 

„Už to není Golden State“

Není tedy divu, že čím dál více lidí balí kufry. Dokonce i celebrity. Herečka Nicole Kidmanová se přestěhovala do Nashvillu, Chris Hemsworth zpátky do své rodné Austrálie. Julia Robertsová se s manželem a třemi dětmi uchýlila na farmu v Novém Mexiku. 

Upadá i sláva Silicon Valley. Elon Musk letos prodal svůj dům v Bel Air a zamířil do Texasu. Právě tam, v milionovém Austinu, by mohlo vzniknout nové technologické epicentrum USA. Své sídlo tam naposledy přesunula firma Oracle a další budou následovat. 

Je to ale především střední třída, která cítí, že v L.A. už není v „bezpečí a teple“, jak se zpívá v klasice California Dreamin’. Stěhuje se ve velkém do Texasu, Nevady a Arizony. Má to dopady i na americkou politiku.

Konec slávy Silicon Valley? Technologické firmy láká Florida i Texas

I díky příchodu liberálních Kaliforňanů se z Arizony, ještě nedávno spolehlivé republikánské bašty, stává modrý stát, který letos volil Joe Bidena.

Někteří odcházejí ještě dál. „Ano, mzdy jsou tu nižší, ale to mi vůbec nevadí. Nám stačí, že vyděláme dost na to, abychom zaplatili nájem a účty,“ řekla portálu CalMatters Susanna Cardenas-Lopezová, která se koncem loňského roku odstěhovala s rodinou do Idaha.

„Je to jako sen. Kvalita našeho života se velmi zvýšila. Kalifornii miluji, ale pro mě to už prostě není Golden State,“ dodala.