Čeští junioři ukázali ve dvou zápasech dva kompletně různé světy. Po prohře se Švédy dvacítka srazila na kolena favorizované Rusko. Výhra 2:0 se zrodila po výkonu, kdy mladíci mnohdy doslova lezli po čtyřech, zblokovali mraky střel. Jaký rozdíl oproti kolapsu proti Švédům, tohle byl jiný tým. A co bylo hlavní, byl to tým, který neměl v utkání žádný výpadek. „Bylo skvělé, kolik toho kluci zblokovali a odbránili,“ smekl brankář Lukáš Pařík.
„Naší hlavní zbraní by měla být bojovnost a velká soudržnost,“ prorokoval už před turnajem trenér Karel Mlejnek. Už v prvním duelu proti Švédsku parta Jana Myšáka ukázala, že se s těmito ingrediencemi může měřit s nejlepšími. Žel, ve zmíněném zápase to Češi potvrzovali jen polovinu zápasu, pak přišel výplach a výsledek 1:7. S Ruskem to bylo úplně jiné. Od první minuty bylo vidět, že facka se Švédy paradoxně tým namotivovala. „V hlavách nám to pomohlo,“ potvrdil střelec druhé branky Martin Lang.
Do branky si namísto Nicka Malíka stoupl Lukáš Pařík a byla to znamenitá volba. „Věděl jsem to dopředu. Jsem rád, že mi trenéři dali šanci a že jsme zvítězili,“ řekl. Především jeho klid byl pro spoluhráče nakažlivý ve správném slova smyslu. Oproti protějšku na druhé straně, Jaroslavu Askarovovi působil uceleně, kompaktně. V jediné činnosti si nedělal komplikace, vše řešil tak, jak bylo třeba.
Na druhé straně, právě Askarovův výkon kopíroval výkon celého ruského týmu. Gólman, jenž má nálepku největšího talentu své generace, stál v ruské brance i při loňské porážce na šampionátu v Česku, kdy domácí tým zvítězil 4:3. Působil nesoustředěně a některá jeho rozhodnutí způsobila zvednuté obočí. Vlastně všichni svěřenci legendárního Igora Larionova působili zabrzděně, pomale, většinu akcí se snažili brát na sebe, což v průběhu celého utkání málokdy zafungovalo. Vyložených šancí si vytvořili pramálo.
„Přestože jsme měli kotouč na holích mnohem více času, neměli jsme prakticky žádné velké příležitosti. Navíc styl, jakým Češi bránili a blokovali střely svými těly byl opravdu úctyhodný,“ uznale pokýval po utkání hlavou obránce Yan Kuzněcov. Právě zblokované pokusy byly jedním z hlavních důvodu českého úspěchu. Opticky totiž na ledě vládli Rusové, ale v konečném zúčtování vyslali na Paříka jen o jednu střelu více, než soupeř. Výběr trenéra Karla Mlejnka prostě většinu pokusů na branku ani nepustil.
Přitom především v ofenzivě budili Rusové respekt. Po listopadové výhře na seniorském turnaji Karjala, kde nastoupil prakticky totožný juniorský celek, šel z Rusů strach. „Definovat důvod, proč se vyhrálo tady a na Karjale ne, se asi nedá. Možná tím, že jsme udělali minimum chyb vzadu a byli jsme zodpovědní,“ popsal oba duely Pařík, jenž stál brance při obou z nich.
Nejhezčím ukazatelem tolik zmiňované české bojovnosti byl rozdílový gól, respektive způsob, jakým ho Jakub Rychlovský s Filipem Kofferem dosáhli. Pětice mladíků se v pásmu jen bránila déle než minutu a půl a sotva tahala nohy. Rychlovský se ale zničehonic dostal k puku a odněkud vyškrábal poslední zbytky energie. Nádhernou přihrávkou pak vyzval ke skórování Koffera.
„Kuba Rychlovský prostě vrazil hlavu mezi ramena, jel dopředu a našel Filipa. Zasloužili si to za to dlouhé odmakané střídání,“ shrnul rozdílovou akci ze svého pohledu český brankář. V konečném zúčtování šlo o klíčový moment, protože od té chvíle Češi naplno uvěřili, že výhra nemusí být pouhé sci-fi. „Pocit po závěrečné siréně byl úžasný. V hlavě jsem si často představoval takový zápas. Je to paráda,“ dodal Pařík.
Je třeba říct, že individuálně byli Rusové lepší, ale bylo to málo platné ve srovnání s organizovanou, a hlavně obětavou hrou Čechů. A to je i způsob, jakým vyrukovat nejen na Ameriku v dalším zápase, ale na jakéhokoliv soupeře. Junioři si ozkoušeli, že tohle je recept, který funguje proti komukoliv. Zatím ho dokázali na ledě předvádět zápas a půl a je z toho jedna výhra. „Z mého pohledu bylo klíčem, že jsme namísto třiceti minut hráli soustředěně šedesát,“ okomentoval překvapivou výhru trenér Mlejnek. Když v budoucnu zmizí hluchá místa, má tahle parta na to vyzvat kohokoliv.
Góly
Domácí: 36:38. Koffer, 45:07. Lang
Hosté:
Sestavy
Domácí: Pařík (N. Malík) – Krutil, Kučeřík (A), Haš, Svozil, Jiříček, Klikorka, Kubíček – Lang, Myšák (C), Teplý – Beránek, Vitouch, Mužík – P. Novák, Gut, Raška – Rychlovský, Najman (A), Koffer – Přikryl.
Hosté: Askarov (Achťamov) – Muchamadullin, Čisťakov (A), Čajka, Kuzněcov, Kirsanov, Kňazev, Byčkov – Podkolzin (C), Chusnutdinov, Afanasjev – Činachov, Baškirov, Amirov (A) – Firstov, Safonov, Gricjuk – Bardakov, Ponomarjov, Grošev – Spiridonov.
Rozhodčí
Gouin, Kowalski – Chaput, Mahoney
Stadion
Rogers Place
Skupina B
| Z | V | VP | PP | P | Skóre | B | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. USA |
|
4 | 3 | 0 | 0 | 1 | 25:5 | 9 |
| 2. Rusko |
|
4 | 2 | 1 | 0 | 1 | 16:9 | 8 |
| 3. Švédsko |
|
4 | 2 | 0 | 1 | 1 | 14:9 | 7 |
| 4. Česko |
|
4 | 2 | 0 | 0 | 2 | 10:14 | 6 |
| 5. Rakousko |
|
4 | 0 | 0 | 0 | 4 | 1:29 | 0 |
