Izrael je světovým lídrem v očkování, vakcinovat chce 150 tisíc lidí denně. Co stojí za nebývalým úspěchem? |
Výbušné sdělení ovšem přináší víc otázek než odpovědí. Ministr neupřesnil, k čemu by takové sdílení dat o neočkovaných lidech mělo sloužit, a naopak zdůraznil, že ve Španělsku bude vakcinace proti covidu „dobrovolná, a nikoli povinná“. Řekl také, že s registrem neočkovaných se bude zacházet „s nejvyšším respektem k ochraně osobních údajů“.
Španělsko, podobně jako další evropské státy, začalo s vakcinací minulý víkend a od jiných zemí se neliší ani fázování celé akce: jako první dostávají očkovací látku proti nemoci covid-19 starší věkové ročníky, zdravotníci a lidé pracující v domovech pro seniory, teprve poté se dostane na ostatní. Jako vůbec první dostala vakcínu ve Španělsku 96letá obyvatelka Guadalajary Araceli Hidalgová. Ambicí Madridu je naočkovat až 20 milionů lidí, tedy asi polovinu dospělé populace, do poloviny roku 2021.
Nemocnice mohou od středy použít z jedné ampule o jednu dávku vakcíny navíc. Naočkujeme víc lidí, uvedl Babiš |
Španělsko bylo šířením nového typu koronaviru těžce postiženo: počet úmrtí s nemocí covid-19 na milion obyvatel je tam srovnatelný s Českem, tj. jeden z nejvyšších na světě. V absolutních číslech zemřelo více v důsledku epidemie koronaviru již více než 50 tisíc osob. V zemi, která má asi 47 milionů obyvatel, se nákaza koronavirem prokázala od počátku epidemie už u více než 1,8 milionu lidí.
Vakcínu chtějí jen dvě pětiny populace
Vakcinace zatím nejde tak rychle, jak se v USA plánovalo, tvrdí americký epidemiolog |
Ani vysoká úmrtnost na covid-19 ovšem Španěly nepřesvědčila k tomu, aby se do očkování dvakrát hrnuli. Podle průzkumu provedeného začátkem prosince Centrem sociologických studií (CIS) by se bez dalšího nechalo ihned očkovat jen čtyřicet procent obyvatel, zatímco osmadvacet procent lidí vakcinaci zásadně odmítá. Asi třetina populace chce raději nějakou dobu vyčkat, než se ukáže, zda je vakcína opravdu bezpečná.
Tyto údaje sice neřadí Španělsko na úplný chvost pomyslného evropského žebříčku, nicméně pro španělskou vládu to právě optimistická čísla nejsou. Odborníci totiž odhadují, že k vymýcení koronaviru vakcinací je třeba, aby se nechalo naočkovat asi sedmdesát procent populace. Pro srovnání: průzkum agentury Median v Česku zjistil, že očkování proti nemoci covid-19 odmítá polovina obyvatel, ministerstvu zdravotnictví vyšlo ze sondáže 45 procent. Skeptičtější než Španělé jsou vedle Čechů například také Francouzi.
Kampaň za očkování
Výrok ministra Illy o vytvoření registru neočkovaných osob, který nutně připomíná historické pokusy sociálního inženýrství o segregaci lidí podle určitého znaku, se tak dá číst i jako součást nátlaku na obyvatelstvo, aby si vakcínu nechalo aplikovat co nejvíce lidí. To má podpořit i již rozběhlá vládní mediální kampaň: španělský kabinet vedle propagačních spotů spustil také zvláštní webovou stránku, na níž se prostřednictvím pětadvaceti otázek a odpovědí snaží obyvatele přesvědčit, že očkování je potřebné a bezpečné.
EU nakoupí dalších 100 milionů dávek vakcíny Pfizer/BioNTech |
V mezinárodním kontextu neobvyklý je způsob, na jehož základě se budou moci Španělé k vakcinaci dostavit. Každý totiž dostane pozvánku na určitý čas. A kdo nepřijde, jeho data se dostanou do zmíněného registru. „Žádáme vás, abyste se všichni dostavili,“ řekl ministr Illa.
Co s osobními údaji?
Podle Jany Staňkové, která dlouhodobě žije v andaluském letovisku Puerto Banús, ovšem na první pohled vysoce kontroverzní prohlášení španělského ministra zdravotnictví o sdílení registru neočkovaných v politickém provozu nijak nevyčnívá. „Žádný velký ohlas na to nebyl. Myslím, že to trochu přehnal, ale zapadá to do kontextu, kterým ve Španělsku ke koronaviru přistoupili: po vojensku. Těch zákazů, nařízení a pokut bylo tolik, že je těžké se v informacích kolem koronaviru vyznat,“ řekla Lidovky.cz Staňková.
Plaga chce změny v očkovací strategii. Přednostně by měli vakcínu dostat i učitelé z mateřských škol |
Jednou z nevyřešených otázek zůstává, kdo a za jakých podmínek by k takovému registru měl mít přístup. Stanovisko Evropské komise ke „sdílení s evropskými partnery“ Lidovky.cz zatím nemají k dispozici. Situace sleduje i český Úřad pro ochranu osobních údajů, podle jeho mluvčího Tomáše Patáka je však na stanovisko ještě příliš brzy. „Zatím k věci nemáme dostatek hodnověrných informací,“ uvedl pro Lidovky.cz Paták.
