„Byl to smutný obrázek,“ říká o dalším debaklu české dvacítky na MS Václav Nedorost. Dvojnásobný juniorský mistr světa z let 2000 a 2001 se po porážce 0:7 s USA pozastavil nad neškodnou ofenzivou i „omlouváním“ úvodního výprasku se Švédy, z nichž hodně jich hraje tamní elitní soutěž. „Pak ale hrajete s USA a rozdíl v kvalitě je obdobný, přitom žádný Američan nehraje dospělou ligu,“ napsal Nedorost v komentáři pro deník Sport:
"Po prvním inkasovaném gólu mi bylo jasné, že prohrajeme. Jakmile jsme obdrželi branku, museli jsme opustit dosavadní defenzivní styl hry, trochu víc otevřít hru a od té chvíle Američané úřadovali a vyhráli naprosto jednoznačně. Ale nečekal jsem, že to dopadne až takovým debaklem. Byl to smutný obrázek.
Od prvních vteřin bylo zřetelné, že budeme čekat na svoji šanci, spoléhat na brejky. Drželi jsme se vzadu a doufali. Náš soupeř to hrál po celou první třetinu stejně jako minule proti nám Rusové, jezdili okolo, nikdo nechodil dovnitř, před bránu. Z toho důvodu jsme měli i víc střel. Ale o nějaké převaze nemohla být vůbec řeč.
Od prostřední části se Američani začali daleko víc tlačit do brány a mělo to úspěch, dva góly dali přímo z brankoviště. Začali tam cpát víc lidí a dostali za to odměnu. Tohle Rusové nedělali a i proto s námi prohráli. Vedle toho, že nás dost podcenili.
Celkově byl včera vidět rozdíl v dovednostech obou týmů. Když naši televizní komentátoři vysvětlovali úvodní výprask 1:7 od Švédů, zmiňovali fakt, že plno Švédů hraje tamní elitní soutěž a dostávají hodně prostoru. Pak ale hrajete s USA a rozdíl v kvalitě je obdobný, přitom žádný Američan nehraje dospělou ligu, navíc hromada jejich hráčů neměla před šampionátem žádný soutěžní start v sezoně, jen kluci z univerzit. To samé Kanada.
Přesto byl rozdíl mezi námi a Američany markantní, obrovský. Nejvíc se projevil právě ve chvíli, kdy jsme museli dotahovat náskok. Najednou měli spoustu přečíslení a my s nimi nebyli schopni držet krok. Směrem dopředu jsme byli úplně neškodní, až zoufalí.
Naši přitom hráli na svém limitu. Samozřejmě, kdyby třeba Michal Teplý proměnil jednu ze svých šancí, mohli jsme se držet trochu delší dobu. Potíž je v tom, že s naším staženým boxem jsme pro všechny soupeře čitelní. Jakmile se soupeř dostane do tlaku, je velmi složité odolávat. Gólman s tím kolikrát nemůže nic dělat.
Navíc se těžko dostanete k přesilovkám, v nichž si můžete pomoci trefou. Překvapit soupeře můžete leda tak z rychlého protiútoku, ale zrovna Američani jsou rychlostně tak připraveni, že neměli vůbec problém odebírat nám puky čistě, bez faulů.
Třetí třetina už jen dokreslila značnou převahu USA. Jestli můžu z naší strany něco pochválit, tak jedině obětavost. Každý manažer a trenér by si přál mít v týmu hráče, kteří takhle neohroženě padají do střel, vyklekávají rány. Ukázkové to bylo proti Rusům, s Američany to bylo podobné. Na to musíte mít posunutý práh bolesti, vůli a charakter. Za to klobouk dolů. Protože ty rány dost bolí. Nebýt toho, výsledky by byly ještě výrazně horší.
Skupina B
| Z | V | VP | PP | P | Skóre | B | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. USA |
|
4 | 3 | 0 | 0 | 1 | 25:5 | 9 |
| 2. Rusko |
|
4 | 2 | 1 | 0 | 1 | 16:9 | 8 |
| 3. Švédsko |
|
4 | 2 | 0 | 1 | 1 | 14:9 | 7 |
| 4. Česko |
|
4 | 2 | 0 | 0 | 2 | 10:14 | 6 |
| 5. Rakousko |
|
4 | 0 | 0 | 0 | 4 | 1:29 | 0 |
