7°C
Krušný rok pro ČT: Zemanův útok na Dvořáka, „deb*l Babiš“ i odchody známých moderátorek
Zaměstnává 3000 lidí, občané za ni ročně zaplatí přes 5 miliard. A i proto je některým trnem v oku. Veřejnoprávní Česká televize v roce 2020 sklízela však nejen kritiku, ale i pochvaly a úspěchy. A to i v průběhu pandemie covid-19. Také na jejího šéfa Petra Dvořáka však bylo namířeno několik útoků - a to i přímo z Hradu. Po vedení pak šlape rovněž Rada ČT, která je díky volbě poslanců v novém složení. Pozornost pak budily i známé tváře televize, u kterých ČT za letošek počítá i ztráty.
Rušno kolem České televize začalo být hned na začátku roku 2020 - začali se totiž vybírat noví členové Rady ČT. Ta má pravomoci dokonce odvolat generálního ředitele, dohlíží na to, jak instituce hospodaří s penězi a schvaluje rozpočet celé televize. Prostřednictvím rady se prakticky uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu tvorby a šíření programů ČT.
Podle zákona právě tady do veřejnoprávní a nezávislé instituce jistou měrou zasahuje politika. Z 90 uchazečů totiž poslanci volebního výboru vybrali 18 jmen lidí, kteří postoupili do dalšího kola, a o tom, kdo usedne mezi již stávající radní, rozhodli nakonec všichni poslanci.
V Radě ČT přibylo kritiků
Jak ve volebním výboru, tak samozřejmě i v celé Sněmovně má většinu hnutí ANO premiéra Andreje Babiše. Nakonec se do rady dostali Roman Bradáč, Pavel Kysilka, Jíří Šlégr, Hana Lipovská, Pavel Matocha a Luboš Xaver Veselý. Všichni více či méně kritičtí k České televizi a jejímu vedení. Někteří to dávali najevo už dlouho před volbou, jiní to zdůrazňovali hlavně na slyšení u poslanců.
„Cílem té Rady je vědět, co se v té instituci děje, a pokládat managementu velmi nepříjemné otázky a velmi důsledně vyžadovat konkrétní odpovědi,“ popisoval coby kandidát bývalý šéf ČT24 Roman Bradáč v rozhovoru pro Blesk Zprávy.
Mezi ty nejostřejší, kteří často poměrně usilovně hledají důvody ke kritice ČT, patří ekonomka Lipovská či moderátor, kterého si oblíbil prezident Miloš Zeman, Luboš Xaver Veselý a novinář Pavel Matocha.
Lipovskou kritizoval i další ze členů rady Zdeněk Šarapatka, který hned od počátku dával, lidově řečeno, najevo, že ji moc nemusí. Kriticky se k ní vyjadřoval už dříve, označil ji za kandidátku Miloše Zemana a společně s hradním mluvčím Jiřím Ovčáčkem je označil za „spojence zla“.
Kvůli nové kontrole bouřila opozice
„Jsem přesvědčen, že to je začátek konce nezávislé veřejnoprávní televize,“ komentoval zklamaně po zvolení nových radních předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. Předseda Pirátů Ivan Bartoš zase naznačil, že bylo předem domluveno, kdo se má do rady dostat.
Poslanec STAN Petr Gazdík mluvil o politizaci Rady ČT. „Ve stínu vykrádání obecních rozpočtů demagogická část politického spektra definitivně ovládla kontrolu veřejnoprávních médií. Považuji to za alarmující stav a ohrožení nezávislosti jednoho ze stěžejních pilířů demokracie,“ sdělil.
Piráti se obávají ohrožení objektivity zpravodajství. „Pokud by zvolení radní nejednali odborně a nestranně, může být ohrožena objektivita zpravodajství. Vyvážené politické debaty se mohou stát minulostí,“ uvedl v tiskové zprávě pirátský poslanec Tomáš Martínek.
Skandál Babišova „kádrováka“ Berkovce
Volbu nových radních ještě doprovázel jeden politický skandál. Předseda volebního výboru Stanislav Berkovec (ANO) čelil kritice za to, že členům ANO posílal e-mail, v němž kandidáty hodnotil. Ve volbě ve Sněmovně nakonec uspěli ti, které Berkovec doporučoval.
Berkovec v e-mailu, který unikl do médií, u jednotlivých kandidátů například analyzoval, zda jejich případné zvolení vzbudí protesty médií a zda by mohli v radě zastupovat zájmy generálního ředitele ČT Petra Dvořáka. Opozice to odsoudila a vyzývala kvůli tomu Berkovce k rezignaci na funkci předsedy volebního výboru. V křesle se nakonec Berkovec udržel, za své chování se částečně omluvil.
Dvořák potvrdil tlak na televizi
„Výsledek volby pro mě není překvapivý. Část poslanců se dlouhodobě netají tím, že jí vyhovuje stav, kdy se tlak na Českou televizi a její nezávislost stupňuje, k čemuž má možná směřovat i personální obměna Rady ČT,“ komentoval dění kolem radních televizní šéf Dvořák.
„Nemohu tak nyní jako ředitel televize, kterou Rada ČT kontroluje, vyslovit nic jiného než víru v to, že přístup všech jejích členů k České televizi bude konstruktivní, objektivní a bude respektovat zákon a Kodex ČT,“ dodal Dvořák.
Hosté museli zůstat venku, kolegové se nestýkají
Velké změny nastaly, když Česko zasáhla pandemie koronaviru. Nejen ČT, ale i ostatní redakce v zemi musely naskočit na speciální režim. A ten, co zavedli na Kavčích horách, je dost důkladný. Okamžitě po vyhlášení nouzového stavu, ke kterému vláda přistoupila 12. března kvůli šíření nákazy novým typem kornaviru, se zraky mnohých diváků upnuly směrem ke zpravodajství České televize.
Stanici ČT24 dokonce hned 15. března sledovalo nejvíc lidí za celých 15 let její existence. Během dne na ni přepnulo celkem 4,15 milionu diváků. Celodenní podíl stanice činil 18,2 %, což je historicky pátý nejlepší výsledek.
Na Kavčích horách si zodpovědnost uvědomovali a udělali tak vše pro to, aby covid19 neodstavil i velké množství jejich pracovníků. Všichni se rozdělili na dva týmy, které spolu už téměř rok nepřišly do styku. Reportéři začali využívat stativy na mikrofony, hostům se přestaly dávat mikroporty. Vše proto, aby se zamezilo blízkému kontaktu. Maximální možnou část vysílání přestěhovala zpravodajská čtyřiadvacítka do venkovních prostor. Stovky hostů tak nechodí přímo do studia.
Nejprve se vysílalo zejména z Malostranského náměstí, kde sídlí Poslanecká sněmovna. S ochlazením nechala ČT postavit před svojí budovou vyhřívaný stan, odkud může vysílat prakticky od rána do večera, a to za dodržení veškerých hygienických opatření včetně dodržování rozestupů.
„Maximálně jsme snížili počty lidí v budově, část reportážních týmů a moderátorů jsme zorganizovali tak, aby vůbec nemuseli přicházet do zpravodajství. Vytvořili jsme strukturu, která se opírá o to, že část lidí neustále držíme v bezpečné záloze. Pokud někdo onemocní, jsme schopni ho díky tomuto rotačnímu systému nahradit,“ vysvětlila pro Blesk Zprávy mluvčí ČT Karolína Blinková.
„Moderátorská stanoviště stavíme v otevřených exteriérech, což je bezpečnější pro naše zaměstnance i hosty. A snažíme se odtamtud odbavovat maximum možného,“ dodala Blinková.
ČT3 (nejen) pro seniory
Česká televize dočasně zrušila vysílání některých pořadů. Tím vzniklo více prostoru pro kontinuální vysílání. „Všechny týdeníky ČT 24 ustoupily aktuálnímu zpravodajství, na které alokujeme kapacity,“ uvedla mluvčí ČT.
V březnu začala vysílat nová stanice ČT3. Ta pomáhá starším lidem, kteří jsou kvůli koronavirové pandemii často dlouho zavřeni doma a osamělí. V souvislosti s druhou vlnou pandemie koronaviru její vysílání ČT prodloužila i do roku 2021. Stanice navíc rozšířila své vysílání. Diváci ji mohou sledovat od devíti až do 22:00.
„V rámci svého vysílacího času byl program ČT3 pátou nejsledovanější stanicí v Česku a ve skupině diváků starších pětašedesáti let dokonce třetí nejvyhledávanější,“ pochvaluje si generální ředitel ČT Petr Dvořák a dodává, že stanice má týdně více než půl milionu diváků starších pětašedesáti let a společně s ČT art se jedná o nejlépe hodnocený kanál České televize.
Moderátora Stacha ocenil i ministr
ČT také dala větší prostor některým členům věděcké redakce. Nejvýrazněji se zapsal moderátor Hydeparku Daniel Stach. Svým srozumitelným, přirozeným a uklidňujícím projevem si získal velký ohlas a důvěru diváků.
Část vysílání, kde Stach vysvětluje, jak funguje vakcína proti covidu-19, před pár dny obdivoval na instagramu i ministr školství Robert Plaga (za ANO). Jeho vstup nazval „Stach show na téma vakcinace“ a okomentoval: „To podstatné o fungování vakcinace proti covidu ve třech minutách aneb Dan Stach rychle, srozumitelně, no prostě populárně-vědecky.“
Kromě stále vysoké sledovanosti však může pracovníky české veřejnoprávní televize těšit i řada pochvalných slov mířených nejen ke Stachovi, ale k celému týmu. I přesto, že kritici ČT jsou stále hlasitější, letošní studie o digitálním zpravodajství oxfordského institutu Reuters pro studium žurnalistiky (RISJ), který provedl výzkum ve čtyřech desítkách zemí včetně Česká, hovoří jasně. Z jednotlivých médií Češi nejvíce důvěřují právě České televizi (62 procent). Následují regionální média (61 procent) a Český rozhlas (60 procent).
Witowská skončila v Událostech
Moderovat hlavní zpravodajskou relaci České televize Události a také Události, komentáře je pro mnohé novináře pomyslným vrcholem kariéry. V létě se však hvězda stanice ČT24 Světlana Witowská rozhodla na této pozici skončit.
Oba posty prý opustila z osobních důvodů a na vlastní žádost. Pokračuje například v pořadu Interview ČT24. Witowská na sebe výrazně upozornila v roce 2018 před prezidentskou volbou, kdy úspěšně moderovala diskusi dvou prezidentských kandidátů Miloše Zemana a Jiřího Drahoše. Sklidila za to uznání veřejnosti i odborníků.
„Končím v Událostech a v Událostech, komentářích. Hlavní zpravodajskou relaci už vzhledem ke svým časovým možnostem dělat nemůžu. A nechci,“ řekla serveru Deník N. Zmínila, že by se chtěla víc věnovat malému synovi. Možnost, že by z televize odešla úplně, nekomentovala.
Video Witowská už grilovala Babiše. A takhle v televizi začínala
Video se připravuje ...
Odešla novinářka, co vytočila Babiše
Na velký odchod známé novinářky letos upozornily Blesk Zprávy. Skončila totiž redaktorka, která se společně s dramaturgyní pořadu 168 hodin Norou Fridrichovou nebála pořádně „zatopit“ českým politikům.
Veřejnoprávní stanici Kristina Ciroková opustila po šesti letech a zamířila do internetových vod týmu Seznam Zpráv. „Kristina Ciroková končí v České televizi k poslednímu srpnu,“ potvrdila Blesk Zprávám šéfka pořadu 168 hodin, pro který Ciroková točí, Nora Fridrichová a dodala: „Je to skvělá novinářka, takže mě její odchod mrzí, ale stejně tak jí držím pěsti v nové práci.“
Ciroková neodešla ve zlém. „V ČT jsem pracovala šest let a jsem za tu zkušenost moc vděčná. Pořad 168 hodin je moje srdeční záležitost a budu jej samozřejmě i nadále sledovat,“ sdělila Blesk Zprávám.
Její reportáže často ve společnosti rezonovaly, naposledy třeba, když zpovídala vdovu po Jaroslavu Kuberovi. Rozhodila však třeba i premiéra Andreje Babiše (ANO). Památné „sorry jako“ tehdejšího ministra financí Andreje Babiše (ANO) bylo adresované právě jí. Ptala se ho totiž na podezřelý nákup dluhopisů Agrofertu. „Proč bych vám měl sdělovat všechny moje příjmy? Sorry jako. Vy sdělujete někomu příjmy nebo kdo tady sděluje příjmy za posledních dvacet dva let? Co vám je vůbec do toho?“ reagoval podrážděně Babiš. Rozhovory pro pořad pak radši odmítal.
Dvořákovi sáhli na peníze
Velké rušno bylo, když se řešilo, kolik dostane generální ředitel ČT jako roční bonus. Rada rozhodla, že to bude 1,6 milionu korun. Tak málo Dvořák ještě nikdy nedostal. Vášnivá byla už debata o výroční zprávě o hospodaření, od které se výše Dvořákova bonusu odvíjí. Tu sice radní odsouhlasili, zároveň ale prošlo usnesení o tom, že co se týče hospodaření, to lidově řečeno „už takhle dál nejde“.
Ve hře byl i návrh, aby Dvořák nedostal nic. To mimo jiné i kvůli finanční krizi způsobené pandemií koronaviru. Za to, jak vypadalo vysílání v době pandemie, ale zároveň zazněla směrem k Dvořákovi pochvala.
Video Takto radní České televize hlasovali o odměnách pro přítomného generálního ředitele Petra Dvořáka. Podívejte se, kdo zvedl ruku pro "nulu" a kdo odsouhlasil víc než milion a půl. Hlasování doprovázel drobný zmatek. (24. 6. 2020)
Video se připravuje ...
Petr Dvořák může dostat jednorázovou odměnu za každý rok, kdy veřejnoprávní stanici vede. Jeho měsíční plat je 242 tisíc korun a má ho tak stanovený už od roku 2017. Maximální možnou odměnu může dostat ve výši desetinásobku měsíčního platu. Maximální možnou odměnu dostal Dvořák za rok 2017 a také za rok 2016, kdy byl ale bonus vzhledem k nižšímu měsíčnímu platu 2,3 milionu korun.
Moderátor Železný pobouřil radního Xavera, rýpl si i do Zemana
Několik kontroverzí má za sebou moderátor zpravodajských pořadů Jakub Železný. Pustil se do něj kvůli tomu i nový radní Lubomír Veselý alias Xaver, který jinak na jednání rady spíš mlčel a zvedal ruku. Vadil mu výrok Železného na sociální síti o tom, že by vyhodil ze studia ČT každého, kdo by se slovně dotknul komunisty zavražděné Milady Horákové.
Radní Veselý se ptal, zda nejde náhodou o porušení Kodexu ČT a podle jaké škály by se hodnotilo, že se někdo dotkl zmíněného tématu o komunistické vraždě.
Stěžoval si přímo u ředitele Petra Dvořáka. Ten přiznal, že „spíkr“ s výrokem o vyhazování ze studia přestřelil. „Co se týče toho výroku nebo vůbec reakcí našich lidí, speciálně těch, kteří jsou na obrazovce - na sociálních sítích samozřejmě jejich privátní profily nejsou profily ČT,“ předeslal a vyhnul se tak tomu, že by se záměr vyhodit případně někoho ze studia mohl brát jako porušení Kodexu ČT.
Ihned ale doplnil, že existují jistá pravidla. „Neobsahují v sobě striktní příkazy, obsahují v sobě doporučení, jakým způsobem by se lidé z České televize měli na sociálních sítích chovat. (...) Co se týče toho vyjádření, které jste zmínil vy,“ obrátil se Dvořák konkrétně na radního Xavera Veselého a řekl: „Myslím si, že je to trochu za čárou.“
Železný pak schytal kritiku ještě minimálně jednou, to když poté, co odmoderoval hlavní zpravodajskou relaci Události a speciální vysílání ke Dni vzniku samostatného československého státu, komentoval seznam vyznamenaných ještě na své sociální síti. Ve slovní hříčce zmínil krycí jména těch lidí, kteří jsou vedení v archivech StB jako agenti a prezident Miloš Zeman jim v minulosti i letos udělil státní vyznamenání. Hradní mluvčí Jiří Ovčáček v reakci připomněl Zemanova slova o těch, kteří jen špiní práci druhých, ale sami nic nedokázali.
To je jmen za poslední léta: HELENA, FRANTA, MIREK, RONY...kdejaký MISTR úpadkového žánru, béčkový HUDEBNÍK či (letos) trapný KOMIK. Už nejsem žádný KADET, abych dělal, že to nevidím, koukal do OBLAK a tvářil se, že mi ten HOUF nevadí. Vadí. Ale 28. říjen si nedám(e) kazit🇨🇿. J. pic.twitter.com/bGx1hnQVWg
— Jakub Železný 🇨🇿 (@JakubZelezny) October 28, 2020
Kvůli covidu chudší o 200 milionů
I přesto, že výše koncesionářského poplatku se letos nezvýšila, počítá Česká televize počítá s poklesem příjmů proti schválenému rozpočtu o zhruba 200 milionů korun. Z toho 150 milionů Kč bude představovat výpadek z obchodní činnosti a 50 milionů příjmy z koncesionářských poplatků. Důvodem je zejména situace kolem šíření koronaviru. Na dnešním jednání Rady ČT to uvedl finanční ředitel ČT David Břinčil.
V prvním pololetí byl výnos z televizních poplatků nižší zhruba o 43 milionů Kč a 100 milionů korun tvořil výpadek z podnikatelské činnosti. Česká televize měla pro letošek schválený vyrovnaný rozpočet s příjmy a výdaji 6,76 miliardy korun. Hlavní příjmovou položkou jsou televizní poplatky, které měly letos přinést asi 5,6 miliardy Kč.
Televize kvůli epidemii přišla na jedné straně o výnosy z reklamy ze zrušených sportovních akcí, jako bylo zrušené MS v ledním hokeji, fotbalové Euro nebo odložené letní olympijské hry. Na druhé straně ušetřila za vysílací práva a výrobu pořadů souvisejících s těmito akcemi. Příjmy z koncesionářských poplatků klesly kvůli horší platební morálce koncesionářů i omezení upomínacích akcí kvůli epidemii.
„Babiš je de*il.“ ČT pustila ven slova Maláčové
Řekla o šéfovi, že je „d*bil a udělal v tom bordel“. Jenže šlo o premiéra a ministryni práce, kterou při tom pravděpodobně bez jejího vědomí natočili a pak i odvysílali na veřejnoprávní stanici.
Skandál, který způsobilo několik vteřin z pořadu 168 hodin, tak v Česku na pár dnů téměř zastínil i koronavirová témata. Veřejnost i odborníci se kromě samotného výroku ministryně Jany Maláčové (ČSSD) na adresu Andreje Babiše (ANO) přeli o to, jestli bylo správné záběry pořídit a odvysílat. Neshodli se na tom ani členové Rady ČT. Pro některé je to podraz, jiní v tom vidí veřejný zájem. Pochybnosti byly i na Kavčích horách, nakonec však etický panel usoudil, že tvůrci pořadu nepochybili.
Proč po záběrech sáhli, vysvětlila pro Blesk Zprávy dramaturgyně a moderátorka pořadu Nora Fridrichová. „Ministryně Maláčová naznačila směr, kterým by se tyto úvahy mohly vést. Zcela jednoznačně označila za viníka této tristní situace pana premiéra,“ řekla šéfka „sto šedesát osmičky“ s tím, že Maláčová zkrátka poodhalila, co se děje ve vládním týmu. Šlo podle nich tak o veřejný zájem.
Zeman chce Dvořákův konec
Častým kritikem ČT byl i letos prezident Miloš Zeman. Ten třeba štáb České televize nepustil do Lán na jmenování nového ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) a poté jeho kancléř Vratislav Mlynář a mluvčí Jiří Ovčáček kritizovali, že bylo vysílání nekvalitní. ČT si totiž musela vystačit s videm, které natočila ČTK pro internetové vysílání. Když ale prezident Miloš Zeman po jmenování ministra pronášel k novému šéfovi resortu Janu Blatnému rady, přerušil se signál. Šéf ČT veřejnoprávní stanici bránil a požaduje omluvu.
Zeman pak dokonce vyzval k tomu, aby šéf Dvořák ve vedení skončil. Prezident uvedl, že nemá vůči České televizi sympatie. „Pokládám ji za součást opozice, nikoli za vyváženou, objektivní a nestrannou veřejnoprávní televizi,“ zmínil. Pak také řekl, že je přesvědčený o tom, že by jako šéf ČT měl Dvořák skončit. „Ale o tom nebudu rozhodovat já, ale právě Rada České televize,“ naznačil Zeman, jak by chtěl, aby Rada ČT, jejíž složení značně ovlivnili poslanci hnutí ANO ve volebním výboru, rozhodla.
— Česká televize (@CzechTV) November 19, 2020
Dvořák reagoval slovy o důvěře, kterou má prý Zeman na rozdíl od ČT nízkou.
Odvolání dozorčí komise
Na podporu ČT se také protestovalo. To i kvůli tomu, že Rada ČT za okolností, které vzbuzují pochyby, odvolala dozorčí komisi. Dosud není jasné, zda odvolání nebylo protizákonné. Předseda rady René Kuhn pak dokonce sám rezignoval na svoji funkci.
Oficiálním důvodem k tomu byly vážné výhrady k práci komise jako poradního orgánu rady. Odvolání dozorčí komise navrhla radní Hana Lipovská, kterou mimo jiné dlouhodobě otevřeně podporuje mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček.
Mluví se také o tom, že si radní „vyzkoušeli“, že mají mezi sebou hlasovací většinu právě pro případné odvolání Petra Dvořáka.
Babiš do sporu prý vstupovat nechce
A dvě stovky českých osobností podepsaly dopis, ve kterém vyzývají premiéra Andreje Babiše (ANO), aby zajistil podporu nezávislosti ČT.
Premiér Andrej Babiš (ANO) prý Dvořáka ujistil, že doufá v uklidnění situace kolem rady tohoto média. Mluvili o tom však jen krátce. „Pan premiér mě seznámil se svou odpovědí na otevřený dopis upozorňující na situaci v České televizi, pod nějž se podepsaly desítky osobností veřejného života. Společně jsme konstatovali, že celá věc je v kompetenci Poslanecké sněmovny, která má možnost volit a odvolávat Radu ČT, resp. její jednotlivé členy,“ řekl Blesk Zprávám generální ředitel ČT Petr Dvořák.
Babiš už dříve podle spoluautorky otevřeného dopisu Olgy Sommerové uvedl, že do sporu nechce vstupovat právě proto, že je politik a nechce vyvíjet na nezávislou instituci nátlak. Vyslovil se pro odpolitizování systému nominací členů Rady ČT.
Nejen Babiš, ale i všichni ostatní poslanci nakonec nejspíš budou celou situaci v Radě ČT řešit. Volební výbor doporučil Poslanecké sněmovně, aby se neprodleně zabývala situací v Radě České televize.
Výbor vzal na vědomí informaci rady o odvolání její dozorčí komise, vyzval politiky, aby se nevměšovali do práce mediálních rad a zároveň konstatoval, že jakékoliv protiprávní jednání mohou posoudit jedině nezávislé soudy. Sněmovní právníci mezitím konstatují, že nezákonné skutečně bylo.
Konec Píšařovicové
Předposlední den roku byl posledním dnem, kdy Události České televize moderovala Daniela Písařovicová. Ta se rozhodla po 16 letech rychle odejít už na začátku prosince.
Její kolega Martin Řezníček jí poděkoval za veškerou její práci a složil jí poklonu. Prý byla výbornou kamarádkou i kolegyní. „Ať už zakotvíš kdekoliv, budeš hvězda, jakou jsi byla tady,“ doplnil a předal Písařovicové květinu. Písařovicová emotivně poděkovala divákům, vedení televize, kolegům i své rodině.
Moderátor Řezníček pak ještě poděkoval divákům za podporu, které si tým ČT velice váží. „Děkujeme také za rekordní zájem - myšleno čísly - o zpravodajství ČT24. Dělá nám to velikou radost,“ vzkázal divákům s tím, že Česká televize bude stát na jejich straně i v dalším roce, který bude těžký.
Témata:
Související
Snad už si letos vezme celou tu žumpu ČT konečně čert i se všema žumpoidníma prasatama od Dvořáka po Bukanýra a nebo ať si tu stoku plnou špíny a lží platí demo - blok.