Podle Arniky od roku 2003 zmizelo od jihočeských silnic 45 tisíc stromů a vysazeno bylo jen 14 tisíc náhradních. Údaje čerpá od správ silnic jednotlivých krajů. Spolek pořádá kampaně za záchranu stromů a alejí.

„Srážky se stromy patří k největším zabijákům“

Proč je v Jihočeském kraji takový rozdíl mezi pokácenými a vysazenými stromy? MF DNES oslovila několik institucí, z jejichž odpovědí vyplývá, že za vším jsou mimo jiné přísné nároky policie a malá aktivita obcí a příslušných orgánů ochrany přírody. Názory na stromy u silnic se přitom mění, například Německo o ně pečuje a vysazuje nové.

„Také lidem u nás kácení stále víc vadí. Stromy u silnic v krajině potřebujeme. Chrání vozovku před horkem, poryvy větru, sněhovými jazyky a suchem,“ tvrdí odbornice na stromy z Arniky Marcela Klemensová.

Správa a údržba silnic Jihočeského kraje (SÚS JČ) k tomu vysvětluje, že odstraňuje hlavně dřeviny, které snižují bezpečnost provozu, nebo ty nezdravé. Náhradní výsadba pak záleží na požadavcích odborů životního prostředí příslušných obcí. Někdy je problém na straně soukromých majitelů pozemků, kteří stromy odmítají.

„Z vlastní iniciativy náhradní výsadbu neděláme. Žádáme o povolení kácení místně příslušný orgán ochrany přírody a ten rozhodne o náhradní výsadbě,“ vysvětlil končící ředitel SÚS JČ Jan Štícha.

Vysazování nových stromů pak podle něj zohledňují technické normy silnic a řídí se požadavky policie, která je chce mít ve vzdálenějších rozestupech než původně kvůli pohledovým parametrům. Sleduje, aby nedocházelo k rizikům kolize s řidiči.

„Srážky se stromy patří k největším zabijákům na silnicích,“ míní vedoucí oddělení BESIP ministerstva dopravy Tomáš Neřold.

Jsou zabijáci stromy, nebo řidiči?

Podle Klemensové nemohou za kolize stromy, ale neukáznění řidiči. Z úbytku stromů obviňuje politiky. Vláda sice podle ní schválila Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, jehož částí je plán funkční zeleně při silnicích, ale skutečnost je od teorie stále daleko.

Od roku 2017 má podle tohoto dokumentu zpracovat ministerstvo dopravy metodický pokyn pro údržbu zeleně kolem silnic a železnic, ale postup je pomalý a stromy zatím nenávratně mizí. V praxi nakonec záleží hlavně na iniciativě obcí, které mají kácení na svých katastrech sledovat a požadovat náhradní výsadby. S nimi mnohdy pomáhají dobrovolníci.

Takový je příklad třeba obce Nová Ves na Českobudějovicku, kde kraj rekonstruoval silnici II. třídy vedoucí na Trhové Sviny. Nové stromy za poraženou letitou alej tam zajišťovali místní lidé.

„Musíme nové stromky ošetřovat. Loni v období sucha jsme některé vysazovali znovu. Naši obyvatelé nám pomáhají také při jejich výsadbě v obecním lese nebo v lokalitě zvané Vyhlídka,“ chválí starosta Marek Prokeš.

Monitorováním stromů se zabývá například krajské město. „Každé kácení prověřuje náš odbor životního prostředí a vždy požadujeme vysadit náhrady. Stává se, že někdy záměr prověřím na místě a souhlas k pokácení nepodepíšu. Stromů není nikdy dost, jen je třeba o ně pečovat. Ty u silnic vedou alespoň řidiče k opatrnosti,“ myslí si náměstek českobudějovického primátora Ivo Moravec.

Samotná statistika je podle mluvčího Arniky Jiřího Kani závislá na hlášení státních organizací. Některé ani potřebné údaje o kácení neevidují, takže realita může být horší. Problém je také s místem pro vysázení náhradních stromů. Převážná část jich nakonec roste jinde než ty původní.