Přestavbu hlavního městského tržiště Pod Kaštany slibují zlínští politici přes deset let. Nyní už se investice posunula do fáze, kdy město hodlalo v květnu 2021 začít s pracemi. Jenže narazilo na problém. Soud přiznal odkladný účinek žalobě majitelky stánku na tržišti, a magistrát tak musí počkat, než se spor vyřeší.
„Nepotěšilo nás to. Myslíme si, že soud byl příliš opatrný,“ reagoval primátor Jiří Korec. „Stále si nepřipouštíme nic jiného, než že začneme na jaře stavět. Ideální by bylo vyřešit to během ledna mimosoudní dohodou, aby majitelé stánků vzali žaloby zpět,“ dodal.
Město pošle své vyjádření soudu v první polovině ledna. „Soud z procesní opatrnosti přiznal žalobě odkladný účinek, který ale může být kdykoliv zrušen, což je naším cílem. Jsem přesvědčený, že jsme stavební povolení získali v souladu se stavebním zákonem a majitele stánků jsme nijak nepoškodili, spíše naopak,“ podotkl náměstek primátora Pavel Brada.
Podle něj krajský soud zatím neprověřoval skutkový stav a magistrát ani nebyl účastníkem řízení. „Proto chceme co nejdříve vstoupit jako vedlejší účastník do řízení,“ zmínil Brada.
Městská rada už schválila soutěž na dodavatelskou firmu, která tržiště přestaví, teď ale váhá s jejím vypsáním. „Musíme si vyhodnotit právní dopady toho, kdybychom tendr s výhercem odložili nebo zrušili,“ vysvětlil Korec.
Dohoda byla blízko, ale nevyšla
Zlín chce chátrající tržiště dostat do moderní podoby. Jenže se mu nedaří dohodnout se dvěma majiteli prodejních buněk Věrou Fryštackou a Ladislavem Nesrstou na podmínkách, za jakých se promění jejich drobné stavby.
Dlouho s nimi jednalo a dohoda už byla téměř před podpisem. Stavební úřad pak vydal formou veřejné vyhlášky stavební povolení, na což vlastníci reagovali odvoláním. Když s ním neuspěli u krajského úřadu, podali na něho žalobu. V ní byl i návrh na odkladný účinek, tedy aby město nemohlo stavět. Soud prozatím rozhodl v případu Fryštacké, jíž vyhověl.
„Stavebník (město Zlín – pozn. red.) je totiž na základě vydaného správního rozhodnutí oprávněn vykonávat stavební a demoliční práce, které mohou znamenat přerušení podnikatelské činnosti žalobkyně, a tudíž způsobit větší újmu než jiným osobám a vznik škody,“ konstatovala mluvčí brněnského krajského soudu Klára Belkovová.
„Soud dospěl k závěru, že zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku jsou v tomto případě splněny,“ zdůraznila.
Majitelům stánků vadí, že s nimi stavební úřad při povolování nejednal jako s hlavními účastníky řízení, i když jsou jejich stánky součástí tržiště a po dobu rekonstrukce budou zavřené. Nedohodli se s městem na tom, jak budou prodejní buňky nově napojené na inženýrské sítě a kdy se tak stane. Podle nich to s nimi zástupci města ani nezačali řešit.
„Od vydání stavebního povolení, jeho doručování veřejnou vyhláškou a určení, že jsme vedlejší účastníci, jsme byli přesvědčeni, že stavební úřad tak učinil nesprávně. Bohužel i krajský úřad potvrdil toto rozhodnutí, aniž by se zabýval našimi námitkami. Proto jsme podali žalobu s odkladným účinkem a ten nám byl přiznán,“ shrnula Fryštacká.
„Pokud by k tomuto chybnému rozhodnutí stavebního úřadu nedošlo, mohla být s městem už dávno podepsána dohoda,“ tvrdí.
Uspějí majitelé se žalobou?
Fryštacká uvedla, že má zájem se s městem dohodnout. Oběma stranám se to však dlouhodobě nedaří. Brada se domníval, že soud návrhu na odkladný účinek nevyhoví. Věří ale, že majitelé stánků nakonec se žalobou neuspějí. Podle něj jim jde o to, aby získali lepší vyjednávací pozici vůči městu, popřípadě dosáhli na více peněz jako kompenzace za ušlé nájmy, nebo na opravu stánků.
„Mrzí mě, že náměstek primátora Pavel Brada předjímal v médiích rozhodnutí soudu a nepravdivě se vyjadřoval o tom, že podání žaloby je pouze poslední možnost, jak z města dostat peníze na rekonstrukci stánku. Tím mě poškodil před občany města a postavil mě do role vyděrače,“ prohlásila Fryštacká.
„Trvám na tom, že to bylo tak, jak jsem říkal. Původně jsme se bavili pouze o kompenzaci nájmů po dobu uzavření tržiště, následně majitelé požadovali finanční zápůjčku na opravu stánků a nakonec požadovali i nevratnou dotaci. Nadále se však chceme dohodnout,“ reagoval Brada.
Vlastníci říkají, že by nevratnou dotaci chtěli jen v případě, že by stánky opravovali podle návrhu města. Když si je změní podle svého, tak tvrdí, že za vlastní peníze. Podmínky zápůjčky považovali za nevýhodné.
