Navržen může být každý, kdo se v daném roce jakýmkoliv způsobem zasadil o rozvoj a propagaci Čáslavi, nebo zachránil lidský život či udělal nějaký dobrý skutek. Nemusí být občanem Čáslavi.

Letošní rok byl z důvodu koronavirové pandemie mimořádný. Ocenění by si v Čáslavi zasloužily desítky, spíše však stovky dobrovolníků, kteří nezištně pomáhali a nadále pomáhají svým spoluobčanům. Eva Albrechtová a Václav Moravec byli zvoleni Čáslavany roku nejen za svou práci a životní postoje, ale také symbolicky za tyto dobrovolníky, s se kterými mají mnoho společného.

Vít Šneberg s Martinou Formanovou při setkání v čáslavském kině.
Malíř z Čáslavi věnoval obraz do dobročinné aukce. Chtěl být prospěšný

Eva Albrechtová, která 5. července 2020 podlehla v nerovném souboji s těžkou nemocí, se narodila roku 1961. Za téměř 30 let svého působení ve funkci ředitelky čáslavského Dusíkova divadla se zapsala do povědomí široké veřejnosti svou pracovitostí a obětavostí. Pod jejím vedením se uskutečnilo 2300 představení, které navštívilo 730 tisíc spokojených diváků. Byla „hnacím motorem“ rekonstrukce divadla a přístavby Nové scény. Jako zakládající členka spolku Formanova Čáslav rozvíjela kulturu nejen na prknech divadla.

Václav Moravec se narodil roku 1926 v Čáslavi do rodiny, která rozhodně nebyla „tuctová“. Jeho otec, také Václav, byl lékárníkem a za války poskytoval léky rodinám vězněných, jako člen odbojové skupiny Obrana národa byl zatčen a zbytek války prožil ve vězení. Strýcem byl generál František Moravec, autor plánu na odstranění zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Václav Moravec byl roku 1943 povolán na práci do Německa, po návratu odmaturoval a začal učit na různých učňovských školách.

Generál František Moravec je významný čáslavský rodák.
Není Moravec jako Moravec

Byl sledovaný Státní bezpečností. Ta ho nutila odejít na Západ, navázat kontakt se strýcem, generálem Moravcem, a podával o jeho činnosti zprávy. Odmítl, i za cenu perzekucí. V roce 1968 organizoval podpisovou akci proti okupaci. V roce 1990 začal pracovat na rehabilitaci svého strýce. Zařídil mu navrácení hodnosti, kterou mu komunisté odňali. Dále pro něj získal Řád Milana Rastislava Štefánika in memoriam. Přes vysoký věk je aktivní v oblasti kultury, historie či chovatelství zvířat. Jeho příběh je zaznamenán ve sbírce Paměť národa.