Argentina: Vedlejší účinky u ruské vakcíny jsou mizivé

0
851
Argentina
Foto: Pixabay.com

Argentina potvrdila u zhruba jednoho procenta lidí očkovaných ruskou vakcínou Sputnik V vedlejší účinky. Reakce se projevily u 317 osob z více než 32 tisíců naočkovaných lidí. Podle argentinského ministerstva zdravotnictví vážnost vedlejších účinků Sputniku V nijak nevybočuje od ostatních vakcín proti covidu.

O účincích ruské vakcíny proti covidu-19 Sputnik V o víkendu informoval argentinský tisk. Ten s odvoláním na oficiální údaje tamějšího ministerstva zdravotnictví uvedl, že vedlejší účinky vakcíny nevedly k žádné hospitalizaci. Naopak jsou spíše mírné až středně závažné.

„Jedná se většinou o zvýšenou teplotu, bolesti hlavy a svalů. Vedlejší účinky se projevily do 24 hodin od podání látky a odezněly do 48 hodin od očkování,“ uvedla argentinská média.

Podle nich Argentina obdržela z Ruska prvních 300 000 dávek minulý týden. Jde o dávky použitelné jen pro první ze dvou kol očkování. S očkováním za použití ruského preparátu Sputnik začala Argentina minulý týden v úterý. Očkovací látku dostávají přednostně zdravotníci a lidé nezbytní pro chod státu.

Latinskoamerická země v Rusku objednala 25 milionů dávek vakcíny, které by měly postačit na oočkování zhruba čtvrtiny obyvatelstva. Argentinský lékový regulátor Anmat schválil pro nouzové použití také přípravky od společnosti AstraZeneca a firem Pfizer a BioNTech.

Argentina je po Brazílii a Kolumbii třetí latinskoamerickou zemí s nejvyšším počtem nakažených koronavirem. V zemi, kde žije přes 44 milionů obyvatel, se od začátku epidemie nakazilo 1,6 milionu lidí a 43 375 jich v souvislosti s nemocí covid-19 zemřelo.

Sputnik V a vedlejší účinky

Podle slov náměstka ředitele Ústavu epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji Denise Logunova nevyvolává vakcína Sputnik V žádné závažné vedlejší účinky. Ruští zdravotníci látku testovali na osobách ve věku od 18 do 60 let.

„Všechny nežádoucí jevy byly kvalifikovány jako nevýznamné,“ uvedl náměstek.

Vakcína Sputnik V se ještě dotestuje na 40 tisících lidech

Dodal, že pokud jde o imunitní reakci, u sta procent dobrovolníků se vytvořily protilátky neutralizující koronavirus. Kontraindikací podle jeho slov není ani to, zda člověk covid-19 již prodělal či nikoliv.

„Vakcína je primárně určena pro lidi, kteří ještě nebyli nemocní, ale na druhé straně neexistují žádná omezení týkající se použití vakcíny u těch, kteří již byli nemocní,“ upřesnil.

Přirovnal to ke chřipce, která podle jeho slov také není kontraindikací pro očkování za rok nebo za šest měsíců.

Schválení Sputniku V je v EU spíše nepravděpodobné

Oficiální prohlášení o schválení první očkovací látky ruským ministerstvem zdravotnictví oznámil prezident Vladimir Putin 11. srpna 2020. Látku s názvem Sputnik V, kterou vyvinul Ústav epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji, Rusko zvládlo získat v krátkém čase a otestovalo ji na nízkém počtu osob. Podle nezávislých odborníků je proto její schválení v zemích EU v současnosti spíše nepravděpodobné.

Vývoj covidové vakcíny trval rekordních jedenáct měsíců

Odborníci z oblasti zdravotnictví poukazují především na nedostatky v procesu testování ruské vakcíny, nikoliv na její účinnost.

„Jsem přesvědčen, že ruská vakcína Sputnik V bude fungovat velice dobře, i když se tady tomu lidé smějí,“ uvedl například Peter Šebo z Mikrobiologického ústavu AV ČR.

Podle něj ruští vědci při jejím vývoji použili dva různé adenovirové vektory. A to je dle jeho slov výhoda: „Dvouvektorová ruská adenovirová vakcína Sputnik V má tu výhodu, že protilátky proti virovému nosiči nerozeznají a neoslabí druhou imunizační dávku.“

Rusové postupují stejně jako firmy na západě

O ruské vakcíně pozitivně mluví i vedoucí výzkumné skupiny Ústavu organické chemie a biochemie [ÚOCHB] AV ČR a prorektor UK pro vědu a výzkum Jan Konvalinka.

„Dobře znám sílu ruské vědy a konkrétně u vakcinologie jsou Rusové vynikající. Gamalejův ústav v Moskvě je opravdu vynikající, jsou tam lidé, kteří mají zkušenosti a nepochybuji, že mají kapacitu a schopnosti k tomu, aby účinnou vakcínu udělali,“ uvedl [26.8.] v pořadu Českého rozhlasu Půlhodina v souvislostech.

J. Konvalinka: Ke krizi na podzim pravděpodobně dojde

Upozornil v něm však na problém realizace klinického testování ruské vakcíny, které nebylo podle západních standardů. [Rusko zprvu schválilo vakcínu jako výbornou, s dotestováním začalo až poté, pozn. red.]

Dle slov Jana Konvalinky i tak Rusové postupují stejným způsobem jako farmaceutické firmy na západě: „Vezmou virus, který normálně způsobuje banální onemocnění, geneticky ho upraví tak, aby byl stoprocentně nepatogenní. Vloží do něj genetickou informaci koronaviru a ten adenovirus se použije. On je nosič, který s sebou nese genetickou informaci toho koronaviru a vytvoří protilátkovou a buněčnou imunitní odpověď proti tomu koronavirovému proteinu.“ 

–RED/ČTK–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here