Část polského vojvodství chce být „laboratoří“ na cestě ke klimatické neutralitě

© Pixabay

V roce 2030 spotřebuje východní část Velkopolského vojvodství poslední elektřinu z uhlí, o deset let později pak plánuje tento region dosáhnout klimatické neutrality. „Nejde o PR, vše máme do detailu promyšlené,“ zdůrazňuje spoluautor strategie.

„Dvacet let na dosažení klimatické neutrality je ambiciózní cíl, kterého bude těžké dosáhnout, ale splnit ho v rámci jedné generace je reálné,“ říká v rozhovoru pro EURACTIV.pl Maciej Sytek, předseda představenstva Agentury pro regionální rozvoj města Konin a jeden z autorů strategie. Ta má dopomoct ke klimatické neutralitě celému vojvodství, druhému největšímu v Polsku.

Výzvu představuje především to, že východní část Velkopolského vojvodství spadá mezi šest uhelných regionů v zemi. Společnost ZE PAK provozující několik hnědouhelných elektráren zde zaměstnává tisíce lidí.

2020: Evropa chrání klima navzdory pandemii

Klimatická politika EU hrála v roce 2020 prim, pandemii nového koronaviru navzdory. Shrnujeme nejdůležitější momenty.

Potřebujeme plán pro celé Polsko

Odklon od povrchového dolování je i socio-ekonomickou výzvou. Vyžaduje nový model zaměstnávání v regionu. Tisíce lidí si budou muset najít novou práci, což je spojeno s potřebou nových profesních kvalifikací.

Odbory společnosti ZE PAK upozornily, že jen uzavření nového povrchového dolu Ościsłowo by znamenalo ztrátu až 7 000 pracovních míst. Odborářům se plány na klimatickou neutralitu nelíbí a hrozí stávkou.

„Potřebujeme vládní plán nejen pro horníky ze Slezska, ale z celého Polska. Potřebujeme spolupracovat. Vládní program pro zaměstnance, kteří opouští odvětví klasické energetiky, je nutností,“ zdůrazňuje Maciej Sytek.

Spravedlivá transformace

Příležitost pro východní Velkopolské vojvodství je unijní Just Transition Fund (JTF), tedy Fond spravedlivé transformace. Tato pomoc je určena pro uhelné regiony, které potřebují transformovat své ekonomiky. Kromě Koninu mohou s podporou počítat i další regiony kolem měst jako Valbřich, Lublin nebo Lodž.

Polsko by mělo získat 3,5 miliardy eur, částka se však díky dalším zdrojům může zvýšit. Peníze nemají jít na transformaci samotnou, ale na projekty, které budou zmírňovat její negativní dopady. Půjde například o vytváření alternativních pracovních míst nebo o podpůrné programy pro rekvalifikace.

2020: Spravedlivá transformace měnila svou podobu

Velkým tématem roku se stala tzv. spravedlivá transformace. S náročnou proměnou má členským zemím pomoci především mechanismus spravedlivé transformace. Ten v průběhu roku doznal několika změn. Vývoj jsme sledovali.

Široká platforma

Regionální vláda připravuje program nazvaný „Spravedlivá transformace východního Velkopolského vojvodství“, který předpokládá konkrétní podporu pro tento region. První kroky na cestě od hnědého uhlí byly učiněny už v roce 2018.

„Přizvali jsme všechny zainteresované strany, aby zasedly v pracovních skupinách. Patří sem zástupci neziskových organizací, odbory, místní samosprávy, podnikatelé, ZE PAK, ale také představitelé několika ministerstev,“ upozorňuje Sytek. Dohromady se jedná o přibližně 200 lidí.

V dohledné době má být hotový konečný koncept programu, na základě kterého se bude žádat o peníze z JTF.

Cesta ke klimatické neutralitě regionu stojí na třech pilířích. První je přechod na energii ze slunce a větru, druhý míří na nalákání investorů v oblasti elektromobility, a třetí jsou vodíkové technologie.

ZE PAK plánuje investovat do vodíku, další investoři chtějí stavět solární či větrné farmy. V Koninu zase vzniká továrna na baterie do elektromobilů.

Jde o hodně

„V našem plánu musíme brát ohledy na zájmy mnoha průmyslových odvětví, věříme ale, že model širokých konzultací, které zahrnují i místní obyvatele, přinesou ten nejlepší výsledek,“ myslí si Maciej Sytek.

Zdůrazňuje také, že odklon od uhlí je obrovskou výzvou pro celou polskou ekonomiku. „Je to důležité nejen pro horníky, ale i pro mnohá další odvětví. Je velmi pravděpodobné, že etikety na unijním trhu budou brzy obsahovat informace o uhlíkové stopě produktu nebo jeho zdrojů. Pokud nezměníme náš přístup, polské výrobky mohou být v očích evropských spotřebitelů nežádoucí, protože uhlí znamená příliš spotřebované energie,“ vysvětluje.

Jde tedy o hodně. Na energetickou transformaci se připravují i další regiony. Místní samosprávy z oblasti města Zhořelec na jihozápadě Polska nedávno podepsaly „Lužický Green Deal“ – dohodu o spolupráci v rámci transformace zdejší uhelné pánve.

Hlavním cílem projektu je bezpečně přesunout zaměstnance uhelných a příbuzných sektorů do jiných odvětví, a to s co nejmenšími ekonomickými a sociálními dopady.

„Náš region je laboratoří na cestě ke klimatické neutralitě,“ uzavírá Maciej Sytek. Budou z jeho zkušeností těžit i další regiony?

Infografika: Jak na klimatické výzvy? Klíčem je změna chování lidí, ve V4 to zatím drhne

Občané zemí V4 si rizika spojená s klimatickou změnou uvědomují, řada z nich podporuje cíl dosažení klimatické neutrality. Na druhou stranu, někteří z nich nejsou připraveni změnit své spotřebitelské chování a zmírnit tak negativní dopady na životní prostředí a klima.

Článek vznikl v rámci projektu financovaného z Mezinárodního visegrádského fondu, na kterém se podílí EURACTIV Česká republika, EURACTIV Slovensko, EURACTIV Polsko, Political Capital Institute (Maďarsko) a EURACTIV.com.

Kalendář