Každá obec z možných lokalit pro hlubinné úložiště jaderného odpadu brzy obdrží milion korun. Počítá s tím novela atomového zákona, která 1. ledna nabyla účinnosti. Informaci řekla mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová.

Další kompenzace pro vybrané obce podle ní budou následovat. Oslovení starostové obcí ale uvedli, že o peníze nestojí, důležité pro ně je, aby u nich úložiště nebylo.

Jednorázový příspěvek podle Filipové obdrží 53 obcí ze všech devíti původně zvažovaných lokalit. A to i přesto, že vláda před Vánoci rozhodla, že průzkumné práce se do budoucna budou uskutečňovat ve čtyřech doporučených lokalitách - Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku a Březový potok na Klatovsku. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizuje Platforma proti hlubinnému úložišti, jež sdružuje 35 obcí a měst a 16 spolků.

Milionový příspěvek náleží obci, pokud Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) podala žádost o stanovení průzkumného území pro ukládání radioaktivního odpadu v katastrálním území obce v době od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2018. Novela atomového zákona rovněž zvyšuje jednorázovou částku na 60 milionů korun pro každou obec, pokud by se na jejím katastrálním území stanovilo chráněné území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, uvedla mluvčí.

"K převedení jednorázového příspěvku dojde prostřednictvím SÚRAO právě dnes. Považuji za správné, že se nám podařilo najít řešení, jak obce kompenzovat v souvislosti s už realizovaným geofyzikálním výzkumem," řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). "Hlavní kompenzace pro obce, na jejichž území by potenciálně mohlo být hlubinné úložiště radioaktivního odpadu, teprve budou, a to samozřejmě zejména tam, kde budou pokračovat průzkumné práce. Aktuálně poskytovaný milion se týká dřívějších činností," dodal.

"My jsme o ty peníze nežádali. Pro nás je prioritou, aby tu nebylo úložiště a ne, jestli nám dávají nějaké peníze nebo ne," řekl starosta Budišova na Třebíčsku Petr Piňos. Městys je jedním ze sídel v lokalitě Horka na pomezí Třebíčska a Žďárska.

"Beru to jednoznačně jako úplatek. Vůbec se nám nelíbí, že to stát řeší pouze přes peníze, zvláště poté, co přišel pan Havlíček, který o ničem jiném nemluví," řekl Petr Klásek, starosta Chanovic z lokality Březový potok, jeden z hlavních organizátorů 17 let trvajících protestů. Podle něj nejde o žádný systematický postup státu, ale jen o gesto, nikoli směrem k dotčeným obcím, ale k okolí. "Je to hra pro veřejnost a média, pro ty obce to nic neznamená, protože my o ty peníze nestojíme," uvedl.

Podle předpokladu starosty městyse Dolní Cerekev na Jihlavsku Zdeňka Dvořáka by se tento státní příspěvek měl týkat odškodění za práce související s mapováním lokalit prováděným v minulých letech. Dolní Cerekev je v lokalitě Hrádek, která také zůstala ve zúženém výběru míst pro úložiště.

Do loňska se při hledání místa pro úložiště uvažovalo o devíti lokalitách. Z původního seznamu při zúžení na čtyři lokality vypadla pětice Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku a lokalita Na Skalním u Dukovan. Také obce z těchto lokalit budou mít ale na milionový příspěvek nárok. Havlíček dnes uvedl, že tak plní slib, který dal na setkání zástupcům obcí v červenci předloňského roku.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Finální a záložní lokalita má být určena do roku 2030. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.

Diskuze k článku