Jeho poslední velký turnaj? To je ve vzduchu každý rok. Martin Galia (41) se tomu už jen usmívá. „Dokud můžu, tak hraju,“ reaguje brankářský nezmar, který se s Českem chystá na středeční kvalifikaci EURO 2022 a hlavně na házenkářský světový šampionát. Na ten se prý vyloženě těší. Proč? To je jasné, může být přece jeho poslední…
Se svou profesí poznal půl světa. Všude ale nebyl. Na Faerské ostrovy se nyní Martin Galia podívá poprvé. „Ani jsem nevěděl, že se tam hraje házená,“ přiznává gólman s úsměvem před bitvou s outsiderem. Vrcholem lednového cyklu však bude až následné mistrovství světa v Egyptě. „Na hlavu to bude těžké,“ tuší opora polského Górniku Zabrze a české reprezentace.
Těší se člověk vůbec na takový šampionát? Bez diváků, v bublině, s hrozbou nákazy…
„Bude to jiné. Říká se, že budeme moct být jen na hotelu, v autobuse a v hale. Musíme vymyslet nějaký kulturní program, ať nejsme jenom ve dvojicích. Snad bude možnost sednout si s celým týmem třeba na kávu. Aby to nebylo jenom o házené a o tom, že budeme ležet na pokojích.“
Co bude znamenat pro obranu neúčast tahouna Pavla Horáka?
„S tím se vůbec nepočítalo. Je to obrovská ztráta nejen pro obranu, ale z hlediska celkového vlivu na tým. Pavel je jistota, dodával ostatním klid. Nepamatuji se, že by odehrál špatný zápas. Byl stavebním kamenem, o který jsme se mohli opřít. Na druhou stranu, dřív nebo později by to přišlo. Stejně jako u mě. Do vody budou hozeni mladší hráči a musí se chytit. Dostali velkou šanci ukázat se na světové úrovni. Třeba se kluci z české ligy dokážou prodat do zvučných zahraničních klubů.“
Hodně předních světových hráčů se z turnaje omluvilo. Neuvažoval jste o tomtéž?
„Ne ne, s trenéry jsem se domluvil, že pojedu. Ještě nenastal čas, abych v reprezentaci skončil. Náhrada ještě není úplně adekvátní. Navíc nemám takovou vytíženost jako hráči, co hrají zároveň ligu a evropské poháry. V Zabrze jsme měli pravidelně jeden zápas týdně. Na tohle mistrovství se vyloženě těším, protože může být moje poslední.“
Vidíte tedy vašeho nástupce?
„Snažíme se do toho zapojit Mizerku (Šimona Mizeru) ze Zubří. Má obrovský potenciál. Třeba se na mistrovství vypracuje tak, že já budu sedět na tribuně a on hrát.“
Zvládl jste se nachystat?
„Poslední zápas jsem odehrál v polské lize třináctého prosince. Vyhráli jsme o branku na hřišti Pulawy, jednoho z kandidátů na medaili. Okamžitě poté jsme dostali dovolenou. Domluvil jsem se s Karvinou, že s ní budu do svátků trénovat. Takže jsem měl dalších osm devět dnů přípravy. O Vánocích jsem relaxoval, stihl jsem si jednou zajet na lyže. Pak už začal běžný kolotoč jako před každým mistrovstvím. Třídenní soustředění v Zubří, chytal jsem poločas proti Slovákům a prvního už jsem se hlásil v Plzni.“
Může být MS za stávající situace vyrovnanější?
„Z každého týmu někdo vypadne. Ukázat se můžou jiní a možná budou ještě lepší. Já jsem taky začínal v nároďáku v jednadvaceti letech a nikdo nepočítal s tím, že začnu hned hrát. Ale příležitost jsem chytil za pačesy. Nesnižoval bych kvůli absencím kvalitu šampionátu. Nicméně si myslím, že nějaká překvapení budou. Už proto, že týmy z Evropy budou unavenější. Co mám informace, Katar, Egypt nebo Alžírsko se připravují už měsíc a půl. V tom mají určitou výhodu.“
Co byste řekl k protivníkům ve skupině Švédsku, Egyptu a Chile?
„Co vím, Švédové nebudou úplně kompletní. Ale oni mají odkud brát. Mají velmi talentované hráče v dobrých týmech. Egypt je domácí tým, který vždycky mívá nějaký bonus. Pro něj bude asi cílem dostat se do první osmičky. Z Chile moc hráčů neznám. Ale co jsem se informoval, taky to není žádný outsider. Myslím, že skupina bude hodně vyrovnaná. Klíčem k postupu může být první zápas se Švédskem. To si říkáme pokaždé, ale první utkání nám na těchto akcích nevycházejí. Doufám, že už se to otočí a v klidu proplujeme k postupu.“
Související články
