První trio zeber přicestovalo do zoo pod Ještědem v roce 1970 ze zoologické zahrady ve Dvoře Králové. Jednalo se o divoké jedince pocházející z volné přírody, které za účelem rozšíření populace a záchrany druhu přivezl z Jihoafrické republiky do tehdejšího Československa Josef Vágner v rámci jednoho ze svých transportů.

Že se zebrám v liberecké zoo daří, dokládá i fakt, že za padesát let jejich chovu se v zahradě narodilo rovných sto mláďat. Poslední, sté hříbě, přišlo na svět 25. prosince a jedná se o samičku. Zkušená matka ji přivedla na svět po roce trvající březosti v brzkých ranních hodinách a nachystala tím svým ošetřovatelům milé vánoční překvapení. Většinu dne pobývá malá zebra se svou matkou v teple zázemí, ale v případě příznivého počasí již i pravidelně prozkoumává svůj venkovní výběh.

"Jsem velice rád, že se nám dlouhodobě daří pomáhat udržovat populaci zeber Chapmanových chovanou v zoologických zahradách stabilní a dostatečně silnou, protože ve volné přírodě jejich počty postupně klesají. Od počátku chovu v roce 1970 se u nás narodilo celkem 57 hřebců a 43 klisen tohoto podruhu zebry stepní," říká zoolog Luboš Melichar.

V souvislosti s tímto jubileem liberecká zahrada vyzývá a prosí veřejnost, aby ji celou historii chovu zeber Chapmanových pomohla zdokumentovat. "V našich archivech bohužel mnoho historických fotografií nemáme, a tak hledáme datované snímky starší 15 let. Pamětníci mohou své fotografie zaslat elektronicky na adresu: marketing@zooliberec.cz do konce února tohoto roku," doplnila mluvvčí zoo Barbara Tesařová.

Autorské fotografie budou následně využity k obohacení archivu zoologické zahrady, a především ke zmapování proměny výběhu zeber v průběhu historie. "Každý, kdo se s námi o svoji fotografii podělí, bude zařazen do slosování o mimořádnou prohlídku zázemí chovu zeber za doprovodu našeho hlavního zoologa a odborníka na chov zeber, Luboše Melichara," dodává Tesařová.

Zebra Chapmanova je poddruhem zebry stepní a obývá rozsáhlé savany Zimbabwe, Botswany a Mozambiku v jihovýchodní Africe. Tato zebra má na světlé srsti široké černé pruhy s hnědými mezipásy. Charakteristické zbarvení slouží jako velmi dobré maskování, protože z dálky nejsou zebry téměř vidět a zblízka se jeví mohutnější. Pruhy také usnadňují komunikaci uvnitř stáda, žádné dvě zebry nemají stejné pruhování.

Většinu dne tráví zebry na pastvě. Živí se převážně tvrdými stepními travinami. Ve většině případů se pasou společně s žirafami nebo gazelami, lépe tak registrují případné nebezpečí. Největším zebřím predátorem je kromě člověka lev. Zebry dokáží před nebezpečím utéct a běžet na krátké vzdálenosti až 50 km/hod. Pro maso a kůži je vybíjena ve své domovině pytláky.