Ve třicet let starých Jihočeských listech jsme Tři krále v prvním týdnu 1991, do jejich svátku, dlouho hledali marně. Až v sobotu 5. ledna se kolega Jirka Kasal ptal, zda se Kašpar, Melichar a Baltazar dočkají renesance.

Přiznává, že od gymnazijních let nejpodstatnější církevní svátky oslavoval jaksi ilegálně, pro sebe, zůstával doma a záviděl Rakušanům. „Nejsa věřící, svátky byly pro mně především oázami klidného lyrického krásna v upachtěném běhu času. Dílem vrozeným vkladem, dílem okouzlením ladovskými kresbami oživlých biblických postaviček chovám mimořádnou přízeň ke dni svatých Tří králů,“ psal.

Jediné místo, kde se na lipenském jezeře dá bruslit, je v Horní Plané pod vlakovým nádražím.
Zamrzlé Lipno přitahuje lidi jako magnet. Led je ale ještě moc tenký a zrádný

Ve třetím ročníku gymnázia v roce 1983 podlehl se dvěma kolegy chuti oživit umrtvenou tříkrálovou tradici . Nasadili papírové čepice, z vyprázdněných konzerv vyrobili imitaci kadidla, nejnižšího kamaráda zatmavili sazemi, jež donesl školník. A jali se po školních chodbách prozpěvovat úvodní sloku známé kolegy. Po krátké chvíli byla jejich produkce zastavena, kříže na čepicích museli roztrhat a bylo jim domluveno, že tropí něco velmi nebezpečného a hloupého…

Jihočeská pravda ovšemi ten první týden měla o čem psát. Chleba konzumní 1,5 kg vyskočil ze 6,60 na 11,20, mléko obyčejné ze 3,30 na 5,60, Budvar dvanáctka podražil na 8,50, vepřový bok na 30, vejce na 1,80, cigarety Petra na 16. Jídelna Srdíčko na Lannovce zdražila vepřo-knedlo-zelo ze 13,70 na 18,30, v hotelu Zvon v bufetu byla vepřová „klasika“ za 14,90, ve trojce za 23,70, v jedničce už stála 55,20…

Jediné místo, kde se na lipenském jezeře dá bruslit, je v Horní Plané pod vlakovým nádražím.
Zamrzlé Lipno přitahuje lidi jako magnet. Led je ale ještě moc tenký a zrádný

Nebyly ovšem jen katastrofické zvěsti – sporťáci tleskali, od 3. ledna mají denně dvě stránky!

Nekrologem Vysoké nebe Ady Nováka se s velkým malířem loučila Alena Schelová. „Protože žil v dobách, kdy se vyznamenávalo, dostalo sei na něj, i když o tom, že se zasloužil o pěkných pár nezaměnitelných pláten, nebylo pochyb…“

Zaznamenali jsme, že rakouský týdeník Basta přináší reportáž z Prahy a píše tam také o jihočeském rodákovi Janu Rejžkovi, „Václavovu poradci pro otázky tajné služby a armády“. Popisuje jeho kvalifikaci: Byl hudebním kritikem, aktivním v politickém odporu. „Tam se naučíš organizovat…“