Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Šest dávek vakcíny proti covidu z jedné lahvičky není problém, musí se ale dodržet stanovený postup, varují odborníci

Vakcína společností Pfizer/BioNTech. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Vakcína společností Pfizer/BioNTech. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

První dávku očkování proti covidu-19 má za sebou v Česku podle údajů ministerstva zdravotnictví ke včerejšímu večeru 13 000 lidí. Už od minulé středy mohou zdravotníci z každé ampulky vakcíny od firem BioNTech a Pfizer očkovat šesti, nikoliv jen původně povolenými pěti dávkami, což výjimečně povolilo ministerstvo zdravotnictví. A jak zjistil Deník N, o schválení počtu dávek požádala Evropskou lékovou agenturu i firma BioNTech, autor vakcíny. Ne vždy se ale plná šestá dávka podaří zdravotníkům z lahvičky natáhnout. Odborníci proto varují – v takovém případě použijte jen pět dávek, nesnažte se tu šestou získat za každou cenu.

„Můžu potvrdit, že z drtivé většiny ampulí se dá využít šest dávek pohodlně a hlavně standardně bez použití nějakých rizikových nabíracích technik,“ řekl redakci Deníku N ředitel jihlavské nemocnice Lukáš Velev. U tří lahviček ze zhruba padesáti (do dnešního dne) ale zdravotníci z jihlavské nemocnice šestou dávku natáhnout nedokázali. V takovém případě tedy podle pokynů ředitele i doporučeného postupu zbytkovou část už nepoužili.

Lahvička s vakcínou Comirnaty od firem Pfizer a BioNTech obsahuje – po předepsaném naředění roztokem chloridu sodného – 2,25 mililitru očkovací látky. V příbalovém letáku stojí, že toto množství odpovídá pěti dávkám po 0,3 ml. Vakcína přitom počítá s určitou ztrátou očkovací látky v průběhu manipulace, kdy se z ampulky prostřednictvím injekční jehly a stříkaček postupně vytahují jednotlivé dávky. Rezerva v ampulce je ale v tomto případě velká – 0,75 ml.

Poněkud horší zkušenost měli v první den očkování zdravotníci v havířovské nemocnici. „My jsme včera začali a zhruba u poloviny ampulek se nám nepodařilo těch šest dávek vytáhnout. Ode dneška, kdy už zřejmě sestřičky získaly větší zručnost, se nám to daří z nějakých 80 až 90 procent,“ popsal Deníku N ředitel nemocnice Norbert Schellong.

Po prvním dnu očkování dokonce na svém Twitteru napsal: „Z jiné nemocnice jsem se dozvěděl, že jinou technikou, tedy natažením celé ampule a následně redistribucí, lze šesti dávek dosáhnout. Tak budeme zkoušet zase zítra, dám vědět. Samozřejmě platí čím více, tím lépe, ale musí to jít i prakticky.“

Na dotazy Deníku N, ze které nemocnice se Schellong tuto informaci dozvěděl, ředitel havířovské nemocnice odpověděl, že už ani neví. „To jsme si mezi sebou tady přes víkend volali se všemi, kdo už začali očkovat – některé nemocnice už 31. 12., my jsme začali až 4. 1. a moc jsme o tom nevěděli. Takže já jsem možná použil nešťastné slůvko redistribuce, ale tím jsem nemyslel, že se to bude z jedné stříkačky přelévat do druhé, to jsme samozřejmě věděli, že není možné. Ani natažení celé té ampule, to prostě byla nešťastně volená slova.“

Čistě a rychle, radí molekulární biolog

Na Schellongův tweet, který ředitel havířovské nemocnice posléze smazal, ale reagoval například molekulární biolog Petr Svoboda, který důrazně varuje před jakoukoliv neschválenou manipulací či experimenty s vakcínou.

„Problém je, když z toho chce někdo dostat šest dávek za každou cenu a obsah celé lahvičky vytáhne a přenese jinam, aby měl jistotu, že to rozdělil na šest dávek, to prostě není schválený postup,“ řekl Deníku N Svoboda.

Zdravotníci se podle něj musí držet pouze toho, co doporučuje výrobce, jelikož v ostré fázi očkování není místo pro experimenty. Sám má z laboratoře dlouholeté zkušenosti s prací s RNA – ribonukleovou kyselinou. Na jejím základě funguje také právě vakcína Comirnaty. Ta je vyrobená tak, aby její klíčová složka zvládla převoz, přípravu vakcíny i další manipulaci. Obecně je ale podle Svobody důležité pracovat s takovou látkou čistě a rychle a zbytečně nenechat RNA někde stát.

Odchylka od doporučeného postupu by mohla vakcínu poškodit, takže by se mohla v nejhorším případě snížit její účinnost. „RNA totiž musí zůstat nepoškozená. Ohrožují ji enzymy – takzvané RNázy, které jsou v podstatě všude v prostředí a mohou RNA jednoduše řečeno zlomit, přeštípnout,“ popisuje Svoboda.

Kyselina ve vakcíně je sice upravená a měla by být podle něj odolnější, velkým problémem by přesto mohl být třeba přenos z originální nádoby do jiné. Účinnou látku totiž ve vakcíně chrání miniaturní tukové kuličky. „Ty se ale mohou adsorbovat na stěny zkumavky a tam záleží na materiálu, z nějž zkumavka je. Pokud máte polystyrenovou nebo polyetylenovou, může se to stát,“ varuje Svoboda. Vakcína by pak ztrácela účinnost.

Adsorbovat je správně, adsorpce není absorpce. První slovo znamená přichycení drobné částečky k nějakému povrchu, druhé je pohlcení kapaliny nebo plynu pevnou látkou.

Samotná šestá dávka ale podle Svobody problémem není. Pokud se použije určitý typ stříkačky a jehly, šest dávek by v lahvičce být mělo. Různé stříkačky totiž mají různě velký prostor, který se nazývá mrtvý objem – tedy to, co zbude, když zdravotník domáčkne píst až na konec. „To se při použití různých stříkaček a jehel může lišit. Proto dávají výrobci do vakcíny nadbytek,“ vysvětluje molekulární biolog, který také upozorňuje, že odpůrci vakcinace budou nyní hlídat každou chybu a odchylku, a nikdo by proto neměl při očkování zkoušet experimentovat a hledat nějaké zlepšováky.

To potvrzuje i Zdeněk Hel, imunolog z univerzity v alabamském Birminghamu. „RNázy jsou skutečně přítomné všude okolo nás a molekuly RNA jsou těmito enzymy velmi snadno štípány. Případné přetahování vakcíny z originální nádobky a kombinace ve zkumavkách, které nedodal výrobce, je problematické z několika důvodů a nelze je prozatím doporučit.“

Natažení šesti dávek z ampulek Hel doporučuje, zároveň ale upozorňuje, že šestá dávka musí být úplná, tedy 0,3 ml. „Případné natažení bublinek vzduchu se dá poměrně jednoduše vyřešit použitím injekčních stříkaček, které díky speciálnímu designu umožňují snadné odstranění vzduchu ze stříkačky,“ dodává imunolog.

Evropa posuzuje žádost

Téma se ale horlivě řeší i v Evropě: Deník N zjistil, že společnost BioNTech (držitelka autorizace na trhu v EU) už požádala Evropskou lékovou agenturu (EMA) o schválení autorizačních podmínek týkajících se právě počtu dávek z jedné lahvičky vakcíny.

„Žádost nyní posuzuje v nejrychlejším možném termínu Výbor pro humánní léčivé přípravky,“ napsala redakci mluvčí Evropské lékové agentury Sophie Labbeová.

Mluvčí společnosti Pfizer Tomáš Sazima nechtěl možné podávání šesti dávek z lahvičky zatím nijak komentovat. „Do té doby, než Evropská léková agentura o případné změně souhrnných informací o přípravku rozhodne, nemůžeme ani vydávat žádná doporučení,“ sdělil Sazima Deníku N s tím, že firma „vnímá pravomoci českého ministerstva zdravotnictví“, které rozhodlo o dočasném povolení pro použití plné šesté dávky vakcíny.

Ministerstvo ve svém povolení ale upozorňuje, že dávka musí být úplná a nesmí se míchat s dávkou z jiné lahvičky. „Pro společnost Pfizer je však i nadále závazné stávající rozhodnutí EMA o využití maximálně pěti dávek z jedné injekční lahvičky,“ doplnil Sazima.

Doporučení používat šest plných dávek vakcíny z jedné lahvičky – v případě, že to lze – vydal už 16. prosince americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), minulý týden kvůli tomu dokonce změnil podmínky pro (nouzové) použití vakcíny.

Nyní v USA platí, že jedna lahvička vakcíny „může obsahovat až šest dávek“, o což úřad požádala i sama společnost Pfizer. Taky podle amerického lékového úřadu může hrát velkou roli v počtu plných dávek v jedné lahvičce typ jehel a stříkaček, které lékaři k očkování použijí. Zbytky vakcíny se pak v žádném případě nesmějí míchat dohromady, očkovaný vždy musí dostat plnou dávku pouze z jedné ampulky.

To ostatně říká i český regulátor – Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). „SÚKL nadále upozorňuje, že schválená dávky vakcíny smí být natažena pouze z jedné vialky a nemá docházet k míchání obsahu více vialek,“ napsala Deníku N mluvčí ústavu Klára Brunclíková.

Lahvička jako kinder vajíčko

Také někteří ředitelé nemocnic upozorňují, že mezi jehlami a stříkačkami může být rozdíl, byť pouze nepatrný. Ten ale může přispět k tomu, že se v některých případech nemusí podařit natáhnout úplnou šestou dávku.

„Tam spíše jde o to, že i třeba typ těch stříkaček, jaký zrovna dostanete – a na trhu je jich teď velký nedostatek, protože samozřejmě všichni očkují a všichni shání –, může ovlivnit to, jak snadno a jak často dostaneme tu šestou dávku, nebo naopak to jde třeba méně často,“ upozorňuje ředitel jihlavské nemocnice Lukáš Velev.

Podle šéfa havířovské nemocnice Norberta Schellonga mohou rozdíl způsobit i použité jehly, jelikož některé z nich nemusí dosáhnout až ke dnu lahvičky.

Dalším problémem může být v případě ne vždy jistého natažení šesté dávky i logistika očkování. Zvlášť poté, co se rozjede očkování naplno. „Ta lahvička je trochu jako kinder vajíčko s překvapením: máme tam buď pět, nebo šest dávek. V těchto malých počtech, co očkujeme nyní, to až takový logistický problém není. Přinejhorším kdyby na některého zdravotníka nevyšlo, naočkujeme ho další den. Ale potom, ve větších počtech a při očkování veřejnosti, si myslím, že se s tím bude systém občas trápit,“ upozorňuje Velev a dodává, že se bojí i politického tlaku, pod kterým by zdravotníci mohli být nuceni „za každou cenu z každé ampulky vydolovat šestou dávku“.

„Protože tam bychom se mohli dostat do těch poškozených nebo neúčinných dávek,“ upozorňuje.

Česká strategie očkování, kterou v úterý představil ministr zdravotnictví Jan Blatný, nicméně počítá s tím, že z většiny lahviček bude možné použít šest dávek. Na dotaz Deníku N to Blatný potvrdil. „Koneckonců byli jsme první, kdo to tak umožnil i oficiálně, což je dobře. Zvýší to počet naočkovaných lidí o dvacet procent, což je v době, kdy vakcíny není hodně, určitě dobrá zpráva,“ dodal ministr.

Připustil, že je potřeba opatrné manipulace. „Ta je ale myslím standardní, a jak bylo koneckonců v některých videích ukázáno, sestřičky a lékaři našich nemocnic jsou dostatečně zkušení,“ řekl. Speciální materiál není podle něj potřeba, inzulinová stříkačka (která má malý mrtvý objem) je podle něj dobře dostupná.

S přispěním Prokopa Vodrážky.

 


Debata Deníku N: Mýty a obavy kolem očkování dětí

Proočkovanost proti základním infekčním nemocem je v prvním roce života dětí dobrá. Dosahuje až 96 procent, záleží ale na regionech. V některých částech Česka je výrazně podprůměrná. Proč?

Zveme vás v úterý 30. dubna od 17 hodin na debatu v Knihovně Václava Havla, kde bude redaktorka Deníku N Iva Bezděková mluvit s odborníky o tom, proti jakým nemocem jsou dnes děti díky vakcínám nejlépe chráněné a u jakých onemocnění a v jakých věkových skupinách má naopak očkování v Česku mezery. V diskusi se zaměří i na to, vůči jakým vakcínám mají dnes rodiče největší nedůvěru a jak to pediatři ve svých ordinacích řeší. 

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Covid-19

Očkování

Česko, Svět, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější