Atlas Maior: I v trpělivosti je krása

Rozhovor s americkou skupinou Atlas Maior

Jak byste charakterizovali hudbu, kterou vaše skupina Atlas Maior hraje?

Skupinu Atlas Maior jsme v srpnu 2009 založili já a hráč na perkuse Ethan Vlah. Potkali jsme se tady v Texasu. Oba jsme se v té době zajímali o mezinárodní hudební scénu, konkrétně pak o jazz a o indickou a africkou hudbu a také o hudbu Latinské Ameriky. Asi rok jsme pracovali na tomto konceptu, ale pak jsme se rozhodli, že svůj záběr rozšíříme o vlivy Blízkého východu. Nějakou dobu jsme takto ve dvou zkoušeli, nahrávali, vymýšleli různé rytmické a další kombinace na saxofon a rytmické nástroje, až jsme jednou potkali Charlieho Lockwooda. Spolu s ním jsme postavili základ toho, čím je dnes Atlas Maior, tedy skupiny, která čerpá z hudby Blízkého východu a má jako své dva hlavní nástroje arabskou loutnu a saxofon. Pořád se ale rádi necháme ovlivňovat i hudbou Indie, Pákistánu, Afriky nebo Latinské Ameriky a neposlední řadě také hudbou Středomoří. Čerpáme tedy z nejrůznějších hudebních tradic z celého světa. Nehrajeme přímo lidovou hudbu, ale z lidové hudby celého světa čerpáme.    

Souvisí s tím, co hrajete, název skupiny?

Skupinu jsme pojmenovali podle slavného barokního kartografického díla ze 17. století Atlas Maior. Chtěli jsme zdůraznit svou touhu objevovat různé kultury prostřednictvím hudby a obecně koncept multikulturalismu. Je to tedy takový deštník, který jsme si nad sebou otevřeli. Považujeme se za objevitele nových světů, a to i tehdy, kdy píšeme svou vlastní hudbu. Dnes jsme kapela na pomezí progresivního jazzu a world music, která klade důraz hlavně na své vlastní kompozice – asi 95 % hudby, kterou hrajeme, jsme sami složili. Zbytek jsou pak převzaté skladby, které nás inspirují, a které s postupem času střídáme.    

Novinkou ve vaší diskografii jsou dva singly s hostem…

Letošní rok byl pro nás v mnoha ohledech velkou výzvou. Ale jsme moc rádi, že se nám podařilo vydat dva singly s Alim Pervezem Mehdim, který je mimochodem teď v prosinci hvězdou pákistánské televizní série Coke Studio. V době pandemie zůstal Ali půl roku v Dallasu a nemohl odletět do Pákistánu. Naplánovali jsme si, že až to bude možné, odjedeme spolu turné, a domluvili jsme se také, že s ním budeme koncertovat i v Pákistánu. Tak doufáme, že se nám to podaří, až tohle všechno bude za námi. Ale z práce, kterou jsme spolu s Alim odvedli, máme velmi dobrý pocit. Singly Nazuk a Ya Ali jsme vydali na konci září, respektive v polovině října. Ovšem nahráli jsme je ještě před začátkem pandemie. S Alim jsem se na spolupráci začal domlouvat už v roce 2018. Věděli jsme o sobě už předtím, ale tehdy jsme měli čas si víc povídat, a naše spolupráce tak vznikla velmi přirozenou cestou. Nerozebírali jsme spolu jen hudbu jako takovou, ale i to, jaké je to být muzikantem, jaké to přináší těžkosti a v čem je to krásné. Nahrávání s ním byla jedna velká radost. Nazuk je píseň, kterou Aliho otec Ustad Pervez Mehdi nahrál v 60. letech a kterou jsem slyšel už v mnoha různých verzích. My jsme tuto skladbu založenou na súfijské poezii úplně přearanžovali a vlastně jsme ji vytvořili znovu. Při této práci jsem se velmi mnoho naučil o této hudební tradici a vlastně se pořád učím. Nazuk je píseň o kráse žen, které žijí v poušti v jihovýchodním Pákistánu u hranic s Indií. Druhou skladbu, Ya Ali, jsme napsali speciálně pro Aliho, a chtěli jsme jej tak představit v kontextu, který by jeho samotného možná ani nenapadl. Ali v té době poslouchal hodně západoafrickou hudbu, my jsme zase poslouchali hudbu afrokubánskou a kolumbijskou. Vytvořili jsme tedy tuto skladbu jako takový experiment, který nás samotné překvapil, když jsme jej slyšeli.   

V čem je pro vás jiné hrát instrumentální hudbu a doprovázet zpěváka?

Při běžném fungování naší kapely hraji já jako saxofonista vlastně roli zpěváka. Když jsme tedy natáčeli písně se skutečným zpěvákem, úloha nás všech v kapele byla pochopitelně více doprovodná. Naším cílem tedy bylo pomoci mu, aby ze sebe dostal to nejlepší. Aby skutečně zazářil. Pro mne byla taková role velmi zajímavá, protože předtím se pozornost soustředila právě na mne jako na hlavního sólistu. Ustoupit do pozadí a pouze doprovázet, to pro mne byla velká výzva. A bylo to také krásné. Kromě toho je velmi zajímavé vést při nahrávání dialog se zpěvákem. Jinak naše role se mění neustále – když nahráváme ve studiu, když hrajeme živě, když doma komponujeme… Spolupráce s Alim mě ale velmi bavila a moc rád bych v ní pokračoval. V tuto chvíli pracujeme na remixech, které bychom chtěli vydat na začátku roku 2021. Vzrušující pro mne bylo také doprovázet Aliho na koncertě pákistánské hudby tady v Texasu v roce 2019, sledovat jeho styl práce a tvůrčím způsobem na něj reagovat. Byla to pro mne úplně nová zkušenost, ale dodalo mi to spoustu energie a mnohé mě to naučilo.    

Jak jste s kapelou prožívali, respektive jak prožíváte, období pandemie?

Období pandemie bylo pro hudebníky velmi náročné. Pro spoustu lidí to byla těžká doba. Když epidemie vypukla, měli jsme starosti o své přátele v Evropě. Máme příbuzné a známé ve Francii, ve Španělsku a v Itálii, také víme, že Českou republiku to zasáhlo velmi tvrdě v říjnu a v listopadu. Mysleli jsme tedy i na vás. Celé nás to velmi silně ovlivnilo emočně, ale i v tvůrčím procesu. Opravdu myslíme na všechny, kdo bojovali nebo stále bojují s virem, a na všechny, kdo ztratili své přátelé a své milované. I tady ve Spojených státech je situace vážná. Nyní, v prosinci 2020, sledujeme denně zprávy o počtu zemřelých. Je to tedy velmi stresující čas, ale myslím, že každý se v jeho rámci snaží dělat, co může. My máme to štěstí, že můžeme zůstat doma, tvořit novou hudbu, přemýšlet o ní a na dálku se propojovat s dalšími umělci a vzájemně se sdílet. Myslíme na všechny naše přátele z Evropy a doufáme, že se brzy podíváme i k vám do České republiky. Teď je hlavně důležité, abychom zůstali zdraví. A také bychom teď, v době, kdy se izolujeme, měli jako hudební komunita z celého světa držet pohromadě a navzájem se podporovat. Rok 2020 tedy nebyl jednoduchý, ale zároveň jsem za ten čas, který jsme získali ke komponování a zkoušení, vděčný. Zrušili nám sice koncertní turné a festivaly, ale až nazraje čas, vrátíme se. A i v trpělivosti je krása.