Sestřelení ukrajinského letadla v Íránu si vyžádalo 176 obětí. Jak to před rokem bylo?

Let PS752 ukrajinských aerolinek UIA na lince z Teheránu do Kyjeva vzlétl ve středu 8. ledna v 06:10 místního času (03:40 SEČ), o dvě minuty později se stroj Boeing 737 zřítil. „Letadlo zmizelo z obrazovek radarů v okamžiku, kdy dosáhlo výšky 8000 stop (asi 2400 metrů). Pilot neodeslal rádiem žádnou zprávu o neobvyklých okolnostech,“ uvedla íránská organizace pro civilní letectví (CAO) v první předběžné zprávě po havárii.

Neštěstí nepřežil nikdo ze 176 lidí na palubě Boeingu 737, při katastrofě zahynuli občané sedmi států: 82 Íránců, 63 Kanaďanů, 11 Ukrajinců, deset Švédů, čtyři Afghánci, tři občané Německa a tři Britové.

Írán o tři dny později přiznal, že letadlo sestřelil omylem, protože ho považoval za nepřátelskou střelu s plochou dráhou letu. Většinu pasažérů tvořili Íránci a Kanaďané, mnozí z nich měli dvojí občanství. Neštěstí se stalo ve stejnou noc, kdy Írán raketovým útokem odpovídal na předchozí americký úder, který zabil klíčového íránského generála Kásema Solejmáního.

Letadlu se 172 cestujícími hrozilo sestřelení, tvrdí Rusové. Muselo nouzově přistát

Plnou odpovědnost za sestřelení boeingu přijal velitel letectva a protivzdušné obrany íránských revolučních gard. „Raději bych zemřel, než abych se podílel na takovém neštěstí,“ uvedl generál Amír Alí Hádžízádeh v televizním vystoupení. Raketu, která letoun sestřelila, odpálil voják, který k tomu nedostal přímý rozkaz. Podle generála se tak stalo vinou rušení radiového provozu a v časové tísni.

Špatné seřízení vojenského radaru a lidskou chybu označila za klíčový prvek příčiny nehody v červenci také CAO. Protiletadlová baterie střel země-vzduch íránské armády byla krátce před incidentem přemístěna a její radar očividně nebyl správně přenastaven, uvádí se ve zprávě. Dokument označila CAO za „zprávu o faktech“, nikoliv za závěrečnou vyšetřovací zprávu.

Ajatolláh Alí Chameneí zmínil tragédii

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poté sestřelení letadla označil za tragický a smutný incident. Připustil, že je třeba zavést opatření a vyhnout se podobným incidentům. Íránský prezident Hasan Rúhání slíbil, že pachatelé „neodpustitelného omylu“ budou potrestáni. Po přiznání armády k odpovědnosti za zničení letadla v Íránu vypukly demonstrace proti vládě, protože Íráncům se nelíbí, že byla příčina neštěstí zatajována.

O technickou pomoc při vyhodnocení dat z černých skříněk, které zaznamenávají údaje o letu a hovory v pilotní kabině, požádal Írán koncem června francouzský Úřad pro bezpečnost civilního letectví (BEA). Teherán byl pod tlakem Ukrajiny, Kanady i dalších zemí, jejichž občané se na palubě letadla nacházeli a které žádaly podrobné vyšetření případu. Podle prvních záznamů byl letoun zasažen v intervalu 25 vteřin dvěma raketami.

Panika na palubě letadla skončila krvavě: Lidé omdlévali, křičeli a kolabovali!

Íránská vláda koncem uplynulého roku vyčlenila 150 000 dolarů (asi 3,2 milionu korun) pro rodinu každé ze 176 osob, jež byly na palubě. Ukrajina označila postup íránských úřadů za nepřijatelný s tím, že výše kompenzace by měla být předmětem jednání. Zároveň vyzvala Teherán, aby viníky postavil před soud.

Íránský ministr dopravy a městského rozvoje Mohammad Islámí ve stejný den státní televizi řekl, že Írán finální zprávu o nehodě zaslal zemím, jež se na vyšetřování podílejí. Podle pravidel OSN má kontrolu nad vyšetřováním Írán, zatímco USA a Ukrajina jsou akreditovány jako země, kde byl letoun vyroben a kde operoval. Vyšetřování se týká také Kanady, kde žila značná část obětí.

Nejvíce obětí mělo sestřelení civilního letadla 17. července 2014. Tehdy se u vesnice Hrabove na východě Ukrajiny v oblasti ovládané proruskými separatisty zřítil malajsijský Boeing 777 s 298 lidmi na palubě, havárii nikdo nepřežil. Podle ukrajinských úřadů letadlo na lince MH17 sestřelila protiletadlová raketa Buk, z odpovědnosti se navzájem obviňují proruští separatisté a ukrajinské vládní síly. Nizozemsko na základě vyšetřování viní ze sestřelu Rusko, loni po téměř šesti letech vyšetřování, které vedl mezinárodní tým, začal soudní proces. Tři Rusové - Igor Girkin, zvaný Strelkov, Sergej Dubinskij a Oleg Pulatov - a Ukrajinec ruské národnosti Leonid Charčenko čelí v Nizozemsku obžalobě mimo jiné z vraždy. Moskva obvinění důrazně odmítá a tvrdí, že vinu nese ukrajinská armáda. Loni v říjnu Moskva oznámila, že již nechce dál jednat o pádu letadla.