Kostel ve Velharticích patří k nejděsivějším místům u nás. Na jeho štítu je patrná tvář dívky
Do Velhartic na Klatovsku v Plzeňském kraji míří spousta turistů jednak kvůli krásné šumavské přírodě, jednak i kvůli věhlasnému hradu. Další místní zajímavostí je Kostel svaté Máří Magdalény, který bývá řazen k nejděsivějším místům v Čechách. A proto je i on a spolu s ním i okolní hřbitov hojně navštěvovanou lokalitou. V minulosti se tam mělo udát několik neblahých událostí.
Pokud si k návštěvě kostela, respektive hřbitova a jeho okolí, jelikož kostel bývá veřejnosti zpřístupněn jen výjimečně, vyberete pěkné počasí, jistě vás ani nenapadne, že byste se na tomto místě mohli cítit nepříjemně. Cesta ke kostelu je lemovaná břízami, mezi kterými probleskují sluneční paprsky.
Kostel sv. Máří Magdalény byl postaven roku 1373. V 16. století byl přestavěn do současné gotické podoby. Dnes má novou střechu, přičemž členové občanského sdružení na záchranu velhartického kostela plánují další opravy.
Kostel je známý především díky zajímavému úkazu. Na severní straně je na štítu kostela patrná lidská tvář. Nejlépe ji můžete pozorovat z dálky, a to ze silnice mezi Velharticemi a Nemilkovem. „Traduje se, že je to tvář dívky, která figuruje v Erbenově baladě Svatební košile,“ říká místostarosta obce a předseda Občanského sdružení na záchranu kostela svaté Máří Magdalény ve Velharticích Jan Löffelmann. Místo totiž údajně inspirovalo Karla Jaromíra Erbena k napsání této balady.
Obřad vzkříšení mrtvého i upálení
Kostel navštívili také jedinci i celé skupiny, které se zabývají zkoumáním nadpřirozených, tedy paranormálních jevů. „Někteří z nich tvrdí, že jsou tu jisté zóny, kde se vyskytuje takzvaná negativní energie. Jsou lidé, kteří říkají, že když sem vstoupí, tak mají nepříznivý, tísnivý pocit, že je bolí hlava nebo se u nich dostaví nevolnost,“ popisuje místostarosta. Za nejvíce negativní místo bývá označován boční vstup do kostela, kde se v podlaze nachází žulový kříž, který má tyto negativní síly mírnit.
O místě se také traduje, že v jihovýchodní části hřbitova měl být kdysi dávno proveden obřad vzkříšení mrtvého. Negativní energie uvolněná při tomto obřadu se podle některých legend měla vtisknout do hřbitova samotného a také do již zmíněného štítu kostela. Dívčin obličej se lidé v minulosti pokoušeli přemalovat, ale nepodařilo se to. Obličej vždy znovu vystoupil na povrch nové fasády.
K velhartickému hřbitovu se váže ještě jeden ponurý příběh. „Tady původně stávala vesnice a také dřevěný kostel. Jednou tu vesnici doslova srovnali se zemí lupiči, lidi nahnali do kostela a kostel zapálili. Neví se, jestli to skutečně takhle proběhlo a zda právě to není důvodem zdejší negativní energie,“ říká Jan Löffelmann. On sám ale prý žádnou negativní energii necítí. Je tedy na každém příchozím, jak na něj místo zapůsobí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
