Kde nic není, tam nic nehledejme. Tak by se dala shrnout snaha iniciativy Lidé PRO, kterou vede aktivista Mikuláš Minář. V prosinci vyhlásil, že bude shánět půl milionů podpisů, jež by podpořily vznik jeho nové politické strany a pak by šel do voleb. Jenže 6. ledna dopoledne bylo na stránkách hnutí jen necelých 24 tisíc podpisů. Znamená to, že médii tolik sledovaná formace se voleb do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční už za 10 měsíců, nezúčastní? Možná, to ale jen uvidíme. Co už ovšem vidíme jasně, jsou velké a zjevné Minářovy limity pro vykonávání politického řemesla.
Minář dokázal se svými kolegy ze spolku Milion chvilek pro demokracii zorganizovat největší protivládní demonstrace po listopadové revoluci. Bylo to pozoruhodné, velkolepé a zajímavé divadlo. Jenže davy nechodily na protesty kvůli Minářovi a ani kvůli lidem, kteří na nich vystupovali. Důvodem byla oprávněná nespokojenost a frustrace z nepřijatelného člověka, který se jmenuje Andrej Babiš. To bylo pojivo Minářovy někdejší stavby. Když jste se totiž zaposlouchali do projevů na těchto demonstracích, tak bylo jasné, že žádná idea davů přítomna není (kromě společného názoru na konec Babiše v politice), myšlenky jako zdivočené létaly ze strany na stranu. Jak se říkalo v krasobruslení: Umělecký dojem výborný, technické provedení infantilní, až hloupé.
Mikuláš Minář se přesto nakonec odvážně pustil do otevřeného politického soutěžení, ale způsob, jakým to s kolegy a kolegyněmi dělá, připomíná skok do prázdna. Vůbec nic nového nenabízí. Proto i velmi těžko sbírá hlasy na ustanovení své politické strany. Pokud se nestane zázrak, tak se Lidé PRO letošních sněmovních voleb nezúčastní, na to mu už s největší pravděpodobností nezbude čas. Tedy pokud bereme vážně slib, že „do toho půjde“ jen tehdy, když nasbírá půl milionu souhlasných podpisů.
Kde je problém?
Aby mohla politická strana fungovat, a aby se mohla vůbec prosadit, potřebuje kromě nějaké členské základny a jasně rozhodnutých příznivců, že ji budou volit, také charismatického a zajímavého vůdce (vůdkyni). To při vší úctě Mikuláš Minář není. Je to jen takový mladý kluk v mikině ze sousedství. Nevadí, slušně pozdraví, ale to nestačí. Přetavit sebelepší aktivismus do trvalé politické práce není nikdy tak jednoduché, jak to vypadá. K tomu často nepomůže ani hodně peněz, ani marketingové pojetí politiky, ani přízeň médií (tu měl Minář až nepochopitelně obrovskou, ale teď už slábne). Jak už bylo řečeno – kde nic není, nic nenajdeme.
„Naše země je v krizi, zasekla se, přešlapuje na místě. Příčinou je stav naší politiky, ta je taky v krizi. Musí přijít něco nového, svěží vítr, noví lidé do politiky, poctiví a schopní, kteří umí naslouchat,“ řekl začátkem loňského prosince Minář, když oznamoval plány ohledně projektu Lidé PRO. Pokud myslel těmi novými lidmi například Davida Ondráčku, bývalého šéfa organizace Transparency International, který patří k hlavním tvářím iniciativy, tak to je Minář zcela vedle. Proč by měl někdo věřit člověku, který se kdysi chtěl stát ministrem spravedlnosti u Babiše? To není ani špatný vtip, to je prostě hloupost. Nebo starosta Prahy 7, předseda Prahy sobě a poslanec za KDU-ČSL Jan Čižinský, s kterým Minář úzce spolupracuje. Čím je tento levicový experimentátor, který se po lidovecku kymácí vždy tam, kam fouká vítr, nový? V čem je jiný? Tím, že zastává nepřeberné množství nejrůznějších funkcí?
Web Seznam Zprávy teď zveřejnil průzkum společnosti Median, který ukázal, že většina veřejnosti Minářův vstup do politiky ani nechápe. S tím, že opustil Milion chvilek a chce se aktivně zapojit do politického dění, souhlasí jen 19 procent lidí. Polovina dotázaných byla proti a třetina na to nemá žádný názor. K jakýmkoli podobným průzkumům musíme být opatrní, ale výsledek to není právě lichotivý. Navíc agentura Median tvrdí, že Minářovi a jeho hnutí fandí například pravicově smýšlející lidé? Skutečně? To bych musel žít celý svůj, už poměrně dlouhý, život v bludu. Pod pravicovostí si představuji něco naprosto jiného než Mináře, Ondráčku nebo Čižinského. To jsou levicoví populističtí aktivisté vezoucí se na módních trendech, které opustí ihned poté, co už módní nebudou.
Na rozdíl od jiných (i výsledků vzpomínaného průzkumu) si přesto myslím, že pokud chce Mikuláš Minář a jeho spolupracovníci zásadně ovlivňovat českou politiku, tak je jeho krok mířící k založení strany správný a logický. Je to tak úplně v pořádku. Ať to zkusí. Jen cíle Lidé PRO nevidím reálně. Například ustavující sjezd hodlají uspořádat, když seberou 300 tisíc podpisů. K tomu je ale sakra daleko a volby do Poslanecké sněmovny relativně blízko. Třeba nás Minář a spol. něčím překvapí. V době koronavirové pandemie to ale budou mít mimořádně těžké, dokonce to považuji za nemožné. Největší problém spatřuji v naprosté ideové a myšlenkové prázdnotě Lidé PRO. Hezká slova neznamenají v jejich případě vůbec nic.
