Ač kvůli zmateným covidovým testům dorazila na poslední chvíli, s kurty v Abú Zabí se Markéta Vondroušová seznámila velmi blízce. Z prvního turnaje roku si odnesla odřený loket a koleno. „Bála jsem se, že mám výron,“ líčila po vstupní porážce s tchajwanskou veteránkou Sie Šu-wej 6:3, 3:6, 6:7 (3). Do sezony jde s novým koučem Liborem Salabou a přáním, ať ji konečně dohraje ve zdraví do konce. To se jí jako profesionálce ještě nikdy nepovedlo.
Chorobopis Markéty Vondroušové, to je případ sám pro sebe. V jednadvaceti letech má za sebou rodačka ze Sokolova řadu vzletů, jako ten do finále Roland Garros 2019, ale ještě víc zranění. Tuze nadaná, ale také skleněná. Takovou pověst má nadaná levačka a dobře to ví.
„Takže letos chci hlavně dohrát celou sezonu ve zdraví, což se mi ještě nikdy nepovedlo,“ popřála si do nového roku.
Sezonu 2016 ukončila předčasně s chronicky bolavým loktem, rok nato to byla záda, pak natržené tříslo. Z pařížského antukového laufu 2019 ji vyhodilo zranění zápěstí, s nímž musela na operaci. Na sklonku pandemické sezony 2020 chytila covid a musela se poroučet z domácího podniku v Ostravě ještě dřív, než začal.
Smolařkou je zatím i na startu ročníku 2021. Do Abú Dhabí k úvodnímu turnaji roku dorazila na poslední chvíli. „Protože jsme šli s týmem na PCR testy a vyšly nám pozitivní, i když nám vůbec nic nebylo. Další dva už byly negativní a tady nakonec taky. To je přeci divný. Přílet se zpozdil, což bylo blbý,“ hlásila.
Do prvního kola v Abú Zabí navíc chytila málo oblíbenou sokyni Sie Šu-wej, kouzelnici s neortodoxním stylem. Na hodně rychlém povrchu vyhrála první set, v třetím rozhodujícím vedla 5:3 a 30:15. Stejně to nestačilo. „Až do konce jsme se rvaly, hodně foukalo, ona hrála docela dobře,“ povzdechla si Vondroušová, jež je v turnaji zapsána ještě v deblu po boku Karolíny Muchové. Do něj už si po nepříjemném pádu ze singlu ponese odřené koleno a loket. „Naštěstí jen to, protože jsem myslela, že jsem si udělala výron,“ oddechla si.
Momentálně jí v žebříčku patří 21. místo, polovinu jejího bodového konta však tvoří finále Roland Garros, které v červnu odepíše. Bez něj by se nevešla ani do elitní padesátky pořadí WTA Tour a tuší, že je třeba zabrat.
Pomoci ji k tomu má nový trenér Libor Salaba (28 let), s Janem Hernychem ukončila spolupráci. „Narodilo se jim další dítě, už nechtěl tolik cestovat. Bylo to takový nemastný neslaný, tak jsem udělala změnu,“ pravila s tím, že její štvanický mentor Jiří Hřebec stále zůstává. „Je domluva, že bude takovým příteleme na telefonu. Teď v Praze jsme spolu hráli ale celou dobu, protože Libor (Salaba) byl na operaci s rukou a chodil se na tréninky jen dívat.“
Za poslední dva roky odehrála Vondroušová jen 56 utkání (37:19), což je mizivé číslo. Navíc s opakovanými dlouhými přestávkami. Teď především touží najít rytmus, dostat se do tempa. „Konečně nám udělali kalendář až do Wimbledonu, každý týden je něco, takže se budu snažit hrát co nejvíc,“ plánovala s tím, že se po přípravě v Česku cítí dobře a úvodní nepovedený výsledek na tom nic nemění.
„Dělali jsme víc kondice, víc běhali. Dost jsem hrála, cítila jsem se dobře, tak snad se to ukáže,“ přeje si tenistka, která je na nejdelším výjezdu v životě. Čeká ji Australian Open, pak cestou zpět turnaje v Dauhá a Dubaji. „Balila jsem, co mi přišlo pod ruku. Tašky jsem měla snad osmdesátikilové,“ usmála se.
Na cestu domů by si ráda přibalila i nějaký ten úspěch…
Témata:
sport, tenis, Sokolov, Karolína Muchová, French Open, Ženská tenisová asociace, Australian Open, Markéta Vondroušová, Jan Hernych, Jiří Hřebec, Abú Zabí, Sport na Heureka.cz
Související články
