Na dnešní tiskové konferenci to řekl náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek. Na dosavadní minimum klesl také počet těžce zraněných, kterých loni bylo 1807, meziročně o 303 méně. Zhruba o 12 procent se loni snížil i počet dopravních nehod na celkových 94 794.
Loňské statistiky výrazně ovlivnila zejména covidová krize. Vondrášek upozornil, že se loňské výsledky vymykají dosavadnímu trendu a je složité je porovnávat s předchozími roky. Pandemie zejména během jarního a podzimního nouzového stavu snížila dopravní intenzitu na silnicích. Na jaře se počet dopravních nehod snížil zhruba o třetinu, stoupla však tehdy závažnost kolizí. Na podzim počet nehod klesl asi o pětinu, následky kolizí proti jaru klesly.
K nejčastějším příčinám nehod patří podle ředitele dopravní policie Jiřího Zlého chování řidičů i chodů. Nejčastěji šlo u řidičů o nevěnování se řízení, nedovolené couvání a otáčení či nedodržení bezpečné vzdálenosti. Policie při kontrolách zjistila ve 5 311 případech jízdu pod vlivem alkoholu a ve 2 141 pod vlivem drog. U chodců Zlý apeloval na bezpečné chování v provozu a používání reflexních prvků. V úvodu loňského roku provoz výrazně komplikovalo počasí.
Vedle počtu obětí a těžce zraněných se snížil i celkový počet zraněných, a to o 3 055 na 20 880. Je to nejméně od roku 1990. S poklesem celkového počtu dopravních nehod se snížila i celková škoda. Loni dosáhla 6,01 miliardy korun, meziročně o zhruba 800 milionů korun méně.
Nejtragičtějším měsícem minulého roku byl srpen, během něhož na silnicích v zemi zemřelo 57 lidí. Nejméně obětí si nehody vyžádaly v březnu, bylo jich 32.
Loňské statistiky jsou tak co do počtu úmrtí nejpříznivější od začátku sestavování nehodových statistik od roku 1961. Dosud byly nejlepší výsledky z roku 2017, kdy na silnicích zemřelo 502 lidí. Naopak nejtragičtějším je stále rok 1969 s 1758 usmrcenými.
