Nepřehlédnutelná dominanta hlavního města Prahy a odvěký symbol české státnosti, to je Pražský hrad. Svou významnou roli v otázce svrchovanosti nad okolím měl pražský ostroh již od nepaměti. První česká knížata, počínaje Bořivojem, soustředila svou moc právě sem. Přesto zde později první český král nesídlil. Který to byl a proč se tak stalo?
Své osudy spojili s Pražským hradem, původně raně středověkým hradištěm, již první panovníci naší země. Kníže Bořivoj, který získal svou moc díky spojenectví s Velkou Moravou, sice původně sídlil na Levém Hradci, kde také vystavěl první křesťanský kostel v Čechách. Následně si však, vědom si důležitosti pražského ostrohu, přesunul svůj zájem sem.
Je důležité mít na mysli, že počátky české historie jsou složitější a dodnes obsahují spoustu neznámých či nejistých míst. Pravdou je, že v pražské kotlině a jeho okolí existovalo více vládců, či jinak řečeno knížat, nad nimiž teprve postupně získávali Přemyslovci převahu. Koncentrace jejich moci právě na pražskou ostrožnu měla své praktické i symbolické důvody.
Kromě možnosti kontroly důležitého brodu přes řeku Vltavu existoval na ostrožně bájný kamenný trůn či stolec, zvaný Žiži. K němu byl dle tradice vždy přiveden nově zvolený kníže. Po slavnostním usazení na stolec bylo lidu oznámeno jeho jméno. Kníže Bořivoj zdejšímu místu dodal na významu ještě výstavbou druhého nejstaršího kostela u nás zasvěceného Panně Marii.
Ke vzniku opevněného raně středověkého hradiště, které zaujalo zhruba prostor dnešního Pražského hradu, došlo již za časů Bořivojova syna Spytihněva I. Jeho nástupci dále prostor ostrožny opevňovali, ale také kultivovali a rozvíjeli v centrum českého knížectví.
Centralizace rodícího se českého státu byla značná. Napovídá o tom i fakt, že v následujících století se okolní mocnosti museli vždy snažit dobýt právě pražské hradiště, aby ovládli celou oblast. Vedle panovníka se zde postupně začala rozvíjet i církevní správa.
Okolí pražského hradiště se též pomalu proměňovalo, neboť došlo k zániku starších hradišť a k výstavbě nových, již pod vládou Přemyslovců. Patřil mezi ně i Vyšehrad. Ten byl sice již ve středověku spojovaný s přemyslovskou tradicí, je však pravdou, že je mladší. Vznikl snad až ke konci 10. století. Svůj opodstatněný prim v českých dějinách však Vyšehrad opravdu měl.
Jak již bylo řečeno, téměř od počátku se na rodícím se Pražském hradě vedle sebe rozvíjela jak světská tak církevní moc. Vedle paláce knížete zde existovaly důležité svatostánky. Kromě již zmíněného kostela Panny Marie také kostel sv. Jiří a především rotunda sv. Víta, následně nahrazena románskou bazilikou. V její blízkosti vzkvétala kapitula a pražské biskupství.
Právě bující světská a církevní moc si postupem času začala konkurovat. Již v minulosti došlo mezi oběma stranami ke sporům, zvláště citelné však začaly být ve druhé polovině 11. století. Církevní činitelé totiž začali zasahovat do politiky. Konkrétně to byl pražský biskup Jaromír, mladší bratr tehdy vládnoucího knížete Vratislava II. Aby Vratislav II. omezil vliv pražského biskupství, rozdělil roku 1063 českou diecézi na dvě části. Oblast Čech zůstala pod správou biskupa v Praze, avšak druhé biskupství v Olomouci pro oblast Moravy podléhalo arcibiskupství v Mohuči. Vratislav následně na Vyšehradě založil vyšehradskou kapitulu, která byla podřízena přímo Římu. Nepřátelství mezi Vratislavem a Jaromírem pokračovalo a postupně do něj vstoupili další dva činitelé – Svatá říše římská a Řím.
Není divu, že se Vratislav roku 1070 rozhodl přesunout právě na Vyšehrad, z něhož se stalo hlavní panovnické sídlo, zatímco Pražský hrad sloužil jako sídlo pražského biskupství. Na Vyšehradě byla kromě sídla panovníka i důležitá mincovna.
Ještě větší význam a prim získal Vyšehrad záhy, neboť v roce 1085 se kníže Vratislav II. stal prvním českým králem, známým jako král Vratislav I. Zaručil tak Vyšehradu nejen první místo mezi sídly český králů, ale zahájil též na Vyšehradě sídelní tradici českých panovníků až do časů Soběslava I.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , historie , Přemyslovci , Pražský Hrad , Praha - Vyšehrad
Aktuálně se děje
před 22 minutami
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
před 1 hodinou
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
před 1 hodinou
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
před 2 hodinami
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
před 2 hodinami
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
před 3 hodinami
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
před 4 hodinami
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
před 4 hodinami
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
před 4 hodinami
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
před 5 hodinami
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
před 5 hodinami
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
před 6 hodinami
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
před 6 hodinami
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
před 6 hodinami
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
před 7 hodinami
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
před 7 hodinami
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
před 7 hodinami
Totální invaze, která uškodí i Izraeli? Svět se obává operace v Rafahu
před 8 hodinami
Donald Trump ve vězení. Co by se stalo, kdyby ho soud odsoudil?
před 9 hodinami
Princezna Kate se věnuje rodině. Vyfotila nový snímek nejmladšího Louise
před 9 hodinami
Putin něco chystá, naznačil Pistorius. Má víc zbraní a munice, než kolik využije na Ukrajině
Rusko podle německého ministra obrany Borise Pistoriuse vyrábí více zbraní a munice, než potřebuje pro invazi na Ukrajinu. Uvedl to v televizi ARD.
Zdroj: Libor Novák