Úplně první literární odkazy na Robina Hooda se objevují v sérii balad ze 14. století. Pojednávaly o násilném sedlákovi, který se se svou skupinou Merry Men často dostával do střetu s šerifem z Nottinghamu. Mezi další nepřátele patřili bohatí církevní majitelé půdy, ale naopak se ženami a chudými lidmi zacházel zdvořile. Hlavní hrdina této povídky je na rozdíl od pozdějších zpracování zcela obyčejný občan (Zdroj: https://www.history.com/topics/british-history/robin-hood ).
Do širokého povědomí lidí se Robin Hood dostal v 15. století, kdy byl zahrnutý do her křesťanských nadšenců. Z této doby pochází i jedna z nejstarších známých písemných balad, Robin Hood a mnich. V příběhu jde Robin do města Nottingham, aby se pomodlil v tamním kostele. Mnich ho však poznává, a jako psance předává šerifovi, a sám vyráží na cestu, aby o jeho zajetí informoval krále. Dva členové skupiny Robina Hooda však mnicha najdou a společně s jeho sluhou zabijí. Pak jedou sami za králem a oklamou ho. Za údajné zabití svého velitele dostanou odměnu, vrátí se do města, kde Hooda osvobodí z vězení a společně se vrátí zpět do lesa. Následně se s odpuštěním krále vrátí do lesa. V této verzi příběhu není špatným hrdinou šerif, ale mnich (Zdroj: https://www.nationalgeographic.com/history/magazine/2019/01-02/origins-of-england-folk-lore-robin-hood ).
Příběh charakterního zbojníka má mnoho variací, většinou odrážejících svou dobu.
V 19. století pak příběhy zpopularizovali různí spisovatelé a ilustrátoři, jako byl Howard Pyle. Prosadili je ve Spojených státech a dále po celé světě. Nalákalo je k tomu dílo Ivanhoe sira Waltera Scotta z roku 1820. Populární charakterizace hlavního hrdiny jakožto Robina Hooda obnovila zájem moderního obecenstva.
Ohledně doby, v níž Robin Hood opravdu žil, se vedou dlouhověké spory. Středověcí kronikáři měli jasno, a podle nich se Robin Hood objevoval už ve 12. nebo 13. století. Tyto úvahy se však liší od literárních záznamů, kde je Hood coby stoupenec anglického krále Richarda vyobrazován až v 16. století v „Dějinách Velké Británie“.
Jelikož se příhěh samotný vypráví už několik staletí, existuje hned několik dějových variant. Všechny verze legendy pak spojuje jediné - násilí. Robin zabíjí šerifa velice surovým způsobem, v jedné verzi ho prostřelí šípem a pak mu mečem prořízne hrdlo, v jiné zase svého protivníka s chutí zmrzačí nožem. Prezentované násilí je pravděpodobně odrazem negativních událostí, které se ve společnosti odehrávaly, ať už to byla občanská válka, která vedla pomalu k anarchii, či epidemie moru. Na autentických baladách se rovněž masivně projevily agrární nepokoje během vzpoury v Anglii. Tyto šarvátky vyvrcholily roku 1381 v masivní rolnickou vzpouru.
Příběhy pak byly jakýmsi pomocníkem chudých lidí v těžké době. Rolníci a zemědělci si jednodušše vymysleli legendu o hrdinovi, který zabíjí zástupce zlého zákona. Dodávalo jim to odvahu a naději do budoucna (Zdroj: https://www.britannica.com/topic/Robin-Hood ). Jméno Robin Hood se tak stalo symbolem. Bylo typickou přezdívkou, jíž používali psanci v různých obdobích a místech po celé Anglii.
O fenoménu Robina Hooda je natočeno nespočet filmů. K nejznámějším patří The Adventures of Robin Hood z roku 1938 či Robin Hood: Prince of Thieves v hlavní roli s Kevinem Costnerem.
