Známé pravidlo tvrdí, že pokud je v názvu článku otázka, odpověď je ne. Tento článek je jednou z výjimek, jelikož odpovědí budou tři ano. Dává smysl koupit si bitcoin, i když je na úplném vrcholu – a to i přesto (nebo právě proto), že v úvodu týdne lehce propadl.

Je ale potřeba to dělat pomalu, opatrně a vědět, kde je cílová stanice a že do ní vlak nejspíš dorazí. Potom takový náskok do rozjetého vlaku může člověku přinést doslovný náskok.

Ano, dává smysl si vyzkoušet úžasnou technologii

Bitcoin je zajímavý a je rozumné pokusit se ho alespoň trochu pochopit. To lze nejlépe na vlastní kůži, i kdyby to měla být jen stotisícina jednoho bitcoinu, tedy pár korun.

Na první pohled takový nákup nemusí vypadat jako investice, ale ve své podstatě investicí bez jakýchkoliv pochyb je. Je to podobné, jako čekat v roce 1990 s nákupem prvního počítače až na Windows 98. Jistě, v budoucnosti bude bitcoin patrně použitelnější, uživatelsky přívětivější a nelze ani vyloučit, že ho nepředběhne jiná kryptoměna nebo úplně nová technologie – nebo že tu vůbec nebude.

Zkušenějšího člověka nepřekvapí různé podvody.

Stejně jako u počítačů a technologií totiž obecně platí, že ti, kdo se novinkám věnovali dříve, mají určitý náskok. Je to náskok v chápání základních principů něčeho, co s určitou pravděpodobností budeme v budoucnosti používat více. Budoucnost pak těm, kdo stáli na jejím počátku, může přijít jednodušší.

Je to zároveň náskok v investičním smyslu slova, protože zkušenější člověk nebude muset hledat tolik informací, až se v budoucnosti rozhodne pro větší nákup, a hlavně ho nepřipraveného nepřekvapí různé podvody, které se bohužel kolem kryptoměn stále objevují.

Bude vědět, kde hledat informace. Už bude tušit, jak se taková věc nakupuje a prodává, bude mít otevřený účet na burze či ve směnárně a klidně i vlastnit hardwarovou peněženku, aby svou investici ochránil. A bude konec konců třeba i vědět, jak případné zisky danit.

A nakonec je to i náskok filozofický: poznání bitcoinu s konečnou peněžní zásobou a s možností absolutního vlastnictví vyvolává otázky, které by řadu z nás jinak nenapadly. Ve velkém nastavuje zrcadlo současnému peněžnímu uspořádání, ale také nás nutí přemýšlet, jak vznikají peníze, kde končí, jaký je jejich vliv na ekonomiku, a kdo má možnost vidět na vaše účty.

Hledání odpovědí na tyto otázky vám dá náskok v debatě, která už probíhá, ale bude stále důležitější.

Ano, dává smysl naskakovat průběžně

Předchozí odstavce se můžou zdát jako chození kolem horké kaše toho nejdůležitějšího, o čem je v poslední době řeč – tedy kolem ceny. Že je bitcoin ekonomicky, filozoficky či technologicky zajímavý, to vše jde rázem stranou, když roste o desítky procent týdně. Vidina zisku nás tlačí do naší úvodní otázky – má ještě smysl vzít úspory a naskočit?

Je důležité upozornit a podtrhnout, že pády byly u Bitcoinu vždy obří a nesrovnatelné s tím, co známe na tradičních aktivech. Po všech třech předchozích růstech na vrchol nakonec spadnul přibližně o 80 procent. To je riziko, kvůli kterému si vůbec otázku o naskakování do rozjetého vlaku klademe. Nikdo nechce nakupovat na vrcholu a prodávat na dně.

Hypnotizování grafů stojí čas i nervy.

Celá řada fanoušků bitcoinu ho na vrcholu nakupovala, ať už v letech 2011, 2013 anebo 2017. Někteří počkali dostatečně dlouho a úvodní ztrátu vyseděli, jiní prodali se ztrátou. To je riziko, které možná podstoupí rádi nadšení burzovní obchodníci, ale pro ostatní se dá zásadně snížit průběžným nakupováním (a také případně průběžným prodejem).

Bojíte se propadu? Za předpokladu, že ještě někdy bitcoin po pádu vyletí nahoru, ale jen nevíme kdy, se dá riziko ztráty (ale bohužel i větší zisk) snížit nákupy ve stejné výši bez ohledu na cenu. Je to praxe známá u akcií i u zlata a čím dál více se o ní mluví i u bitcoinu.

Funguje to tak, že si celkovou zamýšlenou částku rozdělíte v určitém horizontu do měsíců či dnů a pokaždé zakoupíte za stejný počet korun. Kolik, to už je riziko každého z nás.

Zázrak
Vydání Forbesu Zázrak

Výhodou je, že pro nákup nemusíte čekat na větší propad, který někdy nepřijde, nebo ho nezachytíte. Část peněz ale z podstaty věci určitě zainvestujete na nejnižším možném bodě.

Vedlejším produktem takového investování je i klidnější spaní, jelikož z grafu ceny není okamžitě vidět, jestli jste v plusu, či minusu. Zároveň nemusíte hypnotizovat grafy a hledat nejvhodnější čas pro nákup. To stojí nejen čas, ale i nervy.

Ano, jsme teprve na začátku

Bitcoin by mohl jít dlouhodobě nahoru, pokud ho nesrazí na kolena konkurence, a to buď ta zevnitř kryptoměnového světa, nebo ta zvenčí. O tom, která kryptoměna nakonec zvítězí, se nemá smysl dlouho přít – nejstarší, dnes téměř zapomenutý namecoin, ještě neoslavil ani deset let.

Vyzyvatelé bitcoinu se také střídali a na první místo si myslely projekty Ethereum, Bitcoin Cash, ale i Ripple, Dash nebo třeba IOTA. Další kryptoměny chtějí být spíše doplňkem na kryptoměnovém trhu.

Jestli se jednou najde kryptoměna, která bitcoin přeskočí i přes jeho obrovský náskok, síťový efekt a historii? Vědět to samozřejmě nemůžeme, ale vyloučit to nelze.

Co je ale mnohem pravděpodobnější, je zásah konkurencí zvenku – současných peněžních systémů. Což není hypotéza, ale probíhající proces.

Ministerstva financí, centrální banky a další finanční instituce po celém světě vědomě i nevědomě hází bitcoinu klacky pod nohy. Technologii jako takovou samozřejmě nijak neohrožují, ale snižují její uživatelskou přívětivost a přijetí širokou veřejností.

Je to zásadní otázka budoucnosti bitcoinu, a tedy i jeho ceny. Pokud by se mu nechala alespoň současná volnost, má ještě výjimečný potenciál k rozvoji. Vlastní ho pořád drobné procento lidí, příliš se nepoužívá (přestože je to jednodušší a levnější, než kdy dříve) a velké instituce ho začaly nakupovat prakticky až během pandemie. Prostor k růstu má bitcoin stále obrovský.

Naskočit do rozjetého vlaku tak dává smysl, pokud věříte, že cílová stanice je ta vaše a vlak sám od sebe nebo cizím zaviněním nevykolejí. Pokud však nejste kaskadéři, nenaskakujte do rozjetého vlaku střemhlav se vším, co máte.