TEST Seat Leon ST FR 1.4 PHEV – Stylovka do zásuvky

Design, interiér

Nový Seat Leon jsme si mohli v uplynulých měsících vyzkoušet již několikrát, prakticky pokaždé se však jednalo o klasický hatchback. První změnou bylo alespoň krátké setkání s Cuprou Leon ST e-Hybrid, tedy ostrým plug-in hybridním kombíkem. Po něm však do naší redakční garáže dorazil na pár dnů i klasický Seat Leon ST, tedy opět kombík s označením Sportstourer, a opět v provedení e-hybrid. Technické rozdíly si ale nechme do další kapitoly a začněme tradičně designem a interiérem.

Nová generace leonu navazuje na dynamický, emocionální a šmrncovní styl svého předchůdce, čemuž výrazně napomáhají i upravené proporce. Stejně jako hatchback, i kombík má rozvor 2686 mm, tedy na úrovni Škody Octavia kombi. Na délku pak Sportstourer měří 4642 mm (+93 mm), na výšku 1448 mm (-3 mm) a na šířku zhubl na 1799 mm (-17 mm).

Poprvé za volantem Cupry Leon ST e-Hybrid: Tohoto sportovce ocení hlavně nový typ zákazníků

Příslušnost k plug-in hybridním modelům prozrazuje leon pouze nabíjecí zásuvkou na levém předním blatníku a drobným nápisem e-Hybrid na pátých dveřích. V rámci výbavy FR, která by měla být na českém trhu nejžádanější, nabízí leon standardně Full LED přední světlomety, tmavá okna od B sloupku, elektricky sklopná vnější zrcátka s parkovací funkcí nebo sportovní nárazníky. Zajímavostí jsou pak i zadní LED světlomety Coast-to-Coast, díky nimž vůz skutečně vyniká. Osobně se mi auto líbí a klidně bych ho označil za druhé nejhezčí z koncernových sourozenců – hned za Audi A3. Jen ty zoufalé falešné koncovky výfuků si mohli designéři opravdu odpustit.

Seat Leon ST FR 1.4 PHEV

Zpátky ale k výbavě. Standardem by měl být sportovní podvozek, snížený o 15 mm a s tužším odpružením, to se však bohužel netýká plug-in hybridů. Testovací vůz však dostal alespoň příplatkový podvozek DCC (Paket Dynamic, +20.500 Kč). Standardní 17“ kola navíc nahradily aerodynamicky tvarované 18“ Aero II lité disky (+17.500 Kč).

Aerodynamika přitom hrála při vývoji nového leonu mimořádně důležitou roli – a to i s ohledem na elektrifikovanou verzi e-Hybrid, která může díky snížení aerodynamického odporu o asi 8 % nabídnout lepší hospodárnost i vyšší čistě elektrický dojezd.

Ach ta moderna

Interiéru nového leonu jsme se v minulých testech věnovali již několikrát, proto mi dovolte to vzít kvapem a pozastavit se jen u toho nejdůležitějšího. Hned z kraje bych rozhodně rád ocenil elegantní design, pohodlná přední FR sedadla nebo příplatkové Top ambientní LED osvětlení (+8.000 Kč), táhnoucí se od sloupků pod čelním sklem, do kterého je chytře integrované i upozornění na vozy jedoucí ve slepém úhlu. Světlo pod čelním sklem přitom nepůsobí rušivě a varování na auta ve slepém úhlu vždy spolehlivě zaujme. Tohle se rozhodně povedlo.

Celkem se mi líbí i grafika a provedení digitálního přístrojového štítu Seat Digital Cockpit s úhlopříčkou 12,5“, stejně jako provedení středové konzole. Jakkoliv se mi miniaturní volič automatické převodovky dřív moc nelíbil, nakonec jsem si na něj celkem přivykl. Totéž se ale bohužel nedá říct o novém systému infotainmentu s úhlopříčkou 10“, který je sice téměř shodný pro všechny koncernové sourozence, přesto k němu každá automobilka přistoupila trochu odlišně.

A tak zatímco u Audi A3 jsem doslova jásal radostí nad přítomností obyčejných tlačítek, díky nimž se daly snadno přepínat jízdní režimy, vypínat asistenti, atd., Seat se bohužel vydal naprosto opačným směrem. Dotykové je zde naprosto všechno – a podle mě to rozhodně není šťastná volba.

Uznávám, design i rozlišení infotainmentu jsou na vysoké úrovni, jenže plynulost občas vázne, zejména při spuštění systému Android Auto, a samotné menu s různými podmenu mi osobně přišlo mnohdy až zbytečně komplikované. Naprosto zoufalá mi pak přijde absence tlačítek pro nastavení takových „drobností“, jako je volba jízdních režimů a volič pro režim elektrického pohonu. Vše se zkrátka musí dělat přes dotykovou obrazovku, což je zdlouhavé a zbytečně to odvádí pozornost od řízení. Stejně jako například pouhé zapnutí ventilace a následná úprava teplot. K ruce je sice hlasový asistent, heslo pro jeho aktivaci „hola hola“ jsem však neustále úspěšně zapomínal, jakkoliv se mi ho snažilo připomenout promítání výrazu „Hola“ na zem při nastupování.

Seat Leon ST FR 1.4 PHEV

Z ergonomie ovládacích prvků jsem tedy zrovna unešený nebyl, jinak je ale interiér leonu celkem příjemným místem. Nabízí komfortní sedadla, příjemnou pozici za volantem, dostatek odkládacích schránek, přihrádek či kapes i dostatek prostoru pro posádku. Sednout si sám za sebe nebyl při mých 183 centimetrech žádný problém, nad hlavou mi navíc zbýval dostatek prostoru i navzdory příplatkovému panoramatickému střešnímu oknu.

A co zavazadelník? Ten u Sportstoureru mezigeneračně narostl z původních 587 litrů na 620 litrů. Jenže u testovaného e-Hybridu se věci mají trochu jinak – ostatně stejně jako u každého plug-in hybridu. Kvůli instalaci baterie pod zadní lavici bylo nutné přemístit palivovou nádrž, jejíž objem se navíc zmenšil z původních 45 na 40 litrů, pod podlahu kufru. Zavazadelník tak přišel o dvojité dno a jeho objem se zmenšil na 470 litrů. Stále však nabízí kapsy po stranách a praktickou kapsu v zadní části, kam se dá schovat standardně dodávaný nabíjecí kabel.

Objem zavazadelníku po sklopeních zadních opěradel, dělených v poměru 60:40 a s praktickým průvlakem za loketní opěrkou, si Španělé bohužel nechávají pro sebe. Potěší možnost sklopit opěradla ze zavazadelníku, ty se však bohužel nesklápí zcela do roviny.

Motor, jízdní vlastnosti

Jak jede bez cupry?

Kdo touží po plug-in hybridním leonu, nemá na výběr pouze ze dvou verzí, ale rovnou ze dvou značek. Na rozdíl od Škody nebo Volkswagenu, v jejichž nabídce najdeme klasické plug-in hybridní modely golf/octavia a jejich sportovní plug-in hybridní verze s označením GTE nebo RS iV, španělská automobilka nabízí výkonnější plug-in hybrid se 180 kW pod samostatnou značkou Cupra. Klasický Seat Leon e-Hybrid nabízí „pouze“ klasických 150 kW. Technika pohonného systému je přitom stejná, liší se pouze naladěním.

Základem je přeplňovaný zážehový čtyřválec 1.4 TSI, který nabízí nejvyšší výkon 110 kW (150 k) v rozmezí 5000 až 6000 otáček za minutu, nejvyšší točivý moment 250 N.m je však dostupný již v rozmezí 1550 až 3500 otáček za minutu. Motor je spojen s tříspojkovou šestistupňovou automatickou převodovkou DSG, roztáčející přední kola, jejíž součástí je i třífázový synchronní elektromotor s permanentními magnety. Ten přitom nabízí výkon 85 kW a 330 N.m točivého momentu.

TEST Škoda Octavia RS iV – Šetřit, nebo sportovat?

Kombinovaný výkon je již zmiňovaných 150 kW (204 k) a 350 N.m točivého momentu, což je vlastně maximum v nabídce tradičního Seatu Leon. Nejlepší parametry pak znamenají zrychlení z 0 na 100 km/h za 7,7 sekundy a maximální rychlost až 220 km/h.

Motory přitom většinu času ukazují příkladnou spolupráci, přechody probíhají bez cukání a obvykle i bez zbytečně vysokých otáček. Do těch se spalovací motor pouští obvykle až při navolení sportovního režimu, který lze aktivovat i samotným voličem převodovky. Je přitom poněkud úsměvné, že se v této poloze navolí i nejsilnější rekuperace, současně se však deaktivuje pouze elektrický režim a vůz funguje jen jako hybrid. Vzhledem k absenci klasických tlačítek pro rychlou aktivaci silnější rekuperace jsem tak sportovní režim mnohdy aktivoval při sjezdu táhlých a prudkých kopců, které se přímo nabízely k oživení baterií.

Pro většinu zájemců o plug-in hybridní vozy však bývají důležitější jiné parametry. Jedním z nich je například dojezd v čistě elektrickém režimu, který by se měl díky baterii s kapacitou rovných 13 kWh (10,4 kWh využitelných) pohybovat na úrovni 64 kilometrů (dle WLTP). Druhým důležitým parametrem pak bývá udávaná kombinovaná spotřeba, která by se podle Seatu měla pohybovat na úrovni pouze 1,5 l/100 km. Jenže k dosažení těchto hodnot by člověk potřeboval nejspíš zázrak.

Seat Leon ST FR 1.4 PHEV

Stejně jako ostatní koncernové plug-in hybridy, i elektrifikovaný leon startuje v čistě elektrickém režimu. Ten mi s plnou baterií obvykle vydržel okolo zhruba 50-55 kilometrů. Sluší se však dodat, že intenzitu rekuperace si vůz nastavoval automaticky. V případě mých intenzivnějších zásahů by se možná dal dojezd ještě zvýšit. Pokud jsem před jízdou přepnul vůz s nabitou baterií do hybridního režimu, pohybovala se spotřeba lehce nad 3 l/100 km a necelých 12 kWh/100 km. S klesající kapacitou baterie a tím pádem kratšími úseky jízdy na elektřinu se spotřeba pomalu šplhala lehce nad úroveň 5 l/100 km. Při nulovém elektrickém dojezdu, kdy však baterii stále zůstává alespoň trocha „šťávy“ a vůz funguje alespoň jako těžší hybrid, se při ostřejším tempu spotřeba vyšplhala klidně až na úroveň 7-8 l/100 km. Palubní počítač pak prozradil, že dlouhodobá spotřeba dosahovala zhruba 5,8 l/100 km a 4,4 kWh/100 km.

TEST Cupra Ateca 2020 – Rychlejší všeuměl s novou tváří

Stejně jako u jiných plug-in hybridů tedy nezbývá než zopakovat, že kdo chce šetřit na palivu, musí pravidelně nabíjet. Palubní nabíječka s nejvyšším výkonem 3,6 kW přitom slibuje plné dobití zhruba již za 3 hodiny a 40 minut, tedy alespoň při dobíjení přes wallbox. Při zapojení vozu do klasické domácí zásuvky by se měla baterie nabít za „méně než šest hodin“, jak uvádí tisková zpráva. Je nutné dodat, že tenhle časový údaj celkem sedí. Ideální je tak vůz ze zásuvky nabíjet klasicky během dne v práci, případně přes noc. Vše přitom usnadňuje možnost si nabíjení jednoduše předem naplánovat.

Nakonec si zmínku zaslouží ještě nabíjení rekuperací, zejména pokud vůz necháte ovlivňovat rekuperaci automaticky. V takovém případě totiž leon pracuje s daty ze svého radaru a mapovými podklady. A tahle kombinace funguje překvapivě spolehlivě. Leon dokáže efektivně zvyšovat brzdný účinek například při příjezdu do města, na křižovatku nebo při dojíždění jiného automobilu. Občas ale neví, kdy přestat, a místy to s brzděním přehání. Někomu může tahle nevyzpytatelnost vadit, ale aspoň vás udrží ve střehu.

Opět celkem tuhý

Seat Leon nové generace se mi dostal do rukou již podruhé, poprvé jsem však měl tu čest s praktičtějším Sportstourerem, který má navíc víceprvkovou zadní nápravu. Přesto jsem se ani tentokrát nemohl zbavit dojmu, že to v Seatu s tou sázkou na sportovnost trošku přehánějí.

Ačkoliv byl vůz osazen příplatkovým systémem adaptivní regulace podvozku DCC, ve standardním režimu působil na můj vkus opět zbytečně tuhým dojmem. Auto se tak sice i navzdory své vyšší hmotnosti 1658 kilogramů (např. Leon ST 1.5 eTSI váží 1410 kg) příliš nenaklání a působí stabilně, i na běžných silnicích je však cítit každá nerovnost. V případě větších výmolů, nebo propadlých kanálů, se pak bohužel opět ozvala i nějaká ta rána. I tentokrát by se však mohla dát část viny svalit na příplatková kola, respektive osmnáctipalcové pneumatiky s rozměrem 225/40.

TEST Opel Astra 1.2 Turbo vs. Seat Leon 1.5 TSI – Souboj generací

Většinu jízdy jsem tak i tentokrát strávil v komfortním režimu, který bych si osobně uměl představit jako standard. Díky bohatým možnostem nastavení DCC je však možné podvozek „změkčit“ ještě pod režimu Comfort, pak už ale působí možná až příliš houpavě. Naopak sportovní nastavení bych si schoval skutečně pouze na pěkné silnice. Ani tak ale nečekejte žádné velké dynamické zážitky či emoce.

Seat Leon ST FR 1.4 PHEV

Závěr

Závěr

Nový leon je opravdu pěkným autem, což platí i pro praktičtější Sportstourer. Auto nabízí osobitý design i celkem praktický interiér, jehož největší slabinou je podle mě ergonomie ovládacích prvků. Naskládat prakticky všechno do dotykového panelu mi zkrátka nepřijde jako šťastný nápad.

Technika plug-in hybridního pohonu funguje přesně dle předchozích zkušeností – výkon je dostatečný a přechod mezi motory je plynulý. Pokud budete pravidelně nabíjet, můžete na krátké vzdálenosti cestovat skutečně jen na elektřinu, případně s opravdu nízkou spotřebou. Kdo ale nabíjet nebude, vždyť už to znáte… Drobnou výtku si pak nemohu odpustit k podvozku, který je na můj vkus zkrátka zbytečně tuhý. Se zadní víceprvkovou nápravou je to sice už o něco lepší, přesto jsem opět většinu jízd trávil v komfortním nastavení a děkoval za DCC ve výbavě.

Cenový rozdíl mezi základem a verzí do zásuvky pak není žádným velkým překvapením. Základní leon 1.5 TSI sice pořídíte již od 582.900 Kč, jenže to je jediná dostupná motorizaci ve verzi Style. Základní 1.5 TSI ve výbavách Xcellence a FR, ve kterých dostanete už i e-Hybrid, startuje od 619.000 Kč, respektive 624.000 Kč. Mild-hybridní patnáctistovka eTSI s DSG už startuje od 707.900 Kč (FR), respektive 712.900 Kč (Xcellence) a jediný diesel  nabídce, 2.0 TDI v kombinaci s DSG, pořídíte od 769.900 Kč (FR), respektive 774.900 Kč (Xcellence). Leon e-Hybrid přitom vždy nabídne vyšší výkon a slibuje i nižší spotřebu, jakkoliv bych si tím v přímém srovnání s 2.0 TDI nebyl úplně jistý. Zvláště po zkušenostech s Audi A3, která uměla se stejným motorem jezdit i za necelé 4 l/100 km.

TEST Audi A3 Sportback 35 TFSI & Audi A3 Limuzína 35 TDI – Obhájí si prémiovou cenu?

Plusy

• Design
• Vnitřní prostor
• Spotřeba při nabíjení
• Plynulé přechody mezi motory

Minusy

• Ergonomie ovládacích prvků
• Tuhost podvozku