V současné době totiž neexistuje ucelený systém od sběru přes zpracování až po jeho využití v zemědělství. Pomoci by tomu měl právě tento „odpadový Kordis“. Jako jedno z opatření i v rámci boje se suchem v regionu ho zmiňuje materiál, který si kraj nechal zpracovat.

Náměstek hejtmana Lukáš Dubec (Piráti) má na starosti životní prostředí a říká, že právě vznik krajské společnosti je řešením, jak zlepšit nakládání s bioodpadem, jenž dnes tvoří zhruba polovinu z celkového množství smetí vyprodukovaného jihomoravskými domácnostmi.

Bioodpad je přitom důležitým zdrojem energie, který dodá půdě zpět potřebné živiny, stejně tak se může přeměnit v palivo pro pohon vozidel. Například v bioplynové stanici, kterou plánuje vystavět Brno, se z odpadu uvolní bioplyn – a ten může lehce nahradit dnes využívaný stlačený zemní plyn v autobusech brněnské MHD.

„V následujících měsících se rozhodne, jakou cestou se přesně půjde. Koordinační společnost je jednou z uvažovaných variant,“ podotkl náměstek. Rozhodně ale chce v této oblasti vedení kraje vyvíjet větší aktivitu než dosud.

Podle Dubce je v první řadě třeba mít na stole přesná čísla, jak je na tom kraj v nakládání s bioodpadem. S tím souhlasí i Ivo Kropáček z ekologického Hnutí Duha. „Je nutné zjistit, jaké je kde množství kompostáren, nebo se podívat na produkci jednotlivých obcí. Ty stejně musí do budoucna zajistit mnohem vyšší podíl třídění a bioodpad je na to ideální,“ poznamenal.

I jemu proto dává koordinace z úrovně kraje smysl. Podle něj se podobně snaží postupovat i Praha. Nicméně ta má výhodu, že jde o jednu aglomeraci, a nemusí tak koordinovat stovky samospráv menších i větších obcí jako na jihu Moravy, kde si každá z nich řeší odpadové hospodářství samostatně.

Právě proto Vít Rajtšlégr (ČSSD), Dubcův předchůdce v krajské radě, jenž měl na starosti životní prostředí, ve zřizování nějaké nové koordinační organizace nevidí příliš velký smysl. „Já jako starosta nic takového nepotřebuji. Na krajském úřadě vše navíc řeší odbor životního prostředí, takže nevidím k něčemu takovému důvod,“ řekl Rajtšlégr, který už několik let starostuje v Ráječku na Blanensku.

U něj v obci mají místní obyvatelé doma na zahradě kompostéry, v ulicích jsou pak rozmístěné kontejnery na bioodpad, které jim vyváží odpadová firma.

Z popelnice do kompostárny. Ale co s bioodpadem dál?

Právě tam ale může nastat zádrhel. Jak upozorňuje Kropáček, starostové jsou rádi, že mají čisté ulice a odpad odvezen. Co se s ním ale děje dál, to už mnohé z nich nezajímá. I když bioodpad skončí v kompostárnách, ještě není jisté, že se dostane také na pole.

„Znám obce, kde vybudovali díky dotacím kompostárny, ale kompost v nich jen hnije a dál se nevyužívá,“ podotkl náměstek brněnské primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL). I on proto vidí jako dobrý krok, když se kraj vydá zmíněným směrem a nakládání s bioodpadem zastřeší. „Jsem určitě pro, protože jsou to dnes jediné odpady, které nejsou nijak systémově řešeny,“ naráží Hladík na fakt, že momentálně běžně funguje byznys s druhotnými surovinami, kdy se sklo dostává znovu do skláren, podobně jako některé druhy plastu mají další využití. Jenže u bioodpadu to tak zatím není.

Ekolog Kropáček ale vidí úskalí v tom, že bude nutné přesvědčit zemědělce, aby kompost odebírali. Nemusí to být podle něj lehká cesta, když dosud využívají umělá hnojiva, která pro ně jsou snazším řešením. Nabízí se tak možnost kompenzací pro farmáře, případně úprava smluv, na základě nichž obce pronajímají půdu zemědělcům. Můžou je tak přinutit využívat právě přírodní hnojivo, tedy kompost, a tedy bioodpad.

Náměstek hejtmana chce mít o konkrétním postupu jasno nejpozději do půlky letošního roku. „Myslím, že relativně rychle půjde získat prvotní data, abychom se posunuli dál. Uvidíme, jak se k tomu celkově postaví samy obce, ale je nutné si uvědomit, že vše děláme v zájmu životního prostředí,“ dodal Dubec, podle něhož musí v kraji vzniknout i další kompostárny, aby jich byl dostatek. Vyrůst mají tam, kde dnes chybí. Konkrétní místa má pomoci vytipovat právě zvažovaná koordinační společnost. V konečné fázi by dokonce mohla přímo „řídit“, kam jaké popelářské auto bioodpad odveze, aby se s ním nejezdilo zbytečně daleko a aby byl celý kraj tímto způsobem pokrytý.

Na boj se suchem má jít víc než půl miliardy

Vedle toho, že chce hejtmanství dostat na pole více bioodpadu, si nový hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) už ve volební kampani vytkl, že bude řešit životní prostředí a krajinu komplexně a zaměří se na sucho i dalšími opatřeními.

I proto si prosadil v krajském rozpočtu, jehož příjmy jsou kvůli výpadkům mnohem nižší než v minulosti, že se navýší suma peněz, které se rozdělují obcím na boj se suchem. Z dosavadních 10 milionů se částka vyšplhala na dvojnásobek. Grolichův náměstek a stranický kolega Jan Zámečník tak věří, že dokážou pokrýt požadavky obcí, jimž na boj se suchem suma vyčleněná v rozpočtu nestačila.

Krajské plány na opatření v krajině jsou nicméně mnohem smělejší a hejtmanství by rádo dosáhlo na stovky milionů z evropských fondů. V šuplíku má takto připravenou zhruba čtyřicítku projektů za více než půl miliardy korun. „Jsou to de facto ‚hotové‘ projekty, takže by jim nemělo bránit ani nějaké složité majetkové vypořádání. Neohrozí je snad ani chybějící povolení, která jsou potřeba,“ uvedl Zámečník. Kraj je tak připraven na chvíli, kdy se otevře možnost čerpat dotace z nového balíku evropských peněz vyčleněných na životní prostředí – okamžitě poté podá příslušné žádosti. Zámečník očekává, že se tak stane ještě letos.

Seznam projektů, jako jsou poldry, větrolamy, protipovodňová či protierozní opatření, převzal kraj od Státního pozemkového úřadu, který je má připravené, některé už od roku 2012. Jenže mu chybějí peníze a ani nemůže žádat o dotace.

Projekty za půl miliardy ale krajští politici neuvedou v život během krátké doby. „Zcela realisticky si myslím, že je to práce na celé programovací období, tedy do roku 2027,“ dodal Zámečník.

Autor: Marek Osouch

Zdroj: MF Dnes