Šéf asociace nemocnic: České kapacity se vždy dají nějak upravit. Je to lepší než převoz do Německa

Podle člena sněmovního výboru pro zdravotnictví Petra Třešňáka (Piráti) se sice podařilo problém vyřešit, je ale chyba nevyužít nabízené možnosti přeshraniční spolupráce:

Čtěte také

České zdravotnictví je celkem zdravé, byť s velkými osobními náklady lékařů a sester, hodnotí šéf VZP Kabátek

„Chebská nemocnice je pouhých pár kilometrů vzdálená od bavorské hranice a nevyužít toho, že jsme jedna Unie, je jednoznačně škoda. Proč nevyužít všechny možné zdroje?“

Další člen výboru Miloslav Janulík (ANO) nicméně upozorňuje, že Německo se v současné chvíli nachází ve velmi podobné situaci jako Česká republika. A pochybuje proto, že by nabízelo Čechům pomoc. „Udělejme si to, co můžeme zvládnout, sami,“ vyzývá.

Hejtman: Německo pomoc nevyloučilo

Jiné informace než Janulík má hejtman Kralovarského kraje Petr Kulhánek (STAN): „Minulý týden jsem kontaktoval generální konzulky České republiky v Drážďanech a v Mnichově s dotazem, zda můžeme případně aktivovat nabídku spolupráce z jara minulého roku, kdy nám Sasko a Bavorsko nabízely případné volné kapacity s lůžky intenzivní péče.“

Čtěte také

Přítmí, doktoři v poklusu. A třetina pacientů s covidem umírá, říká Surovcová o natáčení v nemocnici

A přestože Německo potvrdilo závažnost situace i na svém území, možnost využití svých volných kapacit nevyloučilo. „Záleží to ale na aktivaci ze strany české vlády. Mluvili jsme o tom s ministrem zdravotnictví Janem Blatným (za ANO). Ten však k aktivaci nepřistoupí, dokud nejsou vyčerpány národní kapacity lůžek.“

K využití přeshraniční spolupráce je skeptický předseda Asociace českých a moravských nemocnic Eduard Sohlich, který upozorňuje na praktická úskalí této varianty. „Nemocnice jsou enormně přetížené, ale ty kapacity se vždy dají nějak upravit. Mezistátní spolupráce by musela být rozhodnuta centrálně a jde i o úhrady, které jsou v Německu odlišné.“

Školení sester

Nejsou to ale jen lůžka, kterých je v nemocnicích nedostatek. Tuzemským zdravotnickým zařízením schází pro péči o covidové pacienty také personál. „Velmi nás trápí nedostatek personálu – mnohdy jsou zdravotníci sami covid pozitivní a jsou v karanténě, nebo na neschopence,“ přiznává hejtman Kulhánek a apeluje na ambulantní specialisty a jejich sestry, aby nemocnicím pomohli.

Čtěte také

Lukáš Jelínek: Očkování otevírá další bitevní pole mezi vládou a kraji

Poslanec Třešňák v otázce nedostatku zdravotníků upozorňuje na svou jarní iniciativu ve sněmovně, kdy navrhoval využít letních měsíců k výcviku sester pro jednotky intenzivní péče a anesteziologicko-resuscitační oddělení.

„Dělat JIPovou sestru není o kurzu na léto. JIPová sestra je superproškolená specialistka a tu nevytřesete z rukávu,“ oponuje Miloslav Janulík, který vidí problém v dlouhodobém finančním podhodnocení personálu, jenž v minulých letech hledal pracovní příležitosti raději za hranicemi.

„Personál na JIP je prakticky nenahraditelný a výsledky nějakých kurzů jsou velice nejisté. Musí tam být lidé, kteří umějí pracovat rutinně,“ přidává se Sohlich. Ten spatřuje východisko v zapojení ambulantních lékařů. „Alespoň do obslužné části práce, jako je testování a vakcinace.“

Další a další úkony tohoto typu totiž odvádí od lůžek kvalifikované zdravotníky. „Tím, co řeknu, způsobím nevoli, ale myslím si, že je možné najít řešení – kdyby se zapojili praktičtí lékaři i ambulantní specialisté a byla by nějaká logistická dohoda, očkovací centra by klidně mohla být v nemocnicích.“

Poslechněte si celý Speciál Martiny Maškové a Jana Burdy.