Kovářova kobyla nemůže být bosá, říká nestor památkářů. I když to znamená hledat v bazarech
Je památkovým garantem obnovy Národního muzea, zámků v Telči či v Uherčicích. Nestor tuzemských památkářů Pavel Jerie (73) ale dokázal sám vzorově opravit dům, ve kterém žije.
Profesionálním památkářem je Pavel Jerie 52 let. Mohl by si už dávno užívat odpočinku, ale přesto křižuje Českou republiku a radí, jak zachraňovat nejvýznamnější památky. Už několik let tak ale nedělá jako obyvatel Prahy. Přestěhoval se na Moravu, do Telče, kde našel novou památkářskou lásku: Nexův dům vedle tamního kostela svatého Ducha.
„Kovářova kobyla nemůže chodit bosá,“ říká. Vzorově opraveným domem provedl posluchače Českého rozhlasu Brno v pořadu Den na Moravě. Svým domovem se snaží přesvědčovat investory, že lze spojit moderní trendy s obnovou památky. I když to znamená třeba hledat potřebné detaily v bazarech.
Ten dům na mne čekal, říká památkář
„Byla to láska téměř na první pohled. Šel jsem kolem a pak volal kolegům. Nemohl jsem věřit, že je ten dům mnoho let opuštěný,“ říká památkář. Ta léta paradoxně srazila dolů cenu domu, i když stojí v centru města zapsaného na Seznamu světového dědictví UNESCO.
Sgrafita na fasádě teď září do Palackého ulice, která je vlastně jediným funkčním příjezdem do centra Telče. A Pavel Jerie stojí v mázhausu. Tedy v hlavním prostoru v přízemí, odkud jde zamířit do pokojů v přízemí i nahoře do patra.
Přes malebné telčské náměstí to má kousek na tamní zámek, který podstupuje velkou proměnu, několik desítek kilometrů je vzdálený zámek v Uherčicích, na jehož obnovu dohlíží. A vyráží odtud třeba i do Českého Krumlova a na další místa.
Památkářský plat by nestačil, děkuje předkům
K nalezení Nexova domu vedla souhra okolností. Společně se sourozenci po smrti maminky prodal dům v lukrativní pražské lokalitě. A hledal náhradu. „Nebýt toho, asi bych si těžko mohl dovolit takový krok. Jsem památkář, na to by můj plat nestačil,“ podotýká.
Rodný dům na Hanspaulce se ale v jeho novém bydlišti odrazil. Přivezl odsud historické vybavení i předměty se zajímavými osudy. Třeba v prvním patře je koberec, který pomáhal vybrat Karel Čapek – a který pořád slouží. Vedle něj stůl, i kterého seděl Tomáš Garrigue Masaryk. A o kousek dál zase další skvosty.
Souvisí to s tím, že Pavel Jerie může v rodinné galerii, zabírající celou chodbu v prvním patře, ukázat řadu výjimečných předků. Jedním z nich je filozof J. B. Kozák, člen prvorepublikové skupiny Pátečníků, ale třeba také architekt Bohumil Kozák. A on jim děkuje za to, že nashromáždili řadu výjimečných předmětů.
Dům měl zazděné dveře, historické stropy ukryté
Jenže aby se to všechno dostalo dovnitř, bylo potřeba uskutečnit rekonstrukci. Prostory byly při jejím začátku v roce 2013 vlhké a zdevastované. Historické dveře dělníci zazdili při rozdělení domu na několik bytů, pavlač ve dvoře spadla. Gotický portál, jeden z krásných detailů v přízemí, museli restaurátoři složit z několika částí rozházených po domě. A gotické okno v patře do ulice oprostili od cihel, které je zaslepovaly.
Nexův dům v Telči
Dům v Palackého ulici 29 je pravděpodobně spojením dvou domů. Stojí na místě, kde pravděpodobně fungoval původní zeměpanský dvorec z první poloviny 13. století a později špitál sv. Ducha. V polovině 16. století tehdejší stavby propojil a přestavěl krejčí Zachariáše z Hradce Honz Nex. Při budování renesančního domu využil původní gotická sklepení a další konstrukce.
V minulém století sloužil předělený na několik bytů, v tomto století byl nevyužitý a chátral. Jeho nový majitel Pavel Jerie obdržel za opravu i památkářskou cenu Patrimonium pro futuro. Dům přitom podléhá přísným pravidlům, stojí v historickém centru Telče, zapsané na Seznamu světového dědictví UNESCO.
Na opravě s majitelem spolupracoval architekt Miloslav Hanzl. A společně dokázali propojit historicky citlivou obnovu domu s jeho vybavením moderními technologiemi. „Když jsem chtěl udělat sondu do stropu, všichni se báli, že spadne. Našli jsme renesanční záklopové stropy. A z větší části mohly zůstat na místě,“ svěřil Pavel Jerie Českému rozhlasu Brno. Jinde našly zbytky původní výzdoby, kterou přenesli na povrch nových omítek.
Moderní technologie propojená s historií
Dům není muzeem, ale bydlištěm. Uvnitř lze najít rozvod užitkové vody z obnovené historické studny, teplo kromě historických krbů a kachlových kamen zajišťuje i moderní tepelné čerpadlo. Kde to šlo, zůstaly rozvody tepla pod podlahou.
V památce funguje wi-fi, elektřinu ovládají stylové porcelánové vypínače a vedou ji do modernizovaných historických nebo historizujících svítidel. A samozřejmostí jsou i moderní zabezpečovací technologie nebo dálkové ovládání vrat, stejně jako garáž, kuchyně či moderní toalety vestavěné do nenapravitelně poškozených částí domu.
Inspirováni jiným domem v Telči autoři obnovili i historickou pavlač, na které našla dokonce místo stylová dřevěná káď pro letní osvěžení.
Repliky? Kdepak, originály. Ale chce to trpělivost
Dům má dokonce i část označovanou jako románskou komoru – malý prostor, jehož stěnu tvoří zeď věže sousedního kostela. Pozdně románské řádkové zdivo odkazuje k nejstarší historii, podobně jako podzemní sklepy, byť jejich část v minulém století pokryl beton.
Na dveřích je historické kování i zámky. „Lidé jsou často překvapení, když jim řeknu, že jsem je našel na bazarech a internetu, ale třeba i vyhozené,“ dodává památkář. Třeba dva krby v budově zdobí litinové desky s motivy z řecké mytologie. Kus stál tisíc korun.
Ne všechno dělali najatí řemeslníci a restaurátoři. Třeba čalounění na několika kusech nábytku obnovoval majitel sám.
„Některé kusy nábytku byly za skoro symbolické částky. Lidé nechtějí pečovat o komplikované vyřezávané tvary. Jiní netušili, že historickou truhlu jde starými metodami s použitím vosku uvést do obdivuhodné kondice,“ ukazuje památkář na truhlu v přízemí, hned vedle postele s nebesy.
Do domu míří rodina, ale i památkáři
Nexův dům v Telči je pro Pavla Jerieho hlavně domovem, kam za ním pravidelně míří i rodina.
Občas ho ale používá i jako nástroj, kterým přesvědčuje kolegy památkáře – a někdy i majitele památek, že mnoho věcí jde i u přísně chráněných památek, jakým dům v centru památky UNESCO je. „Nemohu kázat vodu a pít víno,“ připomíná památkář, který letos vstoupí do 53. roku působení na památkovém ústavu.
Pavel Jerie
Narodil se v roce 1947 v Praze. Od roku 1968 pracuje v dnešním památkovém ústavu, dva roky byl i jeho ředitelem, několik let také hlavním konzervátorem, tedy jedním z nejvýše postavených odborníků. Odbornou práci spojil s řadou památkových zón po celé republice, mimo jiné s Českým Krumlovem, ale i Znojmem a dalšími městy.
V současné době dohlíží například na obnovu zámků Telč a Uherčice (každá za více než sto milionů korun) a na kostel na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou. Je také památkovým garantem mimo jiné na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou, ale také v Národním muzeu v Praze a v Českém Krumlově.
Související
-
Na zámku v Uherčicích začala rekonstrukce severního křídla, zavřené bude více než dva roky
Více než dva roky bude uzavřené severní křídlo zámku v Uherčicích na Znojemsku. Dělníci spolu s restaurátory začali opravovat fresky, podlahy a výmalby památky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
