Lidé se do nemocnice bojí, s infarktem přicházejí pozdě, nebo vůbec. Následky poznáme po epidemii, varuje kardiolog
Nejvíce práce mívají kardiologové právě teď v zimě, která lidem s nemocným srdcem nesvědčí. Letos ale mají kliniky méně pacientů než dříve. Řada lidí nevědomky prodělá infarkt, ale kvůli strachu z covidu jsou raději doma. „Mají sice silné bolesti na hrudi nebo v zádech, ale říkají si, že to nic není,“ popisuje v rozhovoru Josef Kautzner, přednosta Kliniky kardiologie IKEM. Současné stresující období se podle něj podepíše na vysokém nárůstu počtu kardiologických pacientů, který se naplno projeví, až epidemie odezní.
Zimní měsíce jsou obdobím zvýšených počtů infarktů. Proč tomu tak je?
Ano, v prosinci a v lednu je srdečních příhod obecně více. Způsobuje to celá řada příčin, které zatím nejsou úplně do detailu objasněné. V chladu se více stahují cévy a tím se zvyšuje tlak krve. Pokud má člověk v chladném prostředí navíc ještě stres a fyzickou námahu, například dobíhá ráno autobus do práce, je to typická riziková situace pro vznik záchvatu anginy pectoris nebo infarktu.
Navíc hraje roli i nedostatek světla a jeho psychologické působení, hormonální změny, změny v srážení krve v chladu a další faktory. To všechno může vést ke spazmům (křečím) koronárních tepen, které mohou vyústit v infarkt nebo život ohrožující arytmii.
Takže v zimních měsících máte na sálech více práce. Letošní leden ale bude vzhledem ke koronaviru asi hodně jiný.
Ano, kvůli epidemii je všechno převrácené vzhůru nohama. Velká část zdravotníků je v karanténě nebo na nemocenské a nemůžeme dělat plánované výkony, které bychom potřebovali. Komplikuje se příjem pacientů, všichni lidé před nástupem k operaci musejí podstoupit testy, takže je celý proces zdlouhavější. Nejrizikovější je to, že se lidé s obtížemi bojí přijít do nemocnice.
Řešili jsme bohužel už řadu případů, kdy k nám pacienti přišli pozdě, tedy s pokročilým onemocněním, kterému by se dalo včasnou intervencí zabránit. Změnu vidíme i v tom, že máme mnohem
