Úvod  >  Milevské noviny  > 

Relikviář s hřebem z Kristova kříže bude vystaven v Milevsku

Kostel sv. Jiljí v areálu milevského kláštera. První zmínka o něm pochází z roku 1150. Jednolodní kostel s pětibokým chórem a věží na západní straně je tedy o několik let starší než milevský klášter.

Přání představeného se nesplnilo

Pius Zdeněk Vágner, představený kláštera, před prosincovou oficiální prezentací, kdy se už cosi proslechlo o unikátním nálezu, ale stále nebyl pojmenován, pro Jihočeské týdeníky uvedl: „Nechci předbíhat, ale skutečně byl učiněn významný nález. Jeho přesné určení je nyní v rukou odborníků a otázkou podrobného zkoumání. Mohlo by jít o objev, který by potvrzoval historické výjimečné postavení milevského kláštera." Tajně doufal, že relikviář by mohl skrývat ostatky Jarlocha, prvního opata kláštera od roku 1177. Ten pocházel ze šlechtické rodiny, zřejmě byl příbuzným Jiřího z Milevska, zakladatele milevského kláštera. „Každopádně tento nález, ať půjde o cokoliv, určitě přispěje k prestiži a významu našeho kláštera," dodal tehdy Pius Vágner. Měl pravdu, i když se jeho tajné přání nesplnilo. Nález je podle všeho ještě významnější.

Hřeb z Kristova kříže?
Archeologové totiž objevili v milevském kostele zbytky schránky s přibližně šesticentimetrovou odseknutou částí hřebu, o němž se domnívají, že může pocházet z pravého kříže, na kterém měl zemřít Ježíš Kristus. Jedná se o jednu z nejvzácnějších křesťanských relikvií. Nález relikviáře, zhotoveného ze zlatého plechu a stříbra, tak předčil všechna očekávání. Takto se ve středověku „balily" jen ty nejcennější relikvie.
„Víko schránky původně tvořil 21 karátový masivní zlatý plech a stříbrné křížky s tepaným nápisem IR. Písmena IR jsou podle odborníků i zástupců církve latinskou zkratkou pro Iesus Rex neboli Ježíš Král. Železný hřeb je ozdoben zlatým křížkem. Schrána zdobená ryzím zlatem a tyto relikvie jsou naprosto jedinečným nálezem," zmiňuje archeolog Jiří Šindelář, předseda spolku Naše historie, který se již léta s kolegy nejen z Táborska zabývá nedestruktivním odhalováním tajemství historických objektů. Podle archeologů lze hřeb z Pravého kříže významem a vzácností srovnávat s Relikviářem svatého Maura, který byl objeven v roce 1985 v Bečově nad Teplou.

Loňské jaro dalo naději
Vraťme se ale o několik měsíců zpět. V rámci obnovy milevského premonstrátského kláštera, která trvá již řadu let, objevili archeologové loni na jaře tajnou chodbu, která pokračovala dovnitř zdiva. Chodba byla po staletí ukryta v mohutné středověké zdi kostela svatého Jiljí. „Při vyhodnocování dat z moderních nedestruktivních metod průzkumu se podařilo detekovat několik zajímavých dutých prostor ve zdivu kostela. Nejzajímavější byla celá soustava dutin, která navazuje na románskou chodbu se schodištěm v síle severní zdi lodi. Tento systém dutin sestává z tajné přístupové chodby nepatrných rozměrů, trezorové místnosti a další malé dutiny na východě. Šlo o hodně stísněný prostor, ve kterém jsme v první fázi vytěžili část sedimentu a materiál stále analyzují odborníci Národního muzea," avizoval tehdy s nadějí na významný objev vedoucí průzkumu Jiří Šindelář. Až těsně před koncem minulého roku bylo odtajněno, co vlastně zůstalo lidským očím po staletí utajeno.

Vzácný nález obohatí milevský klášter
Po prozkoumání a restaurování nálezu odbornými pracovišti se má vzácná památka vrátit do Milevska a má být vystavena na významném místě v klášteře. Na to pamatuje po delších vypjatých jednáních shoda církve a státu, což potvrdila i tisková mluvčí ministerstva kultury Michaela Lagronová. Ta uvedla, že nález je ve vlastnictví Řádu premonstrátů a obohatí Národní kulturní památku Milevský klášter.

Na co upozornili milevští pamětníci
Aktuální zpráva o objevu na portálu JčTEĎ vzbudila před Vánocemi živou odezvu, ale přinesla i jeden zajímavý otazník. Čtenář Karel napsal: „Pokud se pamatuji, tak na prvním sloupu při vstupu (do baziliky) visela také skříňka s relikvií, hřeb nebo dřevo z kříže. Už si víc nepamatuji, je to 50 let. Ještě před památkovou "opravou," při které zmizela i krásná rozeta nad vstupem.." A Karel Reiniš z Milevska se přidal: "Doplním, už je to 65 let..." Tím se začaly po Milevsku šířit dohady, jestli tuto skříňku s hřebem neukryli obyvatelé kláštera do tajné chodby před komunisty a nyní nebyla objevena. To ale vylučují oba jmenovci – archeolog Jiří Šindelář i ředitel Milevského muzea Vladimír Šindelář.
Další pochybnosti začali lidé vyslovovat nad tím, že by při ukřižování Ježíše Krista někdo používal hřeby zdobené zlatým křížkem.

Co na to odborníci?
„I já si tu skříňku s hřebem pamatuji, v šedesátých letech visela na prvním sloupu vpravo při vstupu do baziliky. Byl na ní nápis: Hřeb, jakým byl náš Spasitel ukřižován. Ještě někdy v roce 1969 jsme ji okukovali s Karlem Dolistou," vybavuje si ředitel Milevského muzea. „Nevím, kdy ta skříňka byla odstraněna, ale téměř se stoprocentní jistotou nebyla totožná s nynějším nálezem," dodává Vladimír Šindelář a přidává i úvahu, kde by se mohl na pravém hřebu vzít zlatý křížek. „Pokud se část hřebu stala sběratelskou relikvií, mohla být ozdobena zlatým křížkem později na znak úcty, podobně jako byl zlatý křížek přidán dodatečně na korunovační meč Karla IV.," vyjádřil se ředitel muzea.
Také archeolog Jiří Šindelář označuje za prakticky nemožné, aby někdo ve 20. století relikviář spatřil v kostele. Zásyp trezoru, který ukrýval dutinu s relikviářem, nevznikl za pouhá desetiletí, ale za dobu podstatně delší. Vstup do chodby byl znepřístupněn trámem ze stromu, který byl pokácen někdy těsně před rokem 1500.
Relikviář obsahuje dvě krabičky – ze dřeva modřínového a dřeva dubového. Z období let 260 až 416 našeho letopočtu pochází dřevo dubové. Právě v té době byly shromažďovány předměty související s Ježíšem a stávaly se významnými relikviemi. Tehdy totiž začíná díky císařovně Heleně (později svatořečené) shon po pašijových relikviích - tedy relikviích spojených s utrpením Ježíše Krista.
Dřevo modřínové je datováno do období 1290 – 1394, tedy i do doby vlády Karla IV., který byl významným sběratelem relikvií. Mimochodem, právě Karel IV. stanovil speciální svátek Kristových hřebů a Longinova kopí (kopí, kterým podle pověsti římský voják probodl Ježíšův bok). Slavil se krátce po Velikonocích. Nelze však jednoznačně potvrdit ani vyloučit, že se relikvie do milevského kláštera dostaly díky tomuto panovníkovi. Zlaté zdobení hřebu křížkem to však naznačuje. Bylo v té době obvyklé i na jiných vzácných dobových předmětech a relikviích.
Všechny indicie, které tým zatím nashromáždil, ukazují, že byl relikviář i přes jeho podstatně starší původ do skrýše vložen v roce 1420 a ukryt tak před husity.

Autor: Vít Řezáč, Libuše Kolářová

Další zprávy z regionu

• Záchranná stanice živočichů Makov zkouší nový model, jak pomoci mladým jiřičkám

  

  před 8 hodinami
  PÍSECKO - Každý rok přijímá Záchranná stanice živočichů Makov 30 až 40 mladých jiřiček, většinou ze spadlých hnízd. Jejich ruční dokrmování…

  0 komentářů Více info

• Na píseckém sídlišti Portyč někdo postřelil mladou fenu. Nepřežila

  

  před 13 hodinami
  PÍSEK - Na čtrnáctiměsíční fenu českého horského psa opakovaně vystřelil 9. dubna v Písku zatím neznámý střelec. Zraněné štěně našli…

  7 komentářů Více info

• Žáci píseckých základních škol se utkali v branně bezpečnostní soutěži

  

  před 14 hodinami
  PÍSEK - Střelbu ze vzduchovky, jízdu na raftu, práci s mapou či poskytnutí první pomoci museli zvládnout žáci z píseckých základních škol,…

  0 komentářů Více info a fotek (15)
•