Hlavní obsah

Lyžování pod největším alpským ledovcem

Novinky, pro Novinky Dana Emingerová

Z pohledu do mapy byste možná řekli, že Aletsch Arena se 104 kilometry sjezdovek je obyčejným švýcarským střediskem. Chyba, walliský areál má něco, co jiná alpská střediska nemají. A přestože je Švýcarsko aktuálně Čechům přístupné pouze s karanténou, není od věci načerpat cestovní inspiraci do budoucna.

Foto: Petr Pravda

Sjezd do Riederalpu

Článek

Spektakulární výhledy na Aletschgletscher, nejdelší ledovec v Alpách, který je zároveň největší kontinentální zásobárnou vody. Závratné panorama s nejméně třiceti čtyřtisícovkami včetně Monte Rosy, Domu, Matterhornu, Weisshornu, Jungfrau, Mönchu i Mont Blanku. A konečně tři malebné „car free“ alpské osady v nadmořské výšce kolem 2000 metrů, které vznikly v minulém století po válce kolem vysokohorských salaší. Dnes se v nich mísí tradiční horská stavení s moderními apartmánovými domy.

Lyžovat na rozlehlé jižní alpské terase Aletsch Areny se začíná právě z úrovně zmíněných osad Riederalp (1925 m n. m.), Bettmeralp (1950 m n. m.) a Fiescheralp (2212 m n. m.). Rozprostírají se nad linií lesa v jihovýchodním výběžku Bernských Alp. Z údolí horního toku řeky Rhony překonávají páteřní lanovky nejen tisícimetrové převýšení, ale fungují zároveň jako skutečný dopravní prostředek, a proto jezdí až do noci.

Foto: Petr Pravda

Dřevěný kříž nad Bettmeralpem

Typickým obrázkem jsou tu turisté vyjíždějící velkokapacitními lanovkami s vozíky zaplněnými až po okraj batohy, kufry a lyžemi. Na horní stanici zavazadla překládají na větší i menší pásové taxíky s nákladními koši, které vše dovezou rovnou před dveře horských stavení (za 40 až 50 švýcarských franků).

Lyžování je tu rodinné, krásné a pestré, ale široké dlouhé alpské dálnice s velkým převýšením nečekejte. Výjimkou je sjezd z Eggishornu, který začíná panoramatickou černou po skalnatém hřebeni, dál vede po alpských pastvinách přes Fiescheralp, pod ním se noří do lesa a končí až v údolní vesnici Fiesch o téměř 2000 metrů níž.

Jinak se sjezdovky spíš klikatí mezi skalami, místy se hodně zužují, aby se vzápětí zase rozšířily a překvapily vás terénními zlomy, skoky a prudkými zatáčkami. V nižších polohách je střídají dlouhé přejezdy po zasněžených alpských loukách.

Foto: Petr Pravda

Na lanovce se musí nasadit roušky. Když budou sjezdovky otevřené, tak se toto nařízení v této sezoně nejspíše nezmění.

Nejvyššími místy, kde končí lanovky, jsou Bergstation Eggishorn (2869 m n. m.) a Bettmerhorn (2647 m n. m.). Z obou jsou za dobrého počasí úchvatné výhledy nejen na mohutný Aletschský ledovec, ale i na stovky alpských vrcholů od Jungfrau a Eigeru na severu až po Mt. Blanc na jihu. Další vrcholové stanice leží níž — Mosfluh (2333 m n. m.), Hohfluh (2227 m n. m.) a Riederfurka (2065 m n. m.). U té poslední stojí ikonická krásná Villa Cassel, kterou v roce 1902 kousek na Aletschským ledovcem dal vybudovat bankéř Sir Vincent Cassel. To už tu turismus běžel naplno. Začínal tu kolem roku 1850.

Na několika místech se můžete pokochat výhledy na obří Aletschský ledovec. Někde stačí ujít pár kroků, jinde musíte vyrazit v lyžácích na pět až deset minut vzdálenou vyhlídku. Pohled na největší alpský ledovec však nesmíte vynechat. Obrovská masa ledu, místy mocná až 900 metrů, je skutečně dechberoucí.

Foto: Petr Pravda

Vodní nádrž na výrobu umělého sněhu nad Bettmeralpem

A co dělat po lyžování? Doporučujeme vyrazit na podvečerní procházky alpskými osadami. V Bettmeralpu stojí za návštěvu půvabná kaple Panny Marie Sněžné. Můžete zajít i do baru na aperol a z vyhlídkové terasy Walliser Spycher si jen tak užívat pohodovou atmosféru a hru světel vysoko nad údolím.

Pak si vychutnejte typickou zimní večeři — sýrové fondue nebo raclette. Vybavení na přípravu tradičních tavených sýrů najdete prakticky v každém apartmánu. K tomu se hodí pít horký čaj nebo ještě lépe výborná švýcarská vína.

Švýcarsko v době covidové
Pokud není ve Švýcarsku vyhlášen nouzový stav, mohou kantony rozhodovat samy. A tak je většina středisek zatím otevřená. Opatření proti šíření koronaviru jsou však vidět na každém kroku. Na lanovce musíte nosit roušku a udržovat povinné rozestupy. Kvůli tomu jsou u stanice natažené dlouhé plůtky či pásy, mezi kterými se pár desítek metrů všichni proplétají, než se dostanou k turniketům. Vlekaři na dodržování pravidel velmi přísně dohlížejí a při opakovaném neuposlechnutí hrozí zabavení skipasu. Na trati se však lyžaři pohybují volně bez omezení a bez roušek. Hory jsou totiž tak rozlehlé, že všechny návštěvníky bez problémů snadno pojmou.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám