Robert Schuster: Výběr šéfa německých křesťanských demokratů jako rovnice o mnoha neznámých

14. leden 2021

Sjezdy politických stran jsou často místy velkých inscenací. Co se na nich schválí nebo zvolí, bývá ve skutečnosti mnohdy výsledkem nějakých předchozích zákulisních jednání. Až se sejdou němečtí křesťanští demokraté, aby na třetí pokus zvolili své vedení, bude tomu ale jinak. Prvním důvodem je, že jejich sjezd bude kvůli koronavirové pandemii čistě digitální.

Namísto toho, aby se tisícovka delegátů fyzicky mačkala a potkávala v nějaké velké hale, bude každý sedět před počítačem a rozhodne na dálku. Protože německý zákon o stranách a spolcích nezná možnost virtuálních sjezdů, budou muset titíž delegáti potvrdit svou digitální volbu ještě i korespondenční formou.

Pro Německo to bude premiéra a možná že budou průběh a organizace sjezdu inspirací i pro jiné země.

Čtěte také

Druhý důvod, proč bude sjezd nejsilnější německé vládní strany výjimečný, je, že nikdo z trojice kandidátů na předsedu není jasným favoritem. Ať už jde o Friedricha Merze, bývalého šéfa poslanců ve Spolkovém sněmu a někdejšího konkurenta pozdější kancléřky Angely Merkelové, dále pak premiéra nejlidnatější německé spolkové země Armina Lascheta či šéfa zahraničního výboru parlamentu Norberta Röttgena, nikdo z nich si nemůže být jistý úspěchem.

Markus Söder novým kancléřem?

Každý ovšem zároveň přichází s trochu jinou nabídkou. Milionář Merz, který po odchodu z vysoké politiky pracoval pro americkou investiční společnost, je tradičním tržním liberálem.

Čtěte také

Varuje před tím, aby Německo obětovalo svůj průmysl na oltář klimatických cílů, v zahraniční politice podporuje těsné partnerství se Spojenými státy. V minulosti kritizoval migrační politiku dlouholeté stranické šéfky a kancléřky Merkelové.

Ve zcela opačné situaci je Armin Laschet. Jeho zvolení by znamenalo největší kontinuitu s kancléřkou. Na rozdíl od ní ale nerezignoval na hlasy konzervativních voličů. Snaží se je oslovit tím, že například jako premiér v Severním Porýní-Vestfálsku postupuje velmi tvrdě vůči dlouho neřešené kriminalitě arabských rodinných gangů.

I on se v poslední době několikrát otřel o Zelené, kteří budou nejenom hlavními soupeři křesťanských demokratů při podzimních volbách, ale zřejmě i jejich příštím vládním partnerem. Na rozdíl od svých konkurentů má sice výhodu, že jako jeden ze zemských premiérů je hodně vidět. Avšak při řešení pandemie si nepočínal Laschet vždy úplně suverénně, což ho připravilo o popularitu.

Čtěte také

Třetí z uchazečů, Norbert Röttgen, byl dlouhou dobu považovaný za kandidáta do počtu. Značnou pozornost ale vyvolal během aféry okolo otravy ruského opozičního politika Alexeje Navalného, když požadoval, aby Německo odpovědělo tím, že přestane podporovat dostavbu sporného plynovodu Nord Stream 2.

Jak se kvůli pandemii přesouvala vnitrostranická kampaň stále víc do virtuálního prostoru, začala stoupat i jeho hvězda. Röttgen od samého počátku tvrdí, že se spokojí s pozicí předsedy. Naopak bonusovou cenu v podobě příštího volebního lídra, a tím i potenciálního kancléře, chce přenechat někomu jinému.

Robert Schuster

Třeba šéfovi sesterských bavorských křesťanských sociálů Markusu Söderovi. Ten na rozdíl od Lascheta jako bavorský premiér koronakrizi zvládl. Soudě podle nejrůznějších průzkumů, si to myslí i většina německé veřejnosti, neboť pokud by si mohla vybrat příštího spolkového kancléře přímo, vyhrál by Söder s velkým náskokem.

Takže půjde jiným slovy o víc než pouze o rozhodování o budoucím šéfovi největší německé strany. Nepřímo se tak i rozhodne, kdo se ujme politického dědictví po úspěšné kancléřce Angele Merkelové.

Autor je komentátor Lidových novin

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.