Hlavní obsah

V malé obci u Kyjova pomohli hned tři lidé svou kostní dření

Právo, Petr Kozelka

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Neobyčejnou „úrodu“ lidí, kteří darovali kostní dřeň, přinesl loňský rok v obci Svatobořice-Mistřín na Hodonínsku. V malé obci u Kyjova, kde žije asi tři a půl tisíce obyvatel, je 174 lidí v databázi možných dárců a tři z nich loni skutečně nemocným pomohli.

Foto: Dalibor Glück, ČTK

Zdenka Wasserbauerová dělala před lety ve vsi nábor do registru. Na snímku spolu se stotisícím registrovaným dárcem letos v září.

Článek

Podle Českého národního registru dárců dřeně se pravděpodobnost, že tři dárci z jednoho místa prakticky ve stejném čase darují dřeň, podobná pověstnému nálezu jehly v kupce sena. V průměru totiž jen jedno procento zaregistrovaných dárců se skutečně dárcem stane.

„Možná je to slivovicí, vínem, prací ve vinohradu nebo místní muzikou,“ spokojeně se nad nečekanou souhrou náhod usmívala Zdenka Wasserbauerová, jednaosmdesátiletá seniorka, která nábor do registru ve vesnici prováděla.

„V obci před pár lety onemocněl leukémií mladý chlapec, a tak jsme tam vyrazili. Pro toho šikovného kluka se dárce našel, letos měl svatbu,“ uvědomila si Wasserbauerová.

V Ostravě daroval rekonvalescentní plazmu také biskup

Domácí

V českém registru je aktuálně 100 350 zaregistrovaných dobrovolníků. Téměř dvacet tisíc z nich přivedla právě Wasserbauerová. Ta se do náboru pustila před 23 lety poté, co leukémií onemocněl její vnuk.

„Loni jsme dosáhli magického čísla 100 tisíc registrovaných dárců. To je zhruba polovina naší cesty ke splnění letitého snu, aby většina českých pacientů našla svého dárce u nás a nemuseli jsme je hledat v zahraničí,“ řekl vedoucí lékař národního registru dárců dřeně a primář hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň Pavel Jindra.

Dívka s Downovým syndromem onemocněla leukémií, léčbu zvládla a zase rozdává úsměvy

Děti

Zatím totiž tuzemský registr nedokáže pokrýt potřeby českých nemocných, kteří tak dostávají dřeň hlavně od německých dárců. „Bohužel letos nám kvůli pandemii utekl celý ročník maturantů, nemohli jsme dělat nábory ve školách. A bojím se, že na jaře to bude stejné,“ řekla Wasserbauerová.

Jen procento

Pro zapsání do registru přitom stačí zajít na jedno z 54 registračních center po celé republice, nebo se, až pandemie poleví, zastavit na některé z náborových akcí. Při zápisu se vezme kapka krve nebo se vatovou tyčinkou udělá stěr z úst. Pouze procento lidí v registru se pak skutečně stane dárcem.

Gayové v Británii budou moci darovat krev

Evropa

Jakmile to situace kolem pandemie dovolí, vyrazí znovu přesvědčovat možné dárce i Wasserbauerová.  „Chtěla bych, aby měl každý nemocný naději na uzdravení. Takže se těším na očkování proti covidu-19. Teď mám přeci jen obavy chodit mezi lidi, ale jakmile očkování dostanu, zas vyrazím do akce,“ dodala se smíchem Wasserbauerová.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám