Část soudů jedná a rozhoduje za zavřenými dveřmi. Tvrdí, že nyní mohou

„Omlouváme se, ale vzhledem k tomu, že autoritativní výklad právních norem náleží soudům, doporučuji se obrátit přímo na ně,“ sdělila na dotaz iDNES.cz Andrea Šlechtová z tiskového oddělení Ministerstva spravedlnosti.

Šéfové soudů si přitom to, zda může veřejnost během nouzového stavu sledovat práci soudců v jednacích síních, vykládají různě.

Například u Okresního soudu v Nymburce platí od poloviny října nařízení, podle kterého jsou vpuštěni na jednání jen účastníci nebo lidé s předvolánkou, třeba svědci. Veřejnost včetně novinářů do soudních síní nesmí.

Štáb iDNES.tv se chtěl jednoho z veřejných zasedání zúčastnit, avšak neuspěl. Justiční stráž novináře do budovy nepustila.

„Stále platí opatření předsedy soudu o vyloučení veřejnosti z jednání, tedy Vaše přítomnost u jednání možná není,“ sdělil šéf soudu Jiří Rajm, který se odvolával na vládní nařízení.

„Věc se nemá tak, že bychom se ‚báli‘ přítomnosti veřejnosti u soudních jednání, ale snažíme se v zájmu účastníků a stran soudních řízení zachovat činnost soudu a zároveň respektovat a dodržovat omezení, která nám jsou uložena,“ zdůvodnil.

U nymburského soudu se tak od poloviny října jedná a rozhoduje bez účasti veřejnosti. Z české Ústavy přitom vyplývá, že se rozsudky mají vyhlašovat vždy veřejně.

„Vzhledem k tomu, že je to předseda okresního soudu, který vykonává státní správu okresního soudu, je rozhodnutí o omezení přístupu veřejnosti do budovy soudu v této krizové situaci plně v jeho kompetenci,“ hájí tento postup místopředsedkyně Krajského soudu v Praze Lenka Škubalová.

Podobně se jen ve středních Čechách před veřejností zavřely například Okresní soudy Praha-východ, Kutná Hora či Mladá Boleslav.

„Vydání daného opatření je zcela v kompetenci předsedy soudu a není tedy třeba jeho vydání odůvodňovat. Obecně je důvodem vydání opatření ochrana zdraví soudních osob a účastníků řízení v době nouzového stavu,“ reagovala předsedkyně mladoboleslavského soudu Kateřina Stará.

Tento soud byl pro veřejnost uzavřený již na jaře. Když se chtěli novináři v květnu zúčastnit projednání žádosti odsouzeného pedofilního vraha o propuštění z psychiatrické nemocnice, do budovy se nedostali.

„Právo veřejnosti na poskytování informací o rozhodovací činnosti soudu bylo částečně, ale podle mého názoru důvodně, omezeno na poskytování informací prostřednictvím tiskového mluvčího soudu, avšak nebylo zcela vyloučeno,“ vysvětloval místopředseda soudu Pavel Rozsypal.

Někde veřejnost nechtějí, jinde to není problém

S přístupem „soudíme za zavřenými dveřmi“ přitom kontrastuje to, jak se k situaci postavila například většina pražských soudů, včetně městského či vrchního. Tam se na jednání dostanou také lidé bez předvolání, tedy i novináři.

„Přítomnost veřejnosti či médií na jednáních, která probíhají u Vrchního soudu v Praze, není omezena či jakkoliv zakázána, nebylo tomu tak ani v jarních měsících, kdy byl ovšem oproti současné situaci počet nařízených jednání znatelně nižší. Naopak, po celou dobu pandemie zaznamenáváme, že zájem médií účastnit se soudních jednání u Vrchního soudu v Praze je relativně konstantní,“ uvedl jeho předseda Luboš Dörfl.

Dodal, že by soudy měly v co nejvyšší míře bránit šíření nemoci covid-19, ale zároveň mít na paměti princip veřejnosti soudního jednání.

Některé soudy v té souvislosti žádají zájemce, kteří chtějí jednání sledovat, aby se předem nahlásili. Zdůvodňují to omezeným počtem míst pro veřejnost, neboť lidé mají mezi sebou dodržovat potřebné rozestupy. Takto postupoval například kladenský soud, když v trestní kauze Lánské obory nabídl veřejnosti v jednací síni šest míst.