14°C
Kněze Adolfa Kajpra (†59) věznily obě totality: Zemřel v lágru, o jeho blahořečení rozhodne Vatikán
„Malý velký muž“ Adolf Kajpr (†59) za své názory a postoje trpěl jak za nacistické okupace, tak v komunistickém režimu. Strávil celkem 13,5 roků v lágrech a zemřel v roce 1959 v leopoldské věznici. Nyní dokumenty svědčící o jeho životním zápase míří do Vatikánu, který bude v další fázi rozhodovat o tzv. blahořečení tohoto oblíbeného kazatele, odvážného publicisty a nezlomného člověka.
Adolfa Kajpra za odvážné články proti nacistickým okupantům zatklo v roce 1941 gestapo, a následně byl bez řádného soudu vězněn v koncentračních táborech Mauthausen a Dachau. Vadil po únorovém puči i komunistům, kteří v roce 1950 poslali nezdolného kněze v rámci zmanipulovaného monstrprocesu s dalšími deseti řeholníky na 12 let do vězení. O jeho příběhu informoval na svém webu Katolický týdeník.
Kajpr strávil rok a čtvrt na samotce, prošel věznicemi v Pankráci, na Mírově, ve Valdicích a skončil v obávaném Leopoldově, kde bez řádné lékařské péče po druhém infarktu zemřel. Plně rehabilitován byl až po sametové revoluci v roce 1993, kdy byl soudem prohlášen za nevinného.
Protože Kajpr za války živořil v nacistických koncentračních táborech a padesátá léta strávil v komunistických žalářích, vystupuje v procesu blahoslavení jako mučedník – a proto také není podle regulí katolické církve k jeho blahořečení třeba dokládat, že za svého života způsobil zázrak.
Ostatky Adolfa Kajpra zůstaly od jeho smrti v Leopoldově, a to až do roku 1968, kdy byly převezeny do řádové hrobky na Vyšehradě. V roce 2019 pak byly uloženy v kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí v Praze, kde často kázal a kam se na něj lidé sjížděli z Prahy i z celé republiky. Právě zde byl téhož roku zahájen proces jeho blahoslavení, který byl nyní předán do Vatikánu, přesněji řečeno Kongregaci pro svatořečení v Římě. Na jejím šetření pak záleží, zda se záležitost dostane až k papeži, který by v poslední instanci o blahořečení českého kněze a politického vězně rozhodl.
V Česku v současnosti na blahořečení čeká přes deset osobností spjatých s katolickou církví a společenským i politickým životem. K nejznámějším patří kněz Josef Toufar spojovaný s tzv. číhošťským zázrakem, jenž byl krutě umučen příslušníky StB, nebo kardinál Josef Beran, také vystavený dlouhotelému věznění za nacistů i komunistů.
Maticko draha, oroduj za nej, za hrdinu. My jsme slabi.