Ananasy zastupuje velké množství odrůd, které se liší vzhledem, velikostí, barevností a také způsobem použití
Při nakukování do prodejen s květinami se občas můžeme potěšit pohledem na rozkošné mladé rostliny ananasu, které se vyznačují barevnými listy. Opravdové ananasy, které se pěstují kvůli plodům, mají listy čistě zelené barvy. Svým způsobem jsou velmi působivé i tak, zejména v řádcích na velkých plantážích působí hodně hezky. O tom všem v ananasovém speciálu rozmlouvají autoři magazínu Zelené světy – Hanka Šoberová a Pavel Chlouba.
Ananasy zastupuje velké množství odrůd, které se liší vzhledem, velikostí, barevností a také způsobem použití. Některé odrůdy tvoři pouze malinkaté plody, které se i v naší obchodní síti označují jako baby ananas, jsou ovšem i odrůdy, které tvoří plody přímo obřích velikostí. Některé odrůdy ananasu se primárně nepěstují pro plody, ale využívají se jako rostliny textilní. Listy ananasu obsahují pevné a kvalitní vlákno, které se používá pro výrobu látek, ale i lan a motouzů.
Svět ananasů je fantastický a všechno se do zvukové formy magazínu vejít nemohlo. Máme zde proto pro vás malý bonus. Je to úryvek z knihy Cestopis ovocnáře od polského autora pana Pieniažeka. Knížka vyšla u nás v roce 1967, navzdory tomu, že už má nějaký rok, je v ní mnoho zajímavého. Tady je jeden malý úryvek o návštěvě zpracovatelského závodu na Havajských ostrovech:
„…vešli jsme do závodu. Jeho plocha zabírá 20 ha. Zpracuje se zde za rok 215 milionů kusů ananasů. Rekordní denní výkon - v přepočtu na valníky i plechovky – činí 222 000 valníků a 4 923 000 uzavřených plechovek a šťáv. Z valníků, ve kterých se ananasy přivážejí z pole, se dopravují do lázně. Z lázně je vybírají stroje, které z nich také odstraňují tvrdý vláknitý střed a krájejí je na kroužky s kulatým otvorem uprostřed po odstraněném vláknitém středu. Dva tisíce dívek v bílých pracovních šatech a gumových rukavicích doplňují práci strojů. Jejich úkolem je odstranit všechna očka, která zůstala po strojích, a odstranit cizí tělesa a všechny nečistoty, které se tam mohly dostat…“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
