Autor kreslených bludišť z Březové chce potvrdit svůj světový rekord

Jeho dosavadní rekord, bludiště o rozměrech 10,53 krát 2 metry, registrovaný agenturou Dobrý den, byl před časem překonán. A tak autor přes deset metrů dlouhé bludiště na čtverečkovaných papírech ještě pětkrát prodloužil. Jeho výtvor je opět rekordní. „Bludiště jsem zvětšil. Teď už jen čekám na jaro a pěkné počasí, abych to mohl celé rozložit, změřit a nechat zaregistrovat,“ poznamenává Stanislav Severeňuk.

Jak vůbec takové relaxační bludiště vzniká? „Vezmu si kostičkovaný papír velikosti A4, centrofix a začnu kreslit. S tím, jak pokračuju, začínám vymýšlet další postup,“ poznamenává autor bludišť.

Kolik cest vede k cíli?

„Většinou jedna,“ prozrazuje. Práce na jednom bludišti na formátu A4 mu trvají od deseti minut do hodiny a půl. Cesty maluje ručně, bez využití šablon nebo počítačových programů.

Mnozí si z dětství pamatují fígl, kdy je jednodušší projít trasu bludiště od konce směrem k začátku a vyhnout se tak bloudění slepými cestami. Jak si s tím může poradit autor bludiště? „Začnu od konce a rozvětvím cestu tak na pět dalších. Ten, kdo luští od konce, má prostě smůlu,“ prozrazuje Severeňuk. Luštit může skoro každý. „Děti od šesti let až po nejstarší generaci,“ konstatuje autor bludišť.

Hledání cest bludišti může nejenom pobavit, ale také pomáhat

Pomoci může například pacientům po mozkových příhodách nebo s onemocněním poruch paměti. Takhle vidí užitečnost a přínos luštění bludišť odbornice, trenérka paměti Hana Habartová, která napsala předmluvu ke knížce Stanislava Severeňuka. „Projít z bodu A do bodu B a přitom pokud možno nezabloudit, vyžaduje zvýšenou koncentraci pozornosti. To je schopnost, která se v dnešní době, kdy jsme přehlceni informacemi a podněty, stává čím dál náročnější. Netýká se to jen dětí. Ve vyšším věku lze trénink soustředění považovat za součást prevence onemocnění mozku. Jakožto trenérka paměti i já ve svých lekcích zařazuji mezi cvičení právě procházení bludišť,“ uvádí Habartová.

V případě Stanislava Severeňuka pomáhá i samotné vymýšlení bludišť. Jak prozradil, jeho koníček mu zachránil život. „Když jsem se rozvedl a potom také dostal do insolvence, chtělo se mi umřít. Vyhledal jsem pomoc a díky ní se vrátil ke kreslení. Vymýšlení bludišť mě uklidňuje a pomáhá zapomenout na všední život,“ svěřil se Severeňuk.