Přelom roku byl pro Adama Ptáčníka hektický. Ještě dva dny před Vánocemi hrál v dresu Nového Veselí extraligový zápas a hned po svátcích zamířil na kemp reprezentačního týmu před házenkářským mistrovstvím světa.
„V kuse jsem měl volno sotva tři dny, ale nevadilo mi to, byla to pro mě velká šance. Zahrát si na mistrovství světa je sen každého hráče,“ svěřil se rodák z Pardubic, který 19. března oslaví čtyřiadvacáté narozeniny.
Jenže z téhle šance nakonec sešlo. Den před startem šampionátu reprezentace účast v Egyptě odřekla...
Neskutečně mě to mrzí, protože na mistrovství světa už se taky třeba nikdy nemusím podívat. Ale na druhou stranu se to prostě všechno nešťastně sešlo.
Předpokládám, že teď mluvíme o velkém počtu hráčů v českém týmu, kteří měli pozitivní test na covid-19...
Přesně tak. A ti, co zůstali, byli vesměs hodně mladí extraligoví hráči. Navíc ti z nich, kteří měli mužstvo táhnout, hlásili ještě další zdravotní problémy. Zkrátka bychom tam přijeli v malém počtu.
Myslíte si, že byste šampionát nezvládli?
Ono se to nezdá, ale odehrát nějakých sedm nebo osm zápasů ve čtrnácti dnech na takovéto úrovni, to je zdraví ohrožující nápor.
Přesto to docela dlouho vypadalo, že odletíte. Jak jste se vlastně dozvěděl, že nakonec zůstanete doma?
Všechno se řešilo operativně, otevřený byl start do poslední chvíle. Pořád byla snaha jet, ale pak se to dostalo za hranici, kdy už toho bylo moc. Ani Američani nejeli a problémy hlásily i další týmy. Kdo ví, jak to nakonec dopadne.
Dají se popsat vaše pocity v době, kdy jste ještě věřil, že budete Českou republiku v Egyptě reprezentovat?
Strašně jsem se těšil. Ale jak pak začali postupně odpadávat další lidi, euforie opadla a já se na celou situaci díval střízlivýma očima.
Když byla řeč o jiných zdravotních problémech kromě covidu, tak vy prý se aktuálně také potýkáte s určitými neduhy. Je to pravda?
Ano, mám problém s ramenem. Zatím nevím, co je špatně, nepodařilo se to zjistit. Každopádně mistrovství světa bych s ním absolvoval.
Znamená to, že nastoupíte i do víkendového zápasu extraligy, v němž se Nové Veselí představí v Brně?
Ano, pokud se bude hrát, měl bych nastoupit.
Je pravda, že v dnešní době se na nějaký rozpis zápasů nedá vůbec spolehnout. Mimochodem, vy už jste si covidem prošel?
Veselí bylo společně s Lovosicemi v tomhle směru v první lajně, měli jsme ho úplně všichni.
A průběh nemoci se obešel bez komplikací?
Zaplať pánbůh ano, většina z nás měla jen mírné příznaky. Jednalo se o pár dnů s teplotami, ale jinak nic závažného.
Už jsme zmínili, že v sobotu se poprvé v novém roce zase hraje extraliga. Těšíte se?
Jasně, že se těším. Chtěli bychom se s Veselím výsledkově zvednout. A hned v Brně získat první body.
Ostrý souboj Adama Ptáčníka z Nového Veselí (vpravo) a házenkáře Karviné.
Jenže vyhrát bude chtít určitě i váš soupeř, kterého navíc v letošní sezoně vede dlouholetý novoveselský kouč Pavel Hladík...
Já si myslím, že právě i díky tomu to bude jeden z nejvyhecovanějších zápasů, který nás letos čeká. Dostane úplně jiný náboj a já věřím, že to bude super zápas. Všichni se na něj moc těšíme.
V první polovině soutěže to ovšem byla ze strany Nového Veselí dost velká bída, co by mohlo pomoct?
Například nějaké vítězství o gól. Nebo utkání, ve kterém bychom se tahali o výsledek a ten by se nakonec překlopil na naši stranu. Pak by taková výhra měla mnohem vyšší cenu. Hodně by nám pomohla po psychické stránce.
Vám může hrát do karet to, že práci brněnského kouče Hladíka velmi dobře znáte, ale zase na druhou stranu, on zná tu vaši...
Přesně tak. Osobně si myslím, že výhodu bude mít spíš pan Hladík, protože přesně ví, kdo z nás má jakou oblíbenou střelu, jak je kdo nebezpečný a podobně. Ale zase by ta výhoda neměla být až taková, aby se nedala překonat. Zkusíme ho překvapit. (usmívá se)
