↗

Iniciátory místního referenda v Lysé nad Labem jsou opoziční zastupitelé z řad hnutí Lysá nás spojuje. Foto FB Lysá nás spojuje

Třetí díl seriálu Deníku Referendum, jenž se věnuje místním referendům, která se uskuteční souběžně s podzimními krajskými a senátními volbami, se bude věnovat dvěma obcím ve Středočeském kraji, v nichž místní občané rozhodnou o případném prodeji obecního majetku. Obyvatelé bezmála desetitisícové Lysé nad Labem se vyjádří k záměru radnice privatizovat téměř tři sta městských bytů. V Pcherech mají necelé dva tisíce místních možnost ovlivnit prodej sto padesát let staré fary.

Lysá nad Labem: Privatizace desítek městských bytů

Obyvatelé Lysé nad Labem na Nymbursku dostanou na podzim příležitost vyslovit se v lokálním lidovém hlasování k plánované privatizaci městských bytů v sousedních Milovicích. Těch město vlastní 350 a radnice v čele s Karlem Otavou (ČSSD) během léta rozhodla, že většinu z nich, konkrétně 282, zhruba za půl miliardy korun odprodá, přičemž dvaatřicet procent získaných prostředků chce využít pro bytovou výstavbu, zbytek pro investice do sportovní a další infrastruktury.

↗

Seriál Místní referenda 2020 // Společně s každými celostátně vypisovanými volbami se po celé zemi koná řada místních referend, jejichž prostřednictvím se občané podílejí na utváření podoby svých obcí. Nejinak je tomu i letos. Souběžně s nadcházejícím kláním o 675 křesel krajských zastupitelů a 27 mandátů v Senátu se uskuteční lokální lidová hlasování v devíti obcích, a to v Chodově, Lysé nad Labem, Novém Strašecí, Pcherách, Staré Lysé, Stébové, ústeckém Střekově, Stříbře a Zlíně. Deník Referendum připravil sérii textů, která jednotlivá letos pořádaná místní referenda přiblíží a detailněji rozebere i stav, v němž se uvedený nástroj participativní demokracie dnes v České republice nachází.

Opozice i část obyvatel obce ale se záměrem nesouhlasí a kritizuje jej jako ekonomicky nevýhodný. Ostatně z toho důvodů přípravný výbor v čele se zastupitelem Karlem Markem (KDU-ČSL) v minulých měsících sebral přes dva tisíce podpisů pod návrh na vypsání referenda, které místním občanům kladlo otázku, zda souhlasí s tím, aby byty v Milovicích zůstaly i nadále majetkem města Lysá nad Labem a nebyly prodány. Zastupitelstvo ovšem hlasy ČSSD, politického hnutí ANO, ODS a subjektu Naše Lysá za pomoci KSČM odmítlo hlasování vyhlásit.

Vedení města negativní stanovisko zdůvodnilo zejména tím, že otázka byla položena zavádějícím způsobem. Přípravný výbor se proto obrátil na Krajský soud v Praze. Ten uvedl, že „východiskem pro posuzování otázky vyhlášení referenda je ústavní princip suverenity lidu a právo podílet se na správě věcí veřejných. […] V pochybnostech by proto soudy měly rozhodovat ve prospěch konání místního referenda a vyslovení jeho neplatnosti připadá do úvahy jen tehdy, jestliže se jednoznačně prokáže, že bylo provedeno protizákonným způsobem, respektive nemělo být vůbec vyhlášeno.“ A nařídil jeho konání.

Odpůrci privatizace vedle její ekonomické nevýhodnosti zdůrazňují, že obec by se v čase nastupující ekonomické krize neměla zbavovat majetku, který jí přináší roční příjmy kolem deseti milionů korun. „Město navíc přijde o byty pro seniory, sociálně slabé a mladé rodiny,“ poukázal na další aspekt připravovaného prodeje v rozhovoru pro Deník Referendum Marek. A dodal, že případná rekonstrukce bytového fondu by naopak umožnila zvýšit nájmy a přinesla do rozpočtu Lysé nad Labem další finanční prostředky.

Marek navíc podotkl, že mnozí ze stávajících nájemníků by si byty kvůli nedostatku úspor nemohli do vlastnictví odkoupit. „Ačkoli je chce radnice privatizovat za jeden a půl až dva miliony korun, tak zejména důchodci takové peníze nebudou s to sehnat. A hypotéku jim žádná banka nedá,“ vysvětlil. „Jsem proto přesvědčen, že o majetku v hodnotě, jež přesahuje šest set milionů korun, by měli rozhodnout všichni občané Lysé nad Labem, ne jen patnáct zastupitelů,“ dodal.

Na otázku, zda věří, že referendum bude nejen platné, ale také závazné — což v případě středočeského města znamená účast alespoň dvou tisíc šesti set lidí, z nichž se alespoň devatenáct set vysloví proti privatizaci — Marek odpověděl, že spolu s dalšími členy přípravného výboru pro úspěch hlasování dělají všechno, co je v jejich silách. „Je tu velká šance, že se nám podaří uspět. Proto vybízíme spoluobčany, aby k referendu dorazili a podíleli se na důležitém rozhodnutí,“ shrnul.

Pchery: Prodej stopadesát let staré chátrající fary

O prodeji majetku obce, byť v daleko menším rozsahu, rozhodnou na podzim v místním referendu také občané v Pcherách na Kladensku. Na rozdíl od Lysé nad Labem nepůjde o privatizaci bytového fondu, ale o odprodej chátrající, zhruba sto padesát let staré budovy, která původně sloužila jako fara a později coby školka a první stupeň základní školy. Budova je bezmála třicet let opuštěná a obec — alespoň podle starostky Kateřiny Mahovské (SNK) — nemá prostředky na její opravu, neboť musí investovat do tamější infrastruktury

„Co je příčinou toho, že fara zpustla, je asi jedno. Ale máme tu otázku co dál. V posledních volbách byla fara velké téma, kde se jako řešení navrhovaly dotace. Nikdo však nepřišel s konkrétním návrhem a věc se odsunula do pozadí. Čas však běží a my musíme rozhodnout,“ řekla Mahovská na červencovém jednání zastupitelstva s tím, že za ideální považuje její odprodej soukromému vlastníkovi za splnění několika podmínek. Mezi nimi vedle rekonstrukce zmínila opravu nedalekých schodů, vytvoření zázemí pro poštu a povoz drobných služeb, například kadeřnictví.

Proti tomuto záměru se ovšem postavili někteří zastupitelé i místní občané. „V otázce prodeje fary bychom měli využít institutu referenda. Nemůžeme totiž ignorovat skutečnost, že tu před dvěma lety 431 lidí podepsalo petici, která vyzývala radnici, aby se jí nezbavovala,“ oponoval Marcel Miška (Pchery JINAK). A dodal, že v objektu by bylo možné zbudovat několik bytů a lékařskou ordinaci, což lze financovat i z jiných zdrojů než jen z obecního rozpočtu.

„Jde o historickou budovu v samém centru města, ke které patří i rozlehlý pozemek. Není proto vhodné, abychom ji, a to ještě za velice nízkou cenu, odprodali. Spíše bychom se měli pokusit sehnat peníze na opravu a najít pro ni vhodné využití, které bude ku prospěchu zdejších obyvatel,“ odpověděl na otázku Deníku Referendum, z jakého důvodu nesouhlasí s plánem starostky, Miška.

Komunálních voleb se v Pcherách před dvěma lety zúčastnilo přes šedesát procent ze zhruba patnácti set voličů. Pokud se jich i letos dostaví k volebním urnám podobný počet, Miška věří, že referendum může uspět. „Pod petici proti prodeji fary se podepsal takřka každý třetí z oprávněných voličů. To rozhodně není málo. Je tu proto velká šance, že se nám podaří tenhle záměr zmařit a majetek zůstane obci,“ uzavřel.