S Tomášem Martínkem o České televizi: Většina Sněmovny o nezávislá média nestojí

Jan Gruber

S pirátským poslancem Tomášem Martínkem jsme hovořili o situaci v České televizi. Jak hodnotí odvolání dozorčí komise? Postupovala televizní rada v rozporu se zákonem? Lze ji hnát k odpovědnosti? A jaký vývoj přinesou další týdny?

Doufám, že žádný koncesionář nestojí o to, aby se z veřejnoprávního média stal nekritický nástroj vládní propagandy, říká Tomáš Martínek. Foto Piráti, Flickr

Pane poslanče, jako místopředseda Volebního výboru Poslanecké sněmovny, který mimo jiné vybírá kandidáty do Rady České televize, jistě sleduje aktuální překotné dění v Radě. Zajímalo by mě, co o něm soudíte, respektive jak si ho vykládáte?

Mám obavy, zda někteří radní skutečně konají nezávisle a v zájmu koncesionářů České televize. Nerad bych, aby radní pomáhali politikům ovládnout veřejnoprávní médium pro soukromé zájmy, nebo se snažili jeho fungování paralyzovat.

Na druhou stranu chápu snahy o větší transparentnost hospodaření, jako Piráti proto předkládáme novelu zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, aby měl kontrolní pravomoci i na celé hospodaření veřejnoprávních médií. Oceňuji také, že Česká televize na náš podnět připravuje rozklikávací rozpočet.

Tomáš Martínek
Tomáš Martínek je poslancem Poslanecké sněmovny zvoleným v roce 2017 na kandidátce Pirátů v Libereckém kraji. V dolní komoře Parlamentu zastává funkci místopředsedy Volebního výboru a působí rovněž jako řadový člen Rozpočtového výboru. Vystudoval Provozně ekonomickou fakultu České zemědělské univerzity v Praze, kde také pokračoval v doktorandském studiu. Mezi lety 2014 až 2017 byl zastupitelem města České Lípa. Členem Pirátů se stal na počátku roku 2017.

Dění v České televizi znovu přitáhlo pozornost médií a politiků před více než čtrnácti dny, kdy pohodlná většina deseti radních prosadila odvolání Dozorčí komise Rady s tím, že má vážné výhrady k její práci. Víte, co přesně radní k tomuto kroku vedlo?

Respektuji, že Rada České televize má své pravomoci udělené zákonem. Při odvolání dozorčí komise ovšem dle autorizovaných posudků, které mám k dispozici, například od Senátu nebo Rekonstrukce státu, jednala mimo rámec zákona. Odvolání komise jako celku totiž zákon neumožňuje, případné odvolání musí být jmenné a odůvodněné.

O návrhu, s nímž přišla radní Hana Lipovská, se na jednání nevedla diskuse a členové Komise nedostali možnost svou práci obhájit. Považujete takové počínání za standardní?

To, že neproběhla diskuse a odvolání nebylo ani řádně odůvodněno, mi spíše připomíná politické procesy z minulého století. Paní Lipovská se hájí tím, že předložila usnesení inspirované rokem 2010. Není ovšem možné porušovat zákon jen proto, že ho někdo jiný porušil v minulosti a tehdejší politická reprezentace to promlčela.

V případě paní Lipovské se mi ovšem zdá, že rámec zákona překračuje častěji. Již dříve totiž deklarovala, že jako radní chce vytvořit skupinu, se kterou bude svoji činnost koordinovat a jejíž členkou má být i Jana Bobošíková. Upozorňoval jsem, že kdyby vystupovala v zájmu této skupiny, jednala by v rozporu se zákonem.

Paní Lipovská se navíc aktivně angažuje v „lidické kauze“ Reportérů ČT, kdy požadovala materiály k tomuto dílu. Přitom se kauza dotýká nejen její spolupracovnice Bobošíkové coby někdejší předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu Lidice, ale i samotné Hany Lipovské jako členky nově vzniklého spolku Lidice Memory.

V neposlední řadě paní Lipovská i nadále působí jako analytička Institutu svobody a demokracie, který paní Bobošíková založila na konci roku 2019 a kde je podepsána pod tiskovými zprávami, v nichž jsou publikovány manipulace a nepravdy.

V reakci na odvolání Komise desítky osobností veřejného života adresovaly premiérovi Andreji Babišovi otevřený dopis, v němž mimo jiné konstatovaly, že radní postupovali v rozporu se zákonem, který neumožňuje odvolání Komise jako celku. Ztotožňujete se s jejich stanoviskem?

Právní posudky, které mám k dispozici, skutečně značí, že se Rada dopustila nezákonného jednání.

Co říká zákon o České televizi?
Platný zákon o České televizi v paragrafu 8a odstavci 3 uvádí, že členové dozorčí komise jsou voleni na funkční období čtyř let, a to i opětovně, ne však na více než čtyři po sobě jdoucí funkční období. Pro zvolení do funkce člena dozorčí komise a pro výkon této funkce platí obdobné předpoklady jako pro členství v Radě České televize.

Člen dozorčí komise tedy musí být občanem České republiky, způsobilý k právním úkonům a bezúhonný. Dále zákon uvádí, že členství v Radě České televize, tedy i v její dozorčí komisi, je neslučitelné s výkonem některých funkcí, například poslance, člena vlády či soudce, nebo zastáváním funkcí v politických stranách a hnutích.

Člen dozorčí komise může být odvolán, přestane-li splňovat předpoklady pro výkon funkce, naruší-li závažným způsobem důstojnost funkce nebo nezúčastňuje-li se po dobu více než tří měsíců schůzi dozorčí komise.

Ke stejnému závěru dospěla i senátní Stálá komise pro sdělovací prostředky, jejíž předseda Václav Chaloupek uvedl, že pokládá za nepřípustné, aby Rada jednala v rozporu se zákonem, přivlastňovala si práva, která jí nenáleží, a postupovala bez špetky transparentnosti. A Senát následně na návrh senátora Tomáše Třetiny vyzval Sněmovnu, aby v případě porušení zákona o České televizi zvážila odvolání těch radních, kteří se protizákonného jednání dopustili. Vyslyšíte spolu s kolegy z pirátského klubu tento apel?

Problémem zákona o České televizi je, že v případě porušení zákona mohou členy Rady odvolat pouze poslanci. Odvolávání radních je ovšem velmi citlivá záležitost, kterou je třeba důkladně zvážit. Česká televize musí zůstat nezávislou. Nicméně u paní Lipovské se domnívám, že navzdory mým výzvám ke zdrženlivosti zákon soustavně porušuje.

Připomínám, že v roce 2003 poslanci odvolali z Rady Ivana Binara jen proto, že zároveň předsedal Obci spisovatelů. Pokud bude paní Lipovská ve svém protiprávním jednání pokračovat, předpokládám, že bychom výzvu Senátu vyslyšeli. V Poslanecké sněmovně je ovšem v tuto chvíli většina, o níž si myslím, že nemá zájem udržet nezávislost České televize, a která by pro odvolání paní Lipovské nehlasovala.

Situací v Radě se měl v druhé polovině listopadu zabývat i sněmovní volební výbor. Jeho zasedání ovšem trvalo jen půl hodiny, proto se k tématu vrátí v druhém prosincovém týdnu. Máte v plánu navrhnout odvolání těch deseti radních, kteří hlasovali pro odvolání Komise?

Pouze Piráti podpořili návrh poslance Petra Dolínka, aby jednání výboru pokračovalo již 20. listopadu. Sám jsem alternativně navrhoval, abychom se věcí dále zabývali 24. listopadu. Ani jeden z návrhů ale neprošel. Svou si prosadilo politické hnutí ANO, tolik k tomu zdržení. Od zasedání předně očekávám konkrétní vysvětlení, na základě jakého ustanovení zákona Rada dozorčí komisi odvolala.

Váš kolega Aleš Juchelka označil odvolání Komise v rozhovoru pro Info.cz za banalitu. Domníváte se, že byste — alespoň ve výboru — našel pro návrh na odvolání některých členů Rady podporu?

V tuto chvíli ještě nevím, jaké usnesení budu případně navrhovat nebo podporovat. Pořád doufám, že radní budou jednat pouze v mezích zákona i s ohledem na požadovanou nezávislost.

Pokud by se nepodařilo radní, kteří postupovali v rozporu se zákonem odvolat, jaké jiné možnosti jako zákonodárci, kteří jsou za výběr členů Rady odpovědní, máte? Lze tolerovat porušování zákona?

Z mého pohledu některé strany zastoupené v Poslanecké sněmovně nemají zájem na dodržování zákona o České televizi. Osobně se na veřejných slyšeních ptám kandidátů, jak zajistí svoji nezávislost a nestrannost. Každý radní má být odborníkem, který nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách, politických hnutích nebo občanských sdruženích, ani nesmí při výkonu své funkce v Radě jejich jménem vystupovat nebo působit v jejich prospěch, případně ve prospěch jiných skupinových zájmů.

Jaké tedy máte možnosti, kdyby návrh na odvolání nebyl schválen?

Předpokládám, že se budu snažit navrhnout alespoň usnesení vyzývající k dodržování zákona.

Rada v mezidobí zvolila nové členy Komise. Generální ředitel České televize Petr Dvořák nicméně varoval, že v případě Evy Hubkové lze mít pochybnosti o její nestrannosti, jak požaduje zákon. Zajímalo by mě, zda se budete zabývat i těmito otázkami?

Předpokládám, že tímto se bude muset volební výbor zabývat především ve chvíli, kdy soud vyhoví žalobě původních členů dozorčí komise o nezákonnosti jejich odvolání. Každopádně hlavním smyslem volebního výboru je především kontrola toho, že zvolení radní dodržují zákon.

Není nutné se zabývat dalšími body dopisu, jak požaduje předseda výboru Stanislav Berkovec na základě požadavku poslance Martina Kolovratníka (Berkovec v dopise po Radě mimo jiné žádá písemné potvrzení, že nákup pozemků pod ostravským studiem proběhl v souladu se zákonem — pozn. DR). O dopise se na výboru nehlasovalo a není nutné z výboru dělat „druhou Radu České televize“. Zcela postačí odpověď na první bod, aby Rada odůvodnila odvolání dozorčí komise a potvrdila zákonnost svého postupu.

Pokud se budou Piráti v příštím volebním období podílet na vládě, zasadí se o posílení nezávislosti veřejnoprávních médií, slibuje Tomáš Martínek. Foto Piráti, Flickr

Dokážete odhadnout, jak se bude situace v Radě dále vyvíjet?

Trochu se obávám, že za celou akcí se skrývá snaha nalézt „něco“, alespoň malichernosti, na vedení České televize, čímž bude Rada následně moci odůvodnit odvolání generálního ředitele a dosazení jiného, více loajálního vládnoucí moci, který pomůže nasměrovat veřejnoprávní médium na cestu Polska či Maďarska.

Pořád doufám, že tento scénář čeští občané nedopustí. Žádný koncesionář přece nestojí o to, aby se z veřejnoprávního média stal nekritický nástroj vládní propagandy.

Kladu si otázku, jak jsme do takové situace dospěli. Babišova vláda se přece v programovém prohlášení zavázala, že bude důsledně podporovat nezávislost médií veřejné služby. Znamená to, že neplní své sliby, respektive se poslanci vládní koalice tímto závazkem neřídí?

Mám za to, že tento bod do vládního prohlášení prosadila sociální demokracie. Premiér Babiš nicméně svými výroky — nejen vůči redaktorům České televize — prokazuje, že na jeho dodržení nemá zájem.

Narážím zejména na uniklý e-mail předsedy sněmovního volebního výboru Stanislava Berkovce, který kádroval kandidáty do Rady podle vztahu ke generálnímu řediteli, politickému hnutí ANO a spolku Milion chvilek pro demokracii. Stojí zákonodárci o nezávislá veřejnoprávní média?

Domnívám se, že každý člen výboru určitým způsobem prověřuje kandidáty do Rady, aby vybral ty nejlepší. Ale posuzování kandidátů podle náklonosti k vládnímu hnutí, jakémukoliv spolku nebo vedení televize do demokratické společnosti nepatří.

Proto jsem ocenil, když předseda Berkovec v reakci na tuto kauzu nabídl rezignaci. Nakonec jsem byl ovšem překvapen, když od slibu upustil a v tajném hlasování získal důvěru členů výboru, kde má pohodlnou většinu politické hnutí ANO, SPD a KSČM.

V příštím roce budete rozhodovat o obsazení pěti míst v Radě. Předpokládáte, že hlasy, které mají k činnosti České televize nejednu výhradu, ještě posílí?

Na základě předchozích voleb v tomto volebním období se domnívám, že tomu tak bude.

Co to bude znamenat pro další fungování České televize?

Nelze vyloučit další destabilizaci nebo pokus o ovládnutí média pro soukromé zájmy nějakého oligarchy.

Lze s ohledem na výše uvedené říct, že stávající právní úprava nezaručuje nezávislost Rady na politické moci, respektive že složení Rady nutně odráží rozložení sil ve Sněmovně?

Existuje několik návrhů, které by mohly více odstínit závislost Rady na aktuální vládní moci. Mezi diskutované patří i rozdělení volby radních mezi obě komory Parlamentu, případně i zapojení odborné veřejnosti.

Máte v plánu takovou novelu zákona předložit?

Pokud budeme jako Piráti v příštím volebním období součástí vládní koalice, rád bych zajistil větší stabilitu a nezávislost veřejnoprávních médií například tím, že by změna zákona o České televizi a Českém rozhlase vyžadovala souhlas obou komor Parlamentu, obdobně jako je tomu u volebních zákonů. Zajistit nezávislé televizní i rozhlasové vysílání veřejnoprávní službou vyplývá ze závazku dodržení demokratických hodnot členství EU.

JAN GRUBER