Chlíbek o nové mutaci koronaviru: Britové více sekvenují. Kdybychom to dělali taky, odhalíme ji dříve
Počty nových případů koronaviru v Česku nadále mírně klesají. Rychlost postupu by ale mohla obrátit britská mutace, která je nakažlivější než dosud rozšířená varianty. Podle Státního zdravotního ústavu je podezření, že už do Česka dorazila. Roman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti a bývalý vedoucí epidemiologické skupiny ministerstva zdravotnictví, se ale domnívá, že u nás už nějakou dobu je. Řekl to v rozhovoru pro Radiožurnál.
Vzhledem k tomu, že se nová varianta vyskytla v Německu, na Slovensku i v Maďarsku, je podle vás pravděpodobné, že se potvrdí i v České republice?
Myslím, že určitě není důvod si myslet, že by se tato mutace vyhnula České republice. Vzhledem k tomu, že se vyskytuje ve více zemích Evropy, tak lze předpokládat, že bude i u nás. Je jen otázka, jak často vyšetřujeme a jak rychle se nám podaří je zachytit, protože například ve Velké Británii, kde tuto mutaci zachytili, zhruba deset procent všech vzorků takzvaně sekvenují. To znamená, že detailně vyšetřují případné mutační varianty. V jiných zemích například se takto sekvenuje pouze méně než jedno procento vzorků. Takže se domnívám, že ta varianta bude i v České republice.
Jakým způsobem se podle vás odhalí v České republice, že jde o novou mutaci? Sekvenujeme také určité procento vzorků?
Ano, také se u nás vzorky sekvenují, nicméně nesekvenují se například v takovém rozsahu jako třeba v Anglii. To znamená, že pokud by se více sekvenovalo, tak lze očekávat, že bychom tu variantu tady zachytili už i dříve.
Poslechněte si celý rozhovor s Romanem Chlíbkem, předsedou České vakcinologické společnosti a donedávna vedoucím epidemiologické skupiny ministerstva zdravotnictví
Je důležité umět u všech případů odlišit obě varianty, nebo tenhle závěr nemá takový význam individuálně, ale ve větších číslech?
Spíš jde asi o větší čísla, protože zatím se ukazuje, že tato mutační varianta má stejný průběh, respektive i mírnější. Je to dáno i tím, že byla vesměs zachycena u lidí mladších 60 let. Je otázka, pokud by se dostala mezi osoby starší 60 let, jaký by byl průběh tam, ale zatím se ukazuje, že to nemá negativní vliv na horší průběh nemoci a pravděpodobně to nebude mít vliv ani na účinnost očkování.
Četl jsem, že nová varianta je nakažlivější než původní virus až o 40 procent. Pokud tomu tak je, tak proč? Jakým mechanismem se dostává do organismu?
Mechanismus je úplně stejný jako ty předchozí, akorát samozřejmě tím, že jsou tam na tom hrotovém proteinu určité změny, tak pravděpodobně tato mutační varianta snáze proniká do buněk a potom se z nich snáze uvolňuje a tím pádem se i snáze šíří. Takzvaná infekciozita těch jednotlivců, kteří jsou touto variantou nakažení, je asi snadnější. To znamená, že skutečně ta pravděpodobnost přenosu této varianty je rychlejší.
Příští týden se kromě papírnictví otevřou také některé obchody s oblečením a obuví, uvedl Babiš
Číst článek
Co o této variantě ještě víme? Třeba slovenský premiér Igor Matovič tvrdí, že britská mutace je agresivní i v dětském věku. Je to pravda?
Osobně tuto informaci zatím nemám. Myslím si, že v České republice takto potvrzeny ani nebyly, protože ta mutační varianta ještě prokázána nebyla. Nicméně určitě není důvod si myslet, že děti budou nějakým způsobem obejity touto variantou, ale jestli budou mít závažnější průběh... Zatím byla potvrzena u dospělých a tam se závažnější průběhy nepotvrdily.
Jaký by mohl být případný scénář postupu britské mutace? Podle ředitele Centra modelování biologických procesů Reného Levínského začne po dvou až třech měsících převažovat nad původní formou viru. A to by podle něj znamenalo, že reprodukční číslo R by se zvýšilo z nynějších necelých sedmi desetin nad 1,3. Je to pravděpodobné?
Myslím si, že vzhledem k tomu, že určitě ještě několik týdnů budeme držet ta přísná opatření, která se tady drží, vzhledem k tomu, že postupně přibývá každým dnem tisíce a tisíce lidí, kteří jsou očkováni, tak věřím, že prostor pro šíření mutační varianty rozhodně nebude takový, jako by tomu bylo například minulý rok. Takže říci, jestli to nějakým způsobem dramaticky změní přenos a epidemii nákazy, by bylo velice předčasné, ale domnívám se, že opatření a očkování to velice zbrzdí.
Podle Levínského by nám s reprodukčním číslem vyšším než 1,3 nepomohl ani stávající pátý stupeň PSA. Takže v takovém případě musela by se ještě zpřísnit vládní epidemická opatření?
Jedna věc je jakési modelování od matematiků, druhá věc je potom ta biologická realita. V tuto chvíli samozřejmě pokud by se to nějak masivně rozšířilo a čísla nově nakažených by stoupala, tak potom určitě bychom museli sáhnout k ještě daleko přísnějším opatřením, ale zatím ta epidemiologie se ukazuje jako spíše příznivější a počty lehce klesají. Takže já osobně bych byl spíše optimista.
Očkování v Izraeli
Když jste zmínil očkování, tak odborníci teď doporučují co nejdříve proočkovat co největší část populace. Myslíte si, že by bylo optimální poskytnout tu vakcínu do půlky března všem lidem z rizikových skupin?
Určitě by to bylo optimální, pokud bychom vakcín měli dostatek. Ale ukazuje se, že i výrobci mají své limity, například teď snaha o zvýšení produkce vakcíny vede k přechodnému poklesu výroby, která se určitě znovu obnoví, ale je to dáno jenom tím množstvím látek, které jsou schopní vyrobit. Bylo by to ideální, ale obávám se, že tolik vakcíny v takhle krátkém období se nám nepodaří zajistit.
Index PES klesl na 70 bodů. V Česku přibylo 5199 nově nakažených koronavirem
Číst článek
Je na vině jenom omezené množství vakcín, nebo také i způsob očkování, organizace, ve které se objevily určité významnější trhliny?
Myslím, že dominantně je to v těch nedostatečných dodávkách. Pokud výrobce víc nevyrobí, tak nejsme schopní toho víc vyočkovat.
Jinak samozřejmě systém očkování se rozbíhá, určitě má nějaké nedostatky, v počátcích každý stát měl problémy s očkováním, ale jsem přesvědčen, že zatím to bude probíhat nadále velice dobře a je to jen otázka dodávek vakcín.
Třeba Izrael očkuje nejrychleji na světě. Má proočkovány asi dva miliony lidí z devítimilionové populace. Zdravotní sestra Martina Paletová, která tam pracuje, upozornila, že tam očkují jenom sestřičky, které se hned postarají i o administrativu a někde poblíž sedí paramedik pro případ, že by byla nějaká nežádoucí reakce. Přitom třeba v pražské nemocnici v Motole má být tým dvou sester, dvou administrativních pracovníků a jednoho lékaře. Neměli bychom následovat izraelského příkladu a dát tu pravomoc hlavně sestrám?
Sestry tu pravomoc v tuto chvíli mají. I u nás může bez problémů všeobecná sestra nebo sestra pro děti a dorost očkovat. To není o tom, že by tu pravomoc neměly...
Dobře, ale měly by se tedy týmy zúžit, protože kdyby to dělal jeden člověk a byl schopen zajistit všechny úkony v poměrně krátkém čase, tak by to urychlilo celý postup očkování? Kdyby u všeho nemuseli být dva lékaři a administrativní pracovníci, ne?
Už to takhle na řadě míst běží. Není to všude automaticky, že všude je jeden lékař a jedna sestra. Třeba vyjíždí mobilní očkovací týmy a očkují nám tam také sestry. Je tam jeden lékař a očkují dvě tři sestry, které jsou v kontaktu, a lékař je poblíž. Záleží to místo od místa, ale nemyslím si, že u nás by to nějakým způsobem toto personální kopírování Izraele urychlilo, protože dominantně je to v nedostatečných dodávkách do České republiky. Jsou třeba státy, které jsou schopné očkovat v takzvaných drive in místech podobně jako s testováním, to znamená v autě za průjezdu. Na druhou stranu je tam riziko reakce, které potom někdo těžko zkontroluje. Takže přístupy zemí jsou různé, ale domnívám se, že u nás to není ani tak o personálu, jako o dostatku vakcín.
