Přeložka století umožní dotěžit zásoby uhlí ve Vršanské uhelné

publikováno:
Petr Lenc Petr Lenc

O výstavbě Hořanského energetického koridoru se rozhodlo již v 50. letech. Tehdy se do dobývacího prostoru Slatinice umístily všechny inženýrské sítě, které propojovaly chemické závody v Litvínově se zbytkem republiky, a dopředu se počítalo s tím, že je kvůli dotěžení ložiska jednou bude nutné přeložit. „Ta doba nyní nastala, a proto jsme v posledních dvou letech ve spolupráci s desítkami specializovaných firem z ČR i ze zahraničí vybudovali tento unikátní bypass,“ říká v rozhovoru pro All for Power Petr Lenc, generální ředitel těžebních společností skupiny Sev.en Energy.

Jaké sítě uzel zahrnuje a proč jste se rozhodli pro jejich přeložení?
Hořanským energetickým koridorem putují kromě ropy a zemního plynu také produkty chemické výroby, meziprodukty etylbenzen, etylen a frakce C4 a průmyslová voda z Nechranic. Součástí jsou také linky velmi vysokého napětí, tepelný napáječ a datové či optické kabely. Přeložka má mimořádný význam pro budoucnost hnědouhelného lomu Vršany. Umožní dotěžit zásoby uhlí v těžebním prostoru Vršanské uhelné. Současná rozloha Slatinické výsypky je zhruba 440 hektarů, podle plánů by měla být odtěžena její západní polovina.

Jak se podařilo zkoordinovat všechny provozy, které do sítí zasahují?
Zásadním okamžikem, od kterého se odvíjel celý harmonogram výstavby, byla několikatýdenní technologická odstávka společnosti Unipetrol. Tyto tzv. „zarážky“ jsou jen jednou za cca 4 roky a využívají se k opravám výrobního zařízení chemické výroby. Během poslední z nich na jaře letošního roku se podařilo ve Slatinicích úspěšně přepojit potrubí s etylenem a C4 frakcí.

Jak jste spokojeni s průběhem výstavby a Metrostavem jako zhotovitelem?
Hořanský koridor byl pro zhotovitele svým rozsahem a technologickou podstatou průkopnickým projektem. A odvedl dobrou práci. Zaměstnanci všech specializovaných společností, které se na stavbě podílely, pracovali nonstop i přes zimu a na staveništi se pohybovalo až 170 lidí najednou. Během výstavby hořanského koridoru jsme spolu se zhotovitelem řešili řadu komplikací způsobených například úseky nasycenými spodní vodou či předem stanovenými termíny odstávek majitelů jednotlivých produktovodů, do kterých bylo nezbytné se trefit. Všechno se ale podařilo.

Kolik jste do přeložky investovali?
Více než dvě miliardy korun.

Co znamená přeložka pro těžební část skupiny Sev.en?
Jedná se o investiční akci, která svým rozsahem v daném oboru nemá v Evropě obdobu. Především pro Vršanskou uhelnou je pro dotěžení ložiska hnědého uhlí tato investice nezbytná.

Jak důležitý je pro vás nákup uhelné elektrárny Počerady a jak dlouho může pod tlakem emisních limitů profitabilně fungovat?
Okamžitá zásadní oprava elektrárny Počerady umožní České republice získat čas pro bezpečný přechod na alternativní energetická řešení např. výstavbu nového jaderného zdroje či jiných spolehlivých a ekologických energetických zdrojů. Zároveň bude důležitou pojistkou pro ta denní i roční období, kdy elektřinu nestabilně dodávají hlavně solární a větrné elektrárny.

Plánujete v rámci těžby ještě nějaké nové investice?
Investici v podobném rozsahu, jako je Hořanský energetický koridor, už neplánujeme. Velké investice jsou připraveny do modernizace elektrárny Počerady. Pro plánovanou modernizaci elektrárny využije Sev.en Energy zkušenosti z oprav elektrárny Chvaletice a teplárny Kladno. Zvažují se například možnosti využití unikátní technologie Microvel k zachytávání tuhých, ale i dalších znečišťujících látek. Jako první bude provedena oprava bloku 6. O spolupráci při ekologizaci jedná Sev.en Energy s předními českými univerzitními pracovišti, kterým nabízí unikátní možnost aplikovaného výzkumu.

Prožíváme aktuálně začátek konce doby uhelné nebo se podle vás ještě někdy změní energetika Evropy a uhlí se ve větší míře do mixu vrátí?
Energetika jako obor snad nikdy v historii nebyla tak těžko předvídatelná, jako je dnes. Cena elektřiny na burze se pohybuje na historických minimech, cena emisní povolenky naopak závratně stoupá. Tlak na uhelný průmysl sílí všude v Evropě. Z diskusí o budoucnosti se vytrácí racionalita, vítězí emoce a líbivá hesla, skutečné odborníky poslouchá jen málokdo. Uhelný průmysl je tak v politické nemilosti a jen těžko lze předvídat, jak se bude energetika v Evropě dál vyvíjet.

Zkoumáte v rámci skupiny i jiné možnosti využití uhlí?
Uvědomujeme si, že proces dekarbonizace je nevratný a nepředpokládáme, že bychom těžili celých dalších třicet let. Uhlí z lomu Vršany je ale stále zásadním, navíc domácím, palivem pro výrobu elektřiny v uhelných elektrárnách. Změna energetiky musí proběhnout bezpečně, bez ohrožení dodávek a dramatického zdražování elektřiny. Proto i my, vedle těžby a zpracování uhlí, hledáme jiné zdroje energie pro náš region. V plánu je například vznik zatím nejrozsáhlejší vodní rekultivace - jezera ČSA. To by se v případě, že se tak rozhodne vláda, mohlo stát součástí propojené vodohospodářské soustavy v Podkrušnohoří a nabídlo by i velký energetický potenciál např. v rámci přečerpávací vodní elektrárny. Zvažujeme také další možnosti využití hydrických rekultivací jako nových energetických zdrojů. Ověřit je má např. připravovaný projekt plovoucích solárních parků na jedné již existující menší vodní nádrži v lokalitě lomu ČSA.

Rovněž jsme partnerem projektu Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, který si klade za cíl navrhnout a prakticky ověřit efektivní kombinace technologických postupů pro variabilní zpracování hnědého uhlí, lignocelulózové odpadní biomasy a průmyslových / komunálních odpadů s podílem plastů a pryže i odpadního oxidu uhličitého s cílem výroby syntetických uhlovodíků jako náhrady dovozové ropné suroviny.