168 hodin: Vláda proplatila sotva desetinu slíbené pomoci, stěžují si podnikatelé. Někteří museli zavřít

„V reálu podnikatelé dostali pouhých 105 miliard,“ upozorňuje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza s tím, že to není ani deset procent vládních slibů. „Smutné je, že tady vláda zase vytvořila jenom marketingovou bublinu, a to je i důvod, proč udělala tolik různých programů, aby to v marketingu vypadalo hezky, a přitom v reálu je pomoc naprosto nedostatečná,“ doplnil.

Podle posledního průzkumu společnosti Bisnode muselo už živnost od začátku krize do listopadu loňského roku přerušit skoro 65 tisíc podnikatelů.

„Teď počítáme, že máme třetí vlnu, tak už se můžeme dostat zhruba na třicet procent podnikatelských subjektů. Koneckonců když se podíváte na statistiky ukončování osob samostatně výdělečně činných, tak za loňský rok, myslím v prosinci, je bezkonkurenčně nejvyšší počet lidí, kteří živnost ukončili,“ komentuje ekonomka a rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová.

Místo 1,2 bilionu 283 miliard, a to navíc včetně výdajů za ochranné pomůcky

Krachům podnikatelů měly zabránit vládní podpůrné programy. Vláda do nich slibovala nalít extrémní množství peněz. Premiér a předseda ANO Babiš mluvil o uvolnění až bilionu korun. A ministryně financí Alena Schillerová tvrdila, že vláda už do ekonomiky 1,2 bilionu korun napumpovala. Na konci roku ale vyšlo najevo, že pomoc státu byla ve skutečnosti mnohem menší –⁠ a to ve výši 283,4 miliardy korun. 

Jenže ani tato suma nešla na pomoc firmám celá. Ve zmíněné částce jsou totiž položky, které nejsou podporou pro podnikatele. Například výdaje za ochranné pomůcky.

Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) sice tvrdí, že se to v rámci podnikatelské podpory nevykazuje, jen v rámci výdajů spojených s covidem –⁠ ovšem z tabulky ministerstva financí podle reportérky pořadu Zuzany Tunové vyplývá něco jiného. A to, že vláda skutečně do programu pomoci firmám a domácnostem za 283 miliard zahrnula i nákup ochranných pomůcek, anebo třeba i zvýšené výdaje kvůli covidu v nemocnicích.  

Nekomunikují a neumí doložit konkrétní čísla, říká jeden z podnikatelů

Babiš však zdůraznil, že mu někteří podnikatelé píší o tom, že dostali tolik podpory, že by tolik možná ani nevydělali, kdyby podnikali. „To je samozřejmě výsměch a lež. Oni vždycky něco řeknou a vůbec potom nekomunikují, nejsou schopni to doložit konkrétními jmény, čísly, ničím,“ zdůraznil majitel vinárny Vinograf v Praze Jan Horešovský.

„Jestli skutečně některým podnikatelům posílá víc peněz, než si předtím vydělali, tak by se to asi mělo začít vyšetřovat. Nám teda neposílá nic,“ doplnil bývalý hoteliér ve Zdibech Karel Dosoudil.

Například jemu zůstaly kvůli protikoronavirovým opatřením asi třímilionové dluhy, a aby je mohl splácet, vybral životní pojištění a po 25 letech podnikání se stal nočním hlídačem. Vše, co s ženou teď vydělá, dává na splátku dluhu.

Majitel olomouckého baru Hokejka, který spadl do insolvence, zase svůj podnik nemůže prakticky ani zavřít. „Mám závazek vůči pivovaru, a kdybych teď zavřel, tak po mně bude chtít asi půl milionu,“ vysvětluje Michal Čejka.

A když si zažádal o podporu z programu Covid –⁠ Nájemné, kvůli zmíněné insolvenci ji nedostal. Takzvanou pětadvacítku pro živnostníky sice nejprve ano, ale i tady pak narazil. Nejdříve sice dostal kompenzační bonus, po týdnu mu ale volali z Finančního úřadu, že ho musí vrátit, protože na něj nemá nárok –⁠ právě kvůli insolvenci. 

A majitel vinárny Vinograf už provozovnu v pražské Míšeňské ulici kvůli statisícovým dluhům neudržel. Podnikal v domě, kde se narodil jeho otec, ale už krize v roce 2008 ho o tyto prostory připravila, pokračoval však dále, byť v nájmu. „Dnes už je ale situace taková, že tady končím definitivně se vším,“ dodal.