Ministr zdravotnictví Jan Blatný si uvědomuje negativní dopady těžby uhlí na životní prostředí a lidské zdraví. „Osobně jsem pro ukončení těžby uhlí co nejdříve,“ uvedl ministr na dotaz serveru EURACTIV.cz.
Vláda by mohla již příští pondělí (25. ledna) jednat o ukončení těžby a spalování uhlí v ČR. Uhelná komise doporučila uzavřít uhelné doly a elektrárny do roku 2038, rozhodnutí je však na české vládě. Ta je zatím v otázce konce uhlí v ČR nejednotná.
Zatímco ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) se přiklání k roku 2038, podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) by se měla ČR zbavit uhlí o pět let dříve. Konec využívání uhlí v roce 2033 podpořil také ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD).
„Tolerovat uhlí až do roku 2038 je nesmysl. Na jednání vlády budu proti tomu, abychom se ho zbavovali až za 17 let,“ uvedl ministr Petříček na svém twitterovém účtu.
K ambicióznějšímu datu by se podle zjištění serveru EURACTIV.cz mohl příští týden přiklonit také ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). „Osobně jsem pro ukončení těžby uhlí co nejdříve,“ reagoval Blatný na dotaz, zda se bude přiklánět ke konci využívání uhlí v roce 2033.
„Uvědomuji si ale, že energii z něčeho brát musíme. Nemáme výhodu, jako třeba Rakousko, že ji většinu vytvoříme z obnovitelných zdrojů. Alternativou je tak dle mého jaderná energie, a i proto jsem jednoznačně pro výstavbu bezpečných reaktorů,“ doplnil ministr s tím, že myslet by se mělo nejen na výrobu energie, ale také na potřebu energetických úspor.
„V neposlední řadě jasně podporuji úsporu energie a snahu, aby „energetická“ stopa každého z nás byla menší, než je nyní. Nepotřebujeme vše, co teď máme a na co energii spotřebováváme. Planetu máme jen jednu, a jestli se o ni nezačneme starat, postará se o sebe sama, ale nás to bude bolet,“ uvedl Blatný pro EURACTIV.cz.
Pozice ostatních členů vládního kabinetu zatím není jasná. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) například před jasným rozhodnutím požaduje dodatečné materiály. „Odklon Česka od uhlí není jen o termínu, taková změna bude mít zásadní vliv na lidi a regiony. Požádala jsem ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo životního prostředí o zpracování plánu sociálních dopadů a strategii teplárenství. Tohle musí být jasné dřív, než se bude hlasovat o datu ukončení těžby,“ uvedla Maláčová.
Lékaři jsou proti těžbě uhlí
Blatný se svým vyjádřením přiklonil nejen na stranu ekologických organizací, ale také na stranu předních českých lékařů. Ti v rámci iniciativy Za zdravé srdce vyzývají k co nejrychlejšímu ukončení těžby kvůli negativním dopadům uhelné energetiky na lidské zdraví.
„Jsme lékaři a zdravotníci a záleží nám jen na jednom: na zdraví našich pacientů. Obracíme se proto na vládu, poslance, senátory, hejtmany, těžební společnosti, energetické firmy a všechny další zúčastněné – ukončete co nejdříve těžbu a spalování uhlí a přejděme na moderní a čisté zdroje energie. Chceme vidět termíny a odpovědnosti, které povedou k rychlému řešení,“ apelovalo více než šedesát českých lékařů, mezi kterými je například chirurg Pavel Pafko, ekotoxikolog Radim Šrám nebo expertka na hodnocení zdravotních rizik Eva Rychlíková.
Lékaři navíc upozorňují na souvislost mezi špatným ovzduším a šířením nemoci covid-19. „Podle vědců znečištěné ovzduší navíc zhoršuje průběh nemoci covid-19, stejně jako dalších chorob dýchacího ústrojí. Náš vzduch je špinavější než v naprosté většině zemí EU, a to především kvůli těžbě a spalování uhlí – od velkých elektráren po malé domácí kotle,“ uvedli lékaři ve své výzvě.
