Robert Schuster: Nový předseda německých křesťanských demokratů nepůjde jen ve šlépějích Merkelové
Budoucí politická architektura největšího státu v Evropské unii je zase o něco jasnější. Do čela německých vládních křesťanských demokratů byl zvolen Armin Laschet, premiér nejlidnatější spolkové země Severního Porýní-Vestfálska.
59letého politika již dlouho předchází pověst, že má názorově velmi blízko ke končící kancléřce Angele Merkelové. To ovšem nemusí znamenat, že bude její politiku prosazovat v měřítku jedna ku jedné.
Ano, dokud bude Merkelová v politice, to znamená až do podzimu, bude Laschet vůči ní loajální a nebude jí házet klacky pod nohy. Pokud se nestane nic nepředvídatelného, vystřídá ji pak po volbách i v čele vlády.
Čtěte také
Němečtí křesťanští demokraté jsou odjakživa stranou moci. Kdo z jejich předsedů ji dokáže získat a udržet, toho následují. I tehdy, když u nich nebudí nějaké pozitivní sympatie. Z toho po celou dobu kariéry žila Angela Merkelová. Pro řadu členů nikdy nepřestala být „neznámou východní Němkou, která straně nerozumí“.
Totéž platilo o řadu let před ní o Helmutu Kohlovi, jemuž údajně i ze státnických bot čouhala provinční sláma. Oba ale dokázali vítězit ve volbách, v Kohlově případě i navzdory průzkumům veřejného mínění.
Ve velmi podobné situaci bude nyní i Armin Laschet. Vždy žoviálně vystupující politik překvapil před čtyřmi lety mnohé, asi včetně sebe sama, když vyhrál volby v Severním Porýní-Vestfálsku, aniž by s tím kdokoli počítal. Vytvořil koalici, která od té doby vládne bez problémů s většinou jediného hlasu.
Týmová hra dovnitř i navenek
Při zvládání dlouho trvající koronavirové krize si sice nepočínal vždycky suverénně. Chvilku odmítal lockdown a patřil mezi takzvané rozvolňovače, pak zase prosazoval tvrdé omezení veřejného života. Ale kdo ví, jestli to bude za tři čtvrtě roku, až se bude volit nový německý parlament, ještě někoho zajímat?
Čtěte také
Laschet má tudíž nakročeno do kancléřství. Dohoda s bavorským premiérem a šéfem sesterských křesťanských sociálů Markusem Söderem by neměla být problém. I proto, že Söder chce nejprve uspět doma v Bavorsku a dokázat, že umí získat zpět ztracenou absolutní většinu mandátů, o niž před necelými třemi lety přišel. Nehledě na to, že Södera bude vždycky víc slyšet, když bude burácet jako bavorský lev v Mnichově, než když bude jedním z mnoha v Berlíně.
Co může Laschetovu cestu za volebním vítězstvím zhatit, jsou vnitrostranické intriky. Již mnozí před ním včetně například Helmuta Kohla udělali zkušenost, že strana o velikosti německých křesťanských demokratů se nedá vést z regionů, ale pouze z centra.
A nejeden dříve úspěšný regionální lídr na kluzkém politickém ledu v metropoli uklouzl a už se mu nepodařilo zvednout. Laschetova přímá předchůdkyně Annegret Krampová-Karrenbauerová by mohla vyprávět. Stačí jedno nepovedené interview a už se začne pochybovat o kvalitách lídra, v tomto je politický boj neúprosný a vyžaduje značnou výdrž.
Oproti Merkelové má Laschet jednu velkou výhodu. Stranu zná velmi dobře, ví, jak uvažují zástupci jejích klíčových struktur. Navíc nebere své působení v politice jako nějakou „show jednoho muže“, ale jako týmovou hru směrem dovnitř i směrem navenek.
Ví, že musí něco nabídnout nejenom progresivním městským voličům, kteří se před volbami rozhodují na poslední chvíli mezi křesťanskými demokraty, liberály a Zelenými, ale také konzervativcům. Ti například dodnes považují nekontrolovanou migraci během uprchlické krize roku 2015 za bezmála „dědičný hřích“, jehož se Merkelová a její vláda svého času dopustily.
Teď půjde jinými slovy o umění dosáhnout širšího konsensu. V tom bude politika Armina Lascheta jiná.
Autor je komentátor Lidových novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
