Vypadá to, že svět je rozpolcen na ty, co se chtějí nechat očkovat, a na ty, co vakcinaci odmítají. Třeba v sousedním Německu se zhruba polovina zdravotníků nechce nechat očkovat. A lékárník ve zdravotnickém zařízení Aurora v Graftonu v americkém státě Wisconsin dokonce zničil vakcíny proti koronaviru pro více než 500 lidí, protože nevěří v bezpečnost vakcín proti covidu-19. Má za to, že může poškodit zdraví, způsobit ochrnutí a změnit lidskou DNA. Mohou mít lidé v Česku důvěru v nezvykle rychle vyvinuté vakcíny, jimiž je budou v příštích týdnech a měsících očkovat?

Mezi záplavou informací týkajících se očkování se vyskytují i ty, které varují před očipováním. Co si o těchto kolujících zprávách myslíte?

Diskuse o „očipování“ přicházejí s každou vakcinací. Jsem hluboce přesvědčen, že by si to v tomto případě nikdo nedovolil a stejně všichni nosíme mobilní telefony či jsme jinými způsoby sledovatelní, tak proč někoho čipovat? Jako imunolog se domnívám, že vakcína na základě RNA je optimální, protože po průniku do cílové hostitelské, tedy lidské, buňky se dostane pouze do cytoplazmy, nikoliv do jádra buňky. Podle této syntetické virové informace jsou vytvořeny proteiny rozhodujících koronavirových výběžků – spiků, které jsou vystaveny na povrchu buňky a RNA je v buňce rozložena, zmizí. Tzv. cytotoxické CD8+ T lymfocyty, což jsou výkonné T lymfocyty, si na buňce všimnou těchto virových proteinů. Zaregistrují je spolu s vlastními lidskými znaky buňky, což je fyziologický proces, a při eventuální expozici ihned, jakmile nový koronavirus pronikne do několika prvních buněk, obvykle v plicních sklípcích – alveolech, jsou všechny infikované buňky, tedy i virus těmito cytotoxickými T lymfocyty zničeny. Hypoteticky tam je několik možných vzácných komplikací, ale podstatně méně než u jiného typu vakcín. Osobně bych preferoval tuto RNA vakcínu, ať už Pfizer/BioNTech či především Modernu.

Objevují se rovněž pochybnosti, zda se u očkovaného člověka nemůže prolomit ochrana vytvořená vakcinací, zda nemůže přesto onemocnět a následně i zemřít. Jsou takové obavy namístě?

Jediné možné prolomení získané buněčné specifické imunity, která je zde stimulována jako u všech virových infekcí, je podání léku nebo onemocnění, které by zcela zničilo onu „T buněčnou“ imunitu, například cytostatická chemoterapie či některá kupříkladu hematoonkologická onemocnění. Pokud však jde o protinádorovou léčbu, stále více se používají jiné postupy, různé, jinak zacílené, monoklonální protilátky; při tzv. nové imunoterapii nádorů, čili blokádě kontaktních míst, je naopak buněčná imunita proti nádoru stimulována. Tyto obavy proto až na zmíněnou situaci nejsou na místě. Téměř vždy však přetrvávají určité paměťové buňky, které mohou tuto imunitu oživit.

Psali jsme:

Vyléčení z covidu nemají vyhráno! Bude zvýšený počet neurodegenerativních onemocnění. Mrazivá předpověď profesorky a expertky na onemocnění mozku

Imunolog Jaroslav Svoboda: Restrikce cílit na rizikové. Covid se šíří i tam, kde v létě trvaly roušky apod. Zničení malých firem, z toho mám strach

Covid se vrátí. I po vakcíně. Profesor z nemocnice: Mladí a zdraví, vážné zprávy

Ani „chřipečka“, ani se výrazně bát. Profesorka Vašáková pro PL: Vysvětlete kroky proti covidu lépe

Diskutuje se rovněž o tom, zda by se očkování mělo týkat i těch, kteří nemoc covid-19 už prodělali. Potřebují ho?

Lidé, kteří evidentně infekci novým koronavirem prodělali, tj. měli tzv. PCR test prokazující přítomnost viru v hlenu, v nosohltanu či v krku, případně měli i odpovídající klinické příznaky, mají, s výjimkou situací uvedených výše, efektivní „T buněčnou imunitu“, takže nemusí být očkováni. Samozřejmě že prodělaná infekce vytváří nejlepší imunitu, pokud člověk v důsledku infekce nezemře. Ale v poslední době se zdá, že jim případná aplikace vakcíny nejen neublíží, ale působí jako povzbuzující – booster – efekt, takže jejich specifickou protikoronavirovou imunitu posílí. Přítomnost specifických IgG – eventuálně IgA či IgM – protilátek sice v pozitivním případě svědčí pro překonání infekce, ale negativní výsledek této sérologie prodělanou infekci nevylučuje. Tvorba protilátek není totiž rozhodující pro virové infekce.

Nejen v Česku, ale i jinde po Evropě jsou lidé nespokojení se spoustou omezení a nařízení v souvislosti s ochranou proti nákaze, ve Francii už dokonce nesmí vycházet od večerní šesté do ranní šesté hodiny. Je reálné, až se proočkuje nejrizikovější skupina, tedy lidé nad 65 let, bude možné se vrátit k normálnímu životu?

Jistě, začínáme s vakcinací u starších lidí – nejdříve nad 80 let – a u lidí se zjevným rizikem infekce, ale k výraznému omezení infekce v populaci je třeba vybudovat tzv. kolektivní imunitu. Ta je základem boje proti epidemickému exponenciálnímu šíření viru v populaci. Tato kolektivní imunita, o které jsme hovořili už na jaře 2020, je základem. Tehdy jsme se vzhledem k situaci ve střední Evropě, na východ od Rýna, domnívali, že se toho podaří dosáhnout. Ale konec srpna 2020 situaci zásadně změnil. Už nedocházelo k detekovatelnému kontaktnímu šíření, ale vyvinulo se šíření komunitní, kdy už žádné hledání kontaktů nemá smysl.

doc. MUDr. Jan Blatný, Ph.D.

• BPP

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Jaká část populace bude muset mít imunitu, ať už díky očkování nebo proto, že chorobu prodělali, aby se mohlo upustit od většiny restrikcí?

Doufejme, že se to stane i s novým koronavirem SARS-CoV-2. Nevíme ale, jak dlouho to bude trvat. Při dosažení 70 procent solidní specifické buněčné imunity, kterou je u nás schopen v relativně malé studii stanovit zatím pouze v Brně pan profesor Thon s paní docentkou Koutnou z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, se snad můžeme vrátit do „klidného roku 2019“. Tyto brněnské studie jsou mimořádně poučné, i když poměrně náročné. Údajně pan profesor Roman Prymula ještě jako ministr zdravotnictví přislíbil jejich rozšíření do všech krajů České republiky, ale zatím to je v nedohlednu. Nedomnívám se, že by to bylo nezbytné dělat u každého člověka, ale alespoň u určitých vzorků občanů jak jinak zdravých, tak i s různými chronickými chorobami.

Můžeme i po vakcinaci vir vylučovat nebo už infekční být nemůžeme? Ptám se proto, že se krátce po sobě s protichůdnými názory vyjádřili pánové, kteří by měli veřejnost informovat přesně. A nic na tom nemění fakt, že stávající ministr zdravotnictví Jan Blatný o pár dní později připustil, že očkovací látka není na světě tak dlouho, abychom mohli přesně říct, jestli bude očkovaný člověk částečně vylučovat virus.

Jednoznačně se pravdě víc blíží pan profesor Prymula. Skutečnost je taková, že z imunologického mechanismu vakcíny vyplývá, zejména u RNA vakcín, že by člověk již neměl onemocnět. V tom má pan ministr Blatný pravdu. Nicméně nedochází k laboratorně ani klinicky prokazatelné specifické slizniční imunitě, takže člověk může být znovu novým koronavirem infikován, ale neonemocní! Ovšem po dobu přetrvávání viru na svých sliznicích může někoho infikovat. Je sice pravdou, že i tato vakcinace vede ne zcela jasným mechanismem k určité redukci pravděpodobnosti nové infekce, snad vlivem případně vytvořených sérových specifických protilátek v kombinaci s přirozenou – vrozenou – imunitou na sliznicích, ale k eradikaci, tedy k vymýcení, vakcína nevede. Proto se uvažuje o přípravě jiné vakcíny, která by byla paralelně nebo v krátkém časovém odstupu aplikována na sliznice, například inhalací nebo „kapkami do nosu“, aby se vakcína dostala i do tzv. slizničního kompartementu a pak by chránila všechny sliznice. Taková vakcína ale zatím neexistuje. Důležité však je, že tato vakcína znemožní vznik i letálně zakončeného onemocnění a že významně zredukuje i šíření viru v populaci.

Psali jsme:

Lékař ze Staromáku: Ochrnutí po očkování, viděl jsem. Skoky pod vlak. Pravda o nemocnicích

Víte, jak covid-19 poškozuje váš mozek? Následky klidně až za 10 let. Profesorka Syková, specialistka na onemocnění tohoto orgánu, promluvila. Raději se posaďte

Doktor Petráš: Covid zabíjí vzácně. On to dělá jinak. Varuji před budoucností

Lidé musí opatřením věřit. Lhaní občanům je to nejstrašnější. Lékař- imunolog se snaží napravit, co se ministrům nedaří

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.