Nelítostný svět katolické protireformace. Historický román Chiméra líčí zapomenutý čarodějnický proces z počátku 17. století
Uznávaný italský spisovatel Sebastiano Vassalli, který zemřel jako třiasedmdesátiletý v roce 2015, se u nás řadí k poměrně hojně vydávaným zahraničním prozaikům. Jeho dvorní překladatelka Kateřina Vinšová zprostředkovala českým čtenářům již na půl tuctu autorových děl, k nimž nedávno přibyl zásluhou nakladatelství Pistorius & Olšanská i román Chiméra, za který si roku 1990 odnesl prestižní literární ocenění Premio Strega.
Fakt, že tato próza není klasickým historickým románem, stvrzuje už autorova krátká předmluva. Vassalli se touto knihou rozhodl složit hold krajině svého dětství, kam se později znovu vrátil – a jejíž krása opěvovaná mnoha literáty, včetně jeho oblíbeného prokletého básníka Dina Campany, kterému věnoval svůj román Noc komety, začíná na sklonku 20. století připomínat spíše chiméru. A protože, jak píše, „v přítomnosti není nic, co by zasluhovalo vyprávět“, rozhodl se tak učinit prostřednictvím dávného příběhu takřečené „zardinské čarodějnice“.
Poučné čtení o honu na čarodějnici
Ocitáme se na přelomu 16. a 17. století v Pádské nížině, na území Vévodství milánského, které tehdy bylo již dlouhá desetiletí – stejně jako velká část zbytku rozdrobené Itálie – v područí Španělů. Hlavním dějištěm příběhu se stává provinční město Novara, kde byl Sebastiano Vassali o čtyři století později pohřben, a nedaleko ležící – dnes již zaniklá – vesnice Zardino. Právě tam získá nový domov malá dívka z novarského nalezince, na svou dobu příliš svobodomyslná Antonia, aby na stejném místě o pouhých deset let později našla před očima svých bližních smrt v plamenech.
Historický román jako klíč k přítomnosti
Tím nejcennějším, co kniha nabízí, zůstává šíře a hloubka historické fresky, na které autor zdařile vykreslil život v severní Itálii na přelomu 16. a 17. století. Tedy v časech, které sám Vassalli v pozdějším doslovu z roku 2014 označuje za období, kdy se formoval italský národní charakter a ve kterém je podle něho potřeba hledat původ mnoha negativních rysů moderní italské společnosti. I proto by neměl román Chiméra a příběh „zardinské čarodějnice“, v němž historické kulisy hrají stejně důležitou roli jako samotní hrdinové, uniknout pozornosti českých čtenářů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
