Navzdory svým omezeným pravomocem dokázala Evropská unie, a zejména Evropská komise, využít svých nástrojů a pomoci členským zemím v boji s jarní vlnou koronavirové pandemie. Vyplývá to z předběžného hodnocení Evropského účetního dvora.
Omezení vývozu zdravotnických materiálů, společné nákupy roušek a dalšího zdravotnického materiálu a také finance z unijního rozpočtu na výzkum a vývoj testů, léčby i protikoronavirových vakcín. To jsou hlavní nástroje, jimiž EU mohla v první polovině loňského roku pomoci členským státům řešit koronavirovou pandemii.
Kromě toho se díky orgánům EU snadněji vyměňovaly informace nebo posuzovala zdravotní rizika. Svou roli kromě Evropské komise sehrálo zvláště Evropské středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC), které podrobně sleduje epidemiologickou situaci v jednotlivých členských státech, hodnotí rizika a spolupracuje s dalšími podobnými centry napříč světem. ECDC rovněž během krize poskytovalo každodenní aktualizace a týdenní přehledy vývoje situace.
Výměna zkušeností s průběhem zdravotnické krize pak probíhala hlavně skrze unijní Výbor pro zdravotní bezpečnost.
Evropská léková agentura pak monitorovala nedostatky léčiv, diskutovala o vývoji vakcíny se 40 firmami nebo přímo hodnotila léky a připravované vakcíny.
Na postup EU v první vlně koronavirové pandemie se unijní auditoři zblízka podívali ve své pondělní zvláštní zprávě.
Finanční stránka krizové reakce
Dohromady EU do krizových opatření investovala do června 2020 zhruba 4,5 miliardy eur. Mimořádné prostředky plynuly například z nástroje rescEU, podpůrné iniciativy pro reakci na krizi, Fondu solidarity nebo výzkumného programu Horizont. Část nevyužitých prostředků bylo uvolněno také z kohezních fondů.
Díky investici ve výši 1,5 miliardy eur se podařilo uzavřít předběžné dohody s firmami, které již v první polovině loňského roku zahájily vývoj nové vakcíny. Komise tak mohla podpořit technologie, které jsou pro vývoj očkovací látky nezbytné. Zároveň si zajistila spolupráci s vícero subjekty.
Již loni hodnotil pozitivně Účetní dvůr EU opatření, která přijala EU i její členské státy v reakci na hospodářské dopady pandemie. Podle zprávy vydané v prosinci loňského roku se díky fiskálním stimulům podařilo udržet pracovní místa i životaschopnost podniků. Vnitrostátní fiskální opatření nicméně na druhou stranu zvýšila rozpočtové schodky zemí a veřejné zadlužení.
„Opatření členských států v reakci na krizi zachránila pracovní místa a podniky, avšak nevyhnutelně vedla k rostoucím rozpočtovým schodkům. Vidíme riziko, že to v budoucích letech omezí hospodářské sbližování,“ uvedla tehdy členka Evropského účetního dvora odpovědná za přezkum Ildikó Gáll-Pelczová.
Reakce EU na krizi se musí ještě vytříbit
Z pondělní zprávy auditorů nicméně vyplynulo, že EU i členské státy musí svou reakci na podobné zdravotní krize zlepšit. Hodnocení ukázalo hned několik nedostatků. Podle unijních auditorů by měla EU vytvořit vhodný rámec pro přeshraniční zdravotní hrozby a zlepšit dodávky potřebného vybavení.
Sdílení relevantních dat od členských států rovněž vázlo. S tím se potýkalo zejména středisko ECDC. Do budoucna proto doporučuje větší digitalizaci dat a menší vliv lidské činnosti na jejich sběr.
„Rychle doplňovat opatření přijatá v rámci standardních pravomocí a podporovat reakci systému veřejného zdraví na krizi covid-19 bylo pro EU výzvou,“ uvedla Joëlle Elvingerová, členka EÚD odpovědná za tento přezkum.
Shrnutí unijní reakce na covid-19
Snahou EU během krize bylo především omezení šíření viru, zajištění dostupnosti lékařského vybavení, podpora výzkumu léčby a vakcíny, boj proti dezinformacím, pomoc s repatriací unijních občanů nebo podpora pracovních míst, podnikání a unijní ekonomiky.
Orgány EU pomohly s veřejnými zakázkami na nákup ochranných prostředků a vytvoření jejich zásobníku na horší časy. Prostřednictvím společných nákupů bylo pořízeno 5,5 milionu roušek, 1 milion rukavic, 55 ventilátorů a různá laboratorní vybavení. Členské státy ale více nakupovaly spíše vlastními cestami.
Sedm členských států (Itálie, Francie, Litva, Polsko, Slovensko, Bulharsko, Rumunsko) v první polovině roku 2020 využilo rozvolněných pravidel a 860 milionů eur z kohezních fondů nasměrovalo do boje proti covid-19. O podporu z evropského Fondu solidarity zase požádalo 19 členských států včetně Česka.
Evropská komise také díky financím z programu Horizont 2020 podpořila desítky výzkumný projektů zaměřených na covid-19, například právě na vývoj vakcíny. Prostřednictvím Evropské inovační rady pak Komise podpořila 72 společností, které pracovaly na inovativních protikoronavirových opatřeních.
Vzájemná diskuse členských států se většinou točila kolem cestovních omezení, zdravotnického vybavení, způsobu testování či trasování kontaktů, vakcínám nebo přípravám na jejich distribuci.
Jaký byl postup EU ve druhé polovině roku 2020 a tedy dalších vlnách koronavirové pandemie, bude předmětem dalšího hodnocení.