Tento článek navazuje na rozhovor uveřejněný v magazínu Rally, ale přináší mnoho nového. Luboš Tenkl letos dokončil svou sedmnáctou sezonu v rally, a pokud se podíváme do seznamu nejstarších aktivních závodníků, tak mezi nimi zaujímá bronzový stupínek. To je důvod k bilancování a zavzpomínání na to, co v jeho životě rally přineslo a co vzalo.

Luboši, dneska tě známe jako závodníka v rally a provozovatele motokárové dráhy, ale tvůj vztah k motorsportu je mnohem širší.

Auta a motorky jsem měl rád odjakživa. Vždy jsem si jízdu s pěkným autem užíval a dbal jsem na to, aby auto nejen dobře vypadalo, ale i dobře fungovalo. S motokárami jsem začal v patnácti, protože to dřív nešlo. Hodně jsem toho zažil i na motorkách a ty mě vlastně dostaly k závodění. Sám jsem to na nich zkoušel a zúčastňoval se závodů Superbiků jako jezdec, ale i jako mechanik. Bylo to fajn, ale po určité době jsem si říkal, že závodit před prázdnými tribunami mě nebaví. Do toho přišel kamarád Tonda Blažek, který v té době závodil s historickým Fordem Escort v rally, a tem mi říkal, abych zkusil rally, že je to paráda, člověk si užije pěkné závody a navíc, že prý na rally chodí i diváci. Moc jsem toho tehdy o automobilových soutěžích nevěděl, ale říkal jsem si, že by mě to mohlo bavit. Tonda mi zajistil půjčeného Kadetta a my jsme s ním vyrazili na Pražský Rallysprint jako předjezdci. Přes zimu jsme sehnali druhé auto a na jaře startovali v Okříškách. Byla to doba vozů WRC, velkých KITů a i mezi historiky jezdilo mnoho pěkných aut. Rychlostní zkoušky byly obsypány diváky, parkovalo se kilometry od diváckého místa a člověk musel i něco nachodit, aby se dostal k trati. To byl podle mě vrchol rally u nás a to mě tehdy přesvědčilo, že chci v rally zůstat.

Ty jsi byl v jednu dobu hodně aktivní nejen jako závodník, ale také jako jeden ze zakládajících členů tehdejší Asociace jezdců rally (AJR). Co tě k tomu vedlo?

AJR vznikla po tragické nehodě Miroslava Levory a Pavly Třebínové v roce 2008, kdy už bylo jasné, že se jezdci musí společným hlasem ozvat proti některým pořadatelům, kteří bezmyšlenkovitě zařazovali mezi rychlostní zkoušky úseky, které odporovaly zdravému rozumu. Jezdit 200 km/h mezi vzrostlými stromy nikdo nechce. Jedna z hlavních činností AJR tedy měla být bezpečnost a schvalování tratí, ale měli jsme jako jezdci i mluvit společně s Autoklubem, techniky a třeba mluvit i o podmínkách při soutěžích, jako třeba servisní parkoviště atd…Bylo toho k řešení moc a vždy je lepší, když to řeší organizace vystupující ve jménu většiny. Úmysl byl dobrý, provedení horší a výsledek nestojí za nic. Zůstalo dnes jen u schvalování tratí, a to spíše jen formálně. Je to škoda, jako závodníci, kteří do sportu přináší zdaleka nejvíce peněz, bychom měli mít šanci ovlivnit mnohem víc, než teď máme.

Jedním z velkých témat AJR, ve kterých ses také angažoval, byl start historiků v poli spolu se soudobými vozidly…

Ano, to mě trápilo a trápí hodně a je to hlavní důvod, proč teď s historickým autem nejezdím soutěže historiků, ale jedu se soudobými auty ve třídě 13. Přijde mi nejspravedlivější, aby všechna auta jela promíchaná podle toho, jak rychle jedou a nerozdělovalo se to jako dnes podle tříd. Se silným a rychlým historikem je nesmysl jet na konci startovního pole a v cíli rychlostní zkoušky tlačit před sebou nejpomalejší auto pole soudobých aut na nárazníku. Často tam jede někdo, kdo se teprve v rally učí a ten samozřejmě více chybuje. Ten pocit, když pak jedete s rychlým historikem a čekáte, za kterou zatáčkou bude stát přes cestu nějaké auto po přetočeném smyku, to není nic pro mě. Je to nebezpečné a je to zbytečné i pro diváky, kteří rádi uvidí pole podle výkonnosti. Nejrychlejší historická auta, která dnes představují čtyřkolky s turbem, by v klidu jezdila někde kolem druhé desítky, možná i lépe. Původně jezdilo sedm vyrovnaných aut ve třídě. Byly to parádní závody a souboje. Po zákazu vozů WRC dost opadl zájem o rally a to se projevilo ve všech třídách úbytkem aut. Nejezdilo ani tolik pěkných historiků a já vlastně s M3 zůstal sám a mohl jsem závodit proti klukům se škodovkami anebo s jinými slabšími auty. Musel jsem si soupeře hledat ve výsledkové listině mezi soudobými. Teď je situace podobná a Vlastu Neumanna s neporovnatelně rychlejší čtyřkolkou s Fordem Escort Cosworth to proti slabším autům možná baví. To mě nebavilo.

Jak dnes vnímáš úroveň a kvalitu historického závodění?

Sleduji to už mnohem méně, protože sám závodím ve třídě 13, ale celkově jezdí poměrně dost aut. Mohlo by to být ale určitě i lepší, protože těm nejlepším a nejrychlejším historikům by určitě prospělo, když by jezdili v poli před davem lidí a ne před odcházejícími diváky, kteří už na chvost pole nevydrželi. Špičkový historik dnes stojí stejně jako soudobé auto, jede skoro stejně rychle a je nedůstojné, aby jezdil až někde vzadu. Vůbec bych to nereguloval a rozhodoval se jen podle časů na RZ. Argument, že budu mít jiné podmínky na trati, než někdo ze stejné skupiny, kdo jede 20 minut za mnou, jsou nesmyslné. Taková auta a závodníci spolu stejně nesoupeří, když si na RZ dávají minuty, byť jsou ve stejné třídě. Ať jezdí historik, WRC, áčko, R5, KIT, a já nevím co, všechno pohromadě. Bude to nejlepší pro závodníky, pro pořadatele i pro diváky.

Zmínil jsi vozy WRC. Jak se díváš na to, že mistrem republiky je jezdec s vozem WRC, který je vlastně skoro 15 let starý?

To je samozřejmě správně. Proč by se mělo omezovat to, s čím chce někdo jet? Zákaz vozů WRC v českém mistráku považuji za největší chybu, kterou Autoklub udělal. Zařízl to nejatraktivnější jen kvůli tomu, že tato auta nemohla startovat na Barum rally při mistrovství Evropy, které tehdy bylo vydáváno za vrchol. Tam to uměle zařízla FIA my jsme jen papouškovali to, co Francouzi podělali. Lezli jsme do zadku FIA a zničili jsme si nejkvalitnější mistrovství republiky v Evropě. Podívejte se, kolik tehdy chodilo na rally lidí a kolik jich chodí dnes. To je myslím dostatečný argument. Pak se WRC zase povolila, ale jen s limitem pro registraci. To byla opět zbytečná komplikace a omezení, které si zase vymínila Škodovka, protože jinak by její R5 nebylo na vrcholu. Tak to bylo. Všechno fungovalo a všichni se tvářili, že to tak je nejlepší. S WRC jezdili jen jezdci, kteří neměli na vítězství, a vše bylo v pořádku. Letos si do stejného auta sedl pan jezdec, Václav Pech, připravil jej a dokázal s ním vyhrávat. A to je paráda, protože je to o mnoho zajímavější než dokola sledovat tovární Škodovku, která dělá ramena na soukromé týmy. Podmínky továrního týmu a soukromého jsou nesrovnatelné ve všem. V materiálu, v technice, ve financích, úplně ve všem. Podmínky byly nesouměřitelné, i když všichni závodili vlastně se stejným vozem R5. Tak to ale nebylo. Na začátku sezony, když všichni teprve dokončují svoje auta, má tovární jezdec najeté už stovky testovacích kilometrů. Továrna testuje na nových pneumatikách, a kdo ví, jaký je rozdíl mezi novou a jetou pneumatikou, ten pochopí, co to znamená. Pokud tyto informace máte a víte, co to znamená, tak těžko můžete oslavovat Škodovku, že o vteřiny poráží soukromé jezdce. Když teď přišel Pech se starým WRC, které dokáže uřídit a dokáže s ním vyhrát, tak se to Škodovce najednou nelíbí. Já s tím ale souhlasím a je dobře, že WRC jede. Je dobře, že ve dvoukolkách vyhrál Honza Dohnal také se starým KITem. A když by do toho mohl jet v absolutním pořadí i historik, tak by to bylo nejlepší. Když by Autoklub opět povolil vozy WRC, tak by dost pravděpodobně i usnadnil závodění dalším závodníkům i když to tak na první pohled nevypadá. Ono totiž WRC za nějakou cenu koupíte, dnes levněji než R5 a jeho cena ale postupně roste, stejně jako u toho historika. I pro sponzory je to zajímavější a atraktivnější.

Co jsem ale vůbec netušil a nepředpokládal je to, že se dožiju toho, že Autoklub tuhle chybu zopakuje a omezí WRC znovu. Nejede jenom o auta WRC, ale i o další typy, jako je třeba Dohnalův Renault Clio S1600 a další. Proč vůbec má někdo snahu omezovat něco, co je kořením tohoto sportu a diváky láká? Ať si každý jede s autem, s jakým chce dle FIA homologace. Pokud to auto existuje, jezdí a nebo jezdilo, ať si ho někdo do mistráku přiveze a jede s ním. Vůbec bych se nebránil tomu, aby tady jelo soudobé WRC. Jsou šampionáty po Evropě, kde normálně starší ex tovární WRC jezdí. Rally vždy byla o tom, že vyhrává ten, kdo má nejlepší techniku a ruce dohromady. Měl třeba Leo Pavlík s Audi konkurenci ve škodovkách? Ne, a vzpomínáme na to jako na krásnou éru rally. Myslíte si, že nejnovější WRC uřídí kde kdo? Někdo se snaží pod nějakou záminkou tady nastavovat jakousi rovnost. Ale kde to má hranice? Mohli bychom se třeba domluvit, že všichni budou závodit jen se škodou Fabia R2 a nic lepšího nesmí být. To by bylo super vyrovnané, ale bavilo by to někoho? Ten sport je strašně drahý a potřebuje peníze, a proto potřebuje diváky. Diváci budou chodit, když pojedou atraktivní auta. Podívejte se, k jakému úbytku diváků došlo v roce 2007, když zakázali vozy WRC. Teď se to opakuje znovu a je to kvůli lobbingu několika skupin, které protěžují jen vozy R5. Jedním z nich je bohužel i člen rally komise Roman Kresta, který u mě hluboce klesnul. Měl jsem ho za profíka, který žije pro sport, ale pan Kresta už evidentně žije jen pro pronájem aut.

To jsou hodně ostrá slova. Evidentně tě plánované omezení vozů WRC netěší. Jak celkově hodnotíš uplynulý rok v rally?

Slova to jsou možná ostrá, ale stojím si za nimi. Uplynulá sezona byla po sportovní stránce jednou z nejlepších. Tovární tým, který má nesrovnatelné podmínkym, dokázal pozlobit soukromník, který vytáhl staré auto, které tady ale roky bez povšimnutí závodilo a lidi z Autoklubu plácali Dohnala po ramenou, že udržuje staré WRC v chodu a zachovává kus vzácné techniky. Václav musel ale do auta ohromně zainventovat a tady v republice není nikdo jiný, kdo by s ním dokázal jet tak, jako on. Komu to vadilo? Vadilo to v Mladé Boleslavi nebo v Luhačovicích? Vždyť přece i tam musí vědět, jaké nesrovnatelné podmínky má tovární tým, který třeba během dvoudenního testu sjede kamion nových pneumatik. To si nikdo ze soukromníků nemůže dovolit ani ve snu a tím to jenom začíná. Pokud by se tady hledala nějaká spravedlnost, tak by to měla být továrna, která může jezdit a testovat, ale bez nároků na body. Děsím se toho, co bude následovat a co kdo ještě vymyslí, aby se zakázalo či omezilo. Divím se lidem v rally komisi, že se nestydí za svůj podpis na tomhle ujednání. Za rok, za dva přijdou do rally hybridní auta. Budou pak tito lidé z rally komise hlasovat, aby se všechna ostatní auta zakázala a jezdily jen hybridy? Všimli jste si, že aktuálně v ČR rozděluje peníze na sport Národní sportovní agentura, kterou vede zasloužilý hokejista, pan Hnilička. Tato agentura si nechala udělat srovnání popularity sportů a motorsport je na sedmém místě před fotbalem! Tato agentura bude peníze rozdělovat i podle popularity sportů a to nedojde těmto hlavám, že si podřezávají větev sami pod sebou a tím, že zhoršují atraktivitu sportu jí ubírají peníze? Haló, vstávat, pánové! Ze sazky už vám žádné miliony nepřitečou. Snažíte se motoristický sport dostat až za akvabely a závody v pojídání borůvkových knedlíků. Tohle je vypouštění rybníku i s kapry v přímém přenosu.

Za sedmnáct let jsi kolem sebe v rally poznal hodně lidí. Kdo tě nejvíc ovlivnil a na koho by sis chtěl vzpomenout?

Lidí bylo opravdu hodně a nechci na někoho zapomenout. Určitě mě nejvíc ovlivnili spolujezdci, ať už to byl na začátku Pavel Šubrt, který nás hodně učil, co to rally vlastně je, nebo potom Jarda Vosádka, který je perfektní spolujezdec a zajeli jsme spolu pěkné výsledky. Dnes závodím s Jirkou Horákem, což je parťák, jak má být. Společně si závody užíváme i když nám je dohromady 140 let, což asi držíme v českém rally rekord :) V týmu jsme měli a máme velké množství dobrých mechaniků, ale nejvíc asi vzpomínám na Láďu Háčka, který postavil naše auta, hodně toho dokázal zařídit a vymyslet a byl to takový technický guru našeho týmu. Bohužel už mezi námi není, ale často si na něho vzpomenu. V historii týmu nám taky pomáhal Honza Možný, se kterým se přátelím dodnes. Jsem rád, že jsme se spřátelili například i s Václavem Pechem, kterému se staráme během závodů o jídlo a pomáháme si i jinak. Vašek je tváří naší Praga Arény, ale obecně je to podle mě nejlepší závodník, kterého v rally máme. Václav má neskutečný technický talent a cit pro auto, dokáže si nastavit a naladit naprosto přesně, jak auto potřebuje. Půjčoval jsem mu i svoji „emtrojku“ na Setkání mistrů a ještě před tím s ní měl startovat na Pačejově, ale k tomu tehdy z několika důvodů nedošlo, i když už s ní Vašek testoval. Dokázal s autem jet tak, že by byl podle mě do desátého místa absolutně. Je to mistr, který v autě spolu s Petrem Uhlem vozí reálně o 80 kilo navíc proti soupeřům. Pokud by je tam neměl, tak se mu na záda dívá tovární Škodovka i kdyby jel s R5.

Luboši, sedmnáct let v rally máš za sebou, letos jste závodili spíše sporadicky, ale jaká je tvoje vize na příští rok?

Letos jsme měli v plánu celý šampionát Rallysprintsérie, ale zbylo z něj kvůli COVIDu jen torzo. Moc jsme se tedy nesvezli, ale auto máme připravené a chci ještě dál závodit alespoň ještě tři roky do své sedmdesátky. Už se nikam neženu a mnohem míň riskuji. Závody mě ale pořád hodně baví, a pokud budou peníze a zdraví, tak chci v rally vydržet do té dvacáté sezony a třeba pak už jako nejstarší aktivně závodící. Teď jsem ze statistik na internetu zjistil, že jsem za Jindřichem Štolfou a Karlem Jirátkem až třetí :)